Koncert

Jako milovníka hudby mě Le Concert samozřejmě okamžité pohltil. Mélanie Laurent se rychle stala mým miláčkem a těšil jsem se na každou její další scénu. Aleksei Guskov je pro mě velká neznámá, nicméně mi v hlavní roli nepřekážel, naopak jsem mu neskrývaně fandil. Koncert může vypadat jakoo dramedie, nicméně jde spíše o existenciální hudební drama, kterému pár vtipných scén jen dodává na tragičnosti hlavního hrdiny a ostatních členů orchestru. Film se místy trošku okatě strefuje do komunistického režimu, místy si dělá legraci sám ze sebe a sem tam ukazuje, že každý se může za určitých okolností změnit. Největší a nejdůležitější součástí Koncertu je hudba, která ať už při závěrečné desetiminutovce, tak i během filmu v roli podkresu, působí jako druhý vypravěč, a to tak dobře, že je také z velké části zodpovědná za mé vysoké hodnocení. (16.01.2011)

Sympatičtí herci v čele s krásnou Mélanie Laurent, k tomu krásná klasická hudba a příběh o jedné rodině, kterou Mélanie neměla a zde se konečně dozvěděla proč. Za mě klobouk dolů. Milé, ale vážné zároveň. Stejně tak vtipné, ale v určitých ohledech i originální. Třeba v momentě, kdy se Vám tvůrci na konci filmu rozhodnou odpovědět na řadu otevřených otázek. (15.04.2018)

Listuji si tak televizním programem, když tu na jednom obrázku rozpoznám tvář Mélanie Laurent. Byla jsem potěšena, když jsem zjistila, že ČT bude vysílat tento film a že v něm bude účinkovat tato nádherná Francouzka. Koncert mi připravil výborný hudební zážitek. Nejvíce na mě zapůsobilo závěrečné vystoupení, které je jednoznačně vrcholem filmu. Zároveň mě však také Koncert v dvou drobných "detailech" ne zrovna potěšil. Myslela jsem, že film bude s titulkami, ale ČT opět zvolila možnost dabingu. A také jsem doufala, že mi postava Anne-Marie Jacquet, jíž Mélanie ztvárnila, bude více sympatičtější. Přišla mi lehce povýšená, ale možná je to právě díky dabingu. Jinak nemám ke Koncertu výhrad. (07.10.2012)

Písmeno po písmenu můžu podepsat komentář Marigolda. Tentokrát je mezi námi naprostá shoda a přesně dokázal vystihnout, v čem je slabina snímku. Co je platné, že Mélanie Laurent je skvělá, film má velmi příjemné herecké obsazení a docela chytrý nápad, ze všeho nejvíc pak výborně využívá motivů klasické hudby, když jednotlivé složky scénáře mezi sebou vůbec neladí, resp. tluče se pokus o crazy komedii s melodramatickým příběhem, který citově vydírá, jak to jenom jde. Prvních 15-20 minut jsem se skvěle bavil a nepochyboval jsem o 5* jako vyšitých, jenže s přibývajícím časem, když Radu Mihaileanu stupňoval pokusy o dojímání, tak se můj příznivý pocit začal rychle rozplývat. Nefunguje to. Respektive nefunguje nadsázka, na které je scénář založený, ve spojení s tragickým příběhem, který chce vyprávět. Celkový dojem: 45 %. (14.09.2014)

To, co zpočátku vypadá jako skvělá komedie o ruském přístupu k životu a tak vůbec, se v závěru násilně překroutí v kultivovanou kýčařinu a velmi krkolomnou snahu o drama. Některé "éterické" výroky o podstatě hudby zavánějí mlácením prádzné slámy a verbální onanií, některé záběry (zejména reminiscence z gulagu) tím nejlacinějším klišé. Škoda, protože herecky se jedná o perfektní věc, navíc s místy velice vtipnými dialogy... Jenže snaha o oduševnělost se s prvky jasně parodickými nesnese, alespoň ne tak, aby vytvořily soudržný celek. Mihaleanův talent je nesporný (perfkektně zrytmizované tempo závěru ve spojení s Čajkovského hudbou), ale v jeho Koncertu je cítit disharmonii a faleš – alespoň mě ve druhé polovině začínaly bolet uši. Škoda, protože do té doby jsem byl přesvědčený, že mě otřepané klišé o outsiderech, co dobyli svět, opět dostane do kolen. (31.03.2010)