poster

Satyricon

  • český

    Satyrikon

  • italský

    Fellini - Satyricon

  • anglický

    Fellini Satyricon

Drama

Itálie / Francie, 1969, 138 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Marigold
    ***

    Federico Fellini v Satyrikonu tak trochu připomíná slovutného boháče Trimalchiona z Petroniovy předlohy. Maestro Fellini je nadán velkým bohatstvím filmového vidění a v tomto snímku jej kolem sebe rozhazuje jako marnivý boháč ve formě tak opulentní, přeplácané, přestylizované, že divák je brzy doslova a do písmene přežrán. Na velmi volný narativní rámec (vpodstatě jen proud obrazů nesvazovaných přílišnou kauzalitou) je zkušený "felliniovec" zvyklý, ale v Satyrikonu jako by tomu chybělo jednotící vyznění, ten silný symbolický podtext, který sváže zdánlivě diskrepantní. Tok mytologických historek se valí umocněn již zmíněným vizuálním obžerstvím, zmítá divákem v bizarním světě rozkladu a morální perverze a stále více má tendenci otupovat smysly a zcela zahladit sílu úvodních sekvencí. V nich se zdá být Satyrikon výpovědí nejen o konci Říma, ale i o rozkladu naší civilizace, typicky syrovou a působivou. Postupem času však myšlenková linie vadne pod bičem nedostatku autocenzury a stále perverznějších vizí. Co připočítat Satyrikonu k dobru? Tak třeba výtečně zfilmovanou hostinu u Trimalchiona. Zbytečně neohlazené hrany antické estetiky a sexuality. Samozřejmě též felliniovskou obrazotvornost, byť její míra překračuje únosnost. Tahle satyrizující erotická freska jednoho údobí a "příběhu" lidských pudů prostě až příliš překypuje barvami a snahou o vizuální exkluzivitu za každou cenu. V přívalu ječivých zvuků a barevných kaskád se ztrácí nitro. Ale možná i to je součástí výpovědi Satyrikonu. Nicméně rozhodně se nejedná o Felliniho vrchol...(16.5.2006)

  • lamps
    ****

    Fellini coby samozvaný génius mizanscény opět jednoznačně dominuje a zvládá poskládat zdánlivě nesouvisející fragmenty epizodního příběhu s takovou grácií a symbolickou výřečností, že atmosférickou i myšlenkovou kontinuitu scénáře v podstatě vůbec nenarