Reklama

Reklama

Ohnivé srdce

  • Německo Feuerherz (více)

Obsahy(1)

Jakmile udržíš zbraň, můžeš zabíjet. Pravdivý příběh dětské vojačky.  Eritrea, konec 80. let. Když si pro malou Awet do sirotčince v Asmaře přijde starší sestra a oznámí jí, že půjdou žít s otcem, je Awet nadšená. Neví ještě, že bude na dobu, kdy ji vychovávaly jeptišky, vzpomínat jako na nejhezčí období života. Nový domov je pro pětileté dítě zklamáním: otec nejde pro ránu daleko a jeho nová žena dává dvěma nevlastním dcerám najevo, že jsou pro ni jen bezplatnou pracovní silou. Nakonec otec Awet i její sestru předá eritrejské osvobozenecké frontě, aby zde sloužily vlasti – ve válce s Etiopií.
Dívkám nastává peklo vojenského života a fanatický dril, kterému odolají jen ty nejsilnější povahy. Awet zoufale hledá vzor, oporu či přítele, ve zvráceném světě války však panují jiná pravidla, než ji učily jeptišky. Zabíjet je náhle záslužné, pláč či soucit jsou neodpustitelnou slabostí a největšími nepřáteli se paradoxně stávají vlastní krajané z konkurenční osvobozenecké fronty. V každodenní společnosti smrti Awet stále silněji cítí, že to, co prožívá, není správné?
Na příběhu malého děvčátka staví film obžalobu vojenských režimů, které podobným příkořím vystavují dnes a denně tisíce dětí. Osudy hlavní hrdinky byly inspirovány životním příběhem zpěvačky Senait Mehariové, jejíž autobiografie vyšla i v češtině pod názvem Nikdy jsem nechtěla zabíjet. Snímku dominují skvělé herecké výkony představitelek sester Awet a Freweyini – ve skutečném životě též sester Letekidan a Solomie Micaelových. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (14)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ohnivé srdce nám hovorí tri veci. Za prvé, že Eritrea koncom 80tych rokov bojovala za nezávislosť od Somálska, čo sa jej podarilo v roku 1993. To ale iba mne, pretože som to nevedel. Za druhé, že hranica medzi ideologicky spravodlivým bojom za slobodu a fanatizmom je veľmi tenká a za tretie, že všetci platíme za hriechy našich otcov. Veľmi realisticky podaný film bez sentimentu, ktorý je ale typicky festivalový, čiže sa nedočkáme žiadnych väčších bojových scén, ani hrdinských umieraní. Na mňa je už toho ľudského utrpenia v poslednej dobe (vlastne už cez 30 rokov) nejak moc, takže aj vzhľadom k absencii poriadneho deja ohodnotím nespravodlivo iba mierne nad priemer. Ale svet je predsa nespravodlivý. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tak nevím. Někdy mám pocit, že v těchto nerozvinutých zemích bylo lidem lépe i za kolonialismu. Vždyť co zemiček a zejména těch v Africe většinou po druhé světové nebo v šedesátých létech získlo konečně tu vytouženou svobodu od bílých otrokářů a od té doby je to tam jen samý masakr... Jedni vraždí druhé, protože jsou z jiných kmenů, ti věří v toho a ti v tamtoho tak když se potkají tak se také mydlí... Hrůza. Mají tam prd, bydlí v chatrčích ale umějí to s kulomety, granáty a sapíky jen co je pravda (zbrojaři to tam také sakra rádi vozí, lepší odbytiště by hledali jen těžko)... Příběh malé Awet a její sestry je smutný. A smutnější je o to více, že takových dětí, co tahají ákáčko, které váží skoro jako oni je po světě habaděj... Znají jen násilí a zabíjení. A ne vždy mají své učitele a někoho kdo jim vysvětluje zeměpis či je učí revoluční písně. Jinde je při výcviku mlátí a nutí dělat ohavnosti na zajatcích. To všechno je velmi