Koncert

Snímek, který má docela dobrý základ, kdy vyhozený dirigent chce ve své scéně, kde dělá uklízeče, dokázat něco, co je na první pohled šílené - dát dohromady po třiceti letech staré muzikanty a jet jako zástupce ruské hudby do Paříže. Postupně se z toho vytratí náboj a absurdita a je to celkem očekávané a nezáživné. (11.05.2017)

5* přistupoval jsem k tomuto filmu jako ke kultivované komedii a vyloupl se z toho opravdu skvost. Tento mix dramatu a crazy komedie mi prostě perfektně sedl. Možná tohle některým uživatelům vyznívalo kýčovitě, navíc ve spojení se srdceryvným příběhem na pozadí, ale na mě to tak nepůsobilo (a nebo mám takovou podbízivost rád ;-) a nebojím se ho proto doporučit a věřím, že by si zasloužil vyšší hodnocení. Ve filmu byli nadmíru dobře vystiženy charaktery jednotlivých postav i mentalita ruského národa, stejně jako mediální kapitalistické mašinérie. PS: viděl jsem verzi s titulkami, dabovanou verzi si nedokážu přestavit a asi bych se jí vyhnul. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (30.05.2016)

Hrozně nekonzistentní film. Koncert se chvílemi tváří jako crazy comedie o srdnatých Rusech a ruských menšinách, které mají do puntíku splnit představy o zažitých stereotypech (scénka s židovským muzikantem, který namísto zkoušení prodává po hospodách kaviár, je skoro obludná). Někdy snímek naopak vypadá jako seriózní drama o nepřekonatelné vášni k hudbě... Celá ta neuvěřitelná a bláznivá zápletka by možná fungovala v komediálním podání, ale jelikož v závěru převažuje dramatická linka, působí to celé strašně hloupě. (08.03.2012)

Jeden charismatický ruský dirigent a jeden 30 let starý sen o dokonalé harmonii. Andrej Filipov si rozhodně zaslouží, aby se dočkal svého Čajkovského, a vy mu v tom dozajista budete držet palce. Navíc se taky velmi pobavíte, protože na pomoc si Andrej přizve már skutečně skrz naskrz ruských kumpánů, kteří obstarají slušnou dávku humoru. Le Concert zkrátka rozhodně stojí za shlédnutí a pro fanoušky hudby to platí dvojnásob. P.S.: Pro fanoušky klasiky trojnásob. P.P.S.: Pro fanoušky Mélanie Laurent čtyřnásob. P.P.P..S.: Už držim hubu.. (16.12.2011)

Komediální rovina přehání národní stereotypy až ad absurdum, daleko povedenější je dle mého vlastní koncert, při němž je Čajkovskij hrán úchvatně a muzikanti snímáni dynamicky a se zápalem, s jakým jinak hrají (a v kontrastu k Čajkovskému pak jedna z mých nejmilejších ruských cikánských písní Ručejok jen s kytárkou jako podkres pod závěrečnými titulky). (15.05.2011)