Cabiriiny noci

Příběh "nevinné prostitutky" Cabirie,její touze po štěstí a naivnímu čekání na zázrak,je z diváckého hlediska méně obohacující,ale zato stravitelnější než Felliniho poslední filmy.Je o něco dějovější,divákovi zde není předkládáno tolik abstraktních scén,ze kterých si sám musí vyextrahovat to podstatné,ale tentokrát se opravdu může jen nechat unášet vyprávěním.Nic rychlého to není,tempo i zde občas drhne,ovšem když už nic jiného,tak tuhle pozvolnou,lehce tragikomickou podívanou,ve slabších chvílích podrží Giulietta Masina a provede vás až ke smutnému,nikoliv však beznadějnému konci.Zkrátka na Felliniho fajn. 80 % (03.01.2012)

Moje první setkání s Fellinim dopadlo naštěstí dobře, ale budu si ještě pár filmů na jeho styl zvykat, i když tohle je asi to jedno z těch snesitelnějších děl. Tak nebo tak, Fellini je opravdu umělec a už se těším, až se podívám Stradu, Dolce Vitu nebo 8 1/2. Úžasnou Cabirii jsem su pustil včera v noci a po patnácti minutách usnul, ale dokonce se mi o tom i zdálo, takže jsem si ráno přivstal, utíkal do pokoje a tenhle skvostný realistický film o samotě a lásce si pustil. Giulietta Masina byla takřka dokonalá, její křich, pohyby, grimasy a pohyby jsou neuvěřitelně vtipné a nezapomenutelné. (28.10.2008)

Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Výtečná Giolietta Masina v hlaní roli magické lehké dívky Cabirie, dojímavý příběh jejích nešťastných lásek a Felliniho režijní i Tontiho kameramanský klenot. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=YO8PFBmkRSc (18.09.2009)

Velmi solidně zbudované sociální drámo, jehož hlavní předností je jednoznačně výkon Giulietty Masiny. Její Cabiria je prostě "protivná sprostá holka", která se duševně pohybuje někde mezi toulavou čubou a latrýnou, a která přes všechny příšerný nedostatky (nebo možná právě pro ně) chytne člověka za srdíčko. Pohybově dokonalá a svou prostou manýrou neskutečně přitažlivá ústřední postava je jednoznačně tahákem celého filmu... na druhou stranu mě vyloženě štvaly strašný postsynchrony (který by byly špatný i na rok výroby 1957 před kristem) a klasická italská uřvanost, kde jeden bejká přes druhýho tak mocně, až se veškerej zvuk spojí v jednolitej hukot. Takže z původních 4 strhávám boda za ten strašnej "kopfšmerc"... (03.01.2012)

Fellini na mě tímto snímkem zapůsobil úplně stejně jako se svou o tři roky mladší Silnicí, v níž si rovněž hlavní roli zahrála jeho manželka Giulietta Masina. Její herecký výkon je naprosto odzbrojující a hluboce mě zasáhl svou tragikomickou dvojí rovinou - Cabiriiny noci mě díky ní rozesmály i hluboce dojaly (především pak samotný závěr filmu je nesmírně silný). Svůj podíl na nezapomenutelném dojmu z filmu má i nádherná hudba Nina Roty. Fellini byl velký filmař a patří k mým vůbec nejoblíbenějším režisérům. Samozřejmě to ale není film pro každého a většině současných diváků musí přijít jak z jiného světa, což ostatně taky je. Je fascinující, jak se za pouhých 55 let proměnil nejen náš svět, ale i moderní pojetí filmu - už proto má ze "studijních důvodů" smysl koukat na podobné archivní "vykopávky". Jsem vděčný ČT2, že tento snímek (spolu s La Dolce vita) odvysílala v rámci svého cyklu "Velikáni filmu". (16.01.2012)