silné téma, ale film sám byl spíše taková konverzační záležitost. Akce bylo pomálu a děj se mírně táhl. Musím moc pochválit představitelku Awet, ta holčička v roztrhaných kytičkovaných šatečkách hrála úžasně. Němci celkem překvapili ! Dávám poctivé 3 svaté obrázky. * * * ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Eritrea je malá krajina pri hranici s Etiópiou. Nielenže roky bojovali proti nadvláde Etiópanov, ale dopustili i občiansku vojnu a tak sa vraždili i medzi sebou. Príbeh o deťoch, ktoré musia pomáhať povstalcom nezašiel až tak ďaleko ako Johny Mad dog, alebo jedna z dejových liniek v Krvavom diamante, no bezpochyby má príbeh čo povedať. Problém je , že tvorcovia okrem atraktívneho prostredia obsadili hercov s kamennými tvárami, ktorí iba odkecajú svoje repliky a nejakú gradáciu, napätie alebo adrenalín tu jednoducho nenájdeš. Najviac je to vidieť na hlavnej predstaviteľke, kde je úplne jasne vidieť umelé slzy a počuť domixovaný plač a vzlykanie, ktoré jej určite nepatrí. Vzhľad na potenciál príbehu priznávam sklamanie. Tajne som dúfal, že to bude lepšie ako spomínaný Johny Mad dog , no nakoniec asi rovnaká úroveň. 60%. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,OSVOBODITEL, TEN NIKDY NEVZDÁ SE! ZEMI SVÉ SVOBODU VÍTĚZNĚ PŘINESE. JAK VLNA DIVOKÁ, ON NEZNÁ PŘEKÁŽEK. ZEMI SVÉ SVOBODU VÍTĚZNĚ PŘINESE…“ /// Eritrea let osumdesátejch a Awet, dívka s ohnivým srdcem, která by si asi měla dávat bacha na pusu. Možná kvuli ní, možná proto, že fotr je dobrák, skončila se ségrou v táboře oddílu Džabhy, pravé a první osvobozenecké fronty. Budou prej budovat socialismus (ale nejdřív se musej osvobodit). Moc hezky to vyprávěj. Tak autenticky. Všude samej černoch, Kalašnikov, mačeta… Podobný čarodějce, ale (pro mě) poutavější, bez zbytečný (?) poetiky, kterou nahradila realita osudu dětí, co platí za hříchy svých otců (prej… to je taková bajka…). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Biografii ,,Feuerherz“ (u nás - Nikdy jsem nechtěla zabíjet), kterou napsala Senait Ghebrehiwet Mehari, číst nebudu . 2.) Chcu se něco dozvědět o Eritreji (s kým sousedí, řeky…atd, atd…). /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Vůbec jsem nevěděla, kde Eritrea je a už vůbec ne, že tam probíhaly poměrně dlouhé boje za nezávislost. a tak jsem si nakonec musela najít i víc informací na Wikipedii. To, co jsem viděla v Ohnivém srdci pouze jeden z mnoha strašně smutných příběhů, kterých je po celém světě stovky a ještě smutnější je fakt, že je to nezastavitelné. Je neuvěřitelné, jak může fanatismus otupit i poslední zbytky citů a dospělí, včetně žen pak posílají nevinné děti do války se zbraněmi v těch ručkách, které jsou mnohdy větší, než oni sami. V něčem mně to připomnělo dokument Slzy Gazy a nebo jeden z příběhů ve filmu Neviditelné děti. Jsem ale ráda, že se prostřednictvím vyprávění malé Awet mnozí z nás mohou podívat možná pro nás na těžko představitelný svět těchto malých dětí v jiných zemích, kde se bojuje, nebo bojovalo před ne tak dávným časem jako právě v Eritrei. Opravdu děsivé ! ()

Galerie (28)

Zajímavosti (2)

  • Napriek tomu, že si vo filme zahrali herci a herečky z Eritrei, tak filmovanie prebiehalo v africkej Keni. (MikaelSVK)
  • Příběh je inspirovaný životem zpěvačky Senait Mehari, jejíž autobiografie vyšla v roce 2007 i v češtině pod názvem "Nikdy jsem nechtěla zabíjet". (Terva)

Reklama

Reklama