poster

Zkouška orchestru

  • francouzský

    Répétition d'orchestre

  • Itálie

    Prova d'orchestra

  • slovenský

    Skúška orchestra

  • anglický

    Orchestra Rehearsal

Drama

Itálie / Francie / Západní Německo, 1978, 70 min

Hudba:

Nino Rota

Scénografie:

Dante Ferretti

Kostýmy:

Gabriella Pescucci
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • slunicko2
    ***

    Metafora je, když přes hodinu sledujete hudebníky orchestru duchaplně hovořit o svých nástrojích a posléze se bouřit proti svému dirigentovi a přitom o to vůbec nejde. 1) Nemám rád dav a proto ani studie stádního davového chování, byť jakkoli výstižné a umělecky přesvědčivé, mě moc radosti nepřinesou. Odtud plyne má zdrženlivost při hodnocení. 2) Kromě toho jsem se navzdory pěkným momentům chvílemi nudil. Ovšem ne posledních dvacet minut, ty byly skvělé. 3) Výstižný koment: anniehall.(13.4.2017)

  • Gavin87
    *****

    Pro mě spolu s filmem Amarcord absolutní TOP Felliniho tvorby. Sám jsem hudebník, takže si docela vychutnávám celý tenhle film a některé až bizarní postavy (např. flétnistka :-))) ). I když spíše než o orchestru a hudbě je to spíše film o lidských povahách a různorodosti lidí. Orchestr byl zvolen zřejmě proto, že je to společenství lidí , které bezesporu onu různorodost nabízí. Snad ale realita není až tak zlá :-)))(22.8.2008)

  • Ajantis
    *****

    Socialistický převrat na půdě orchestru. Hudebníci se rozhodnou skoncovat s dirigentem, který jim rozkazuje a je řídí. Žel v revoluci vyjde najevo pouze jejich barbarství a schopnost ničit, bez adekvátní schopnosti začít něco smysluplného nového. A svět se hroutí. A jaké je z toho východisko? ;-) Velmi vtipný alegorický film. (První polovina představující jednotlivé hudebníky a názory na jejich (nástrojů) úlohu v orchestru není o nic horší.)(3.8.2008)

  • MarekT
    *****

    Na Felliniho až nečekané satirické - ovšem nesrovnával bych s Českou novou vlnou, byť je režisér odkojen mírně podobným neorealismem, film je sice taktéž sociální kritikou, ale trochu jinou, navíc mi do té komparace nesedí zdejší forma fiktivního dokumentu. Obecně vzato si myslím, že tento film z jeho tvorby je běžným lidem asi nejpřístupnější. Potěšeni budou především ti, kterým vadí například častá rozmanitá délka a mnoho slepých dějových uliček. Zde se soustředíme jen na to skutečně podstatné, to jest orchestr, jeho dobré a špatné stránky, jedinou nepatrnou odbočkou je návštěva televize. Přitom zde zůstávají ty stejné rysy jako v jiných Federicových snímcích - například zajímavý okruh postav, svérazné mravy... Skvostné vyvrcholení je už jen třešnička na dortu. Malé plus dávám i za dobře se poslouchající hudbu dvorního skladatele Nina Roty.(21.5.2010)

  • dopitak
    ****

    Moje dosavadní hodnocení Felliniho filmů: (*; ***) Takže zatím nejlepší Fellini :). Zaznamenal jsem tisíc skvělých dabingových hlasů (až na poněkud mladé hlasy zasloužilých členek sboru), krásnou hudbu a pořádně praštěnou podívanou. Ale je to natočené chytře a i základech i tohohle díla dodnes stojí minimálně italský film. Nadčasový plakát, tedy ta česká verze.(10.4.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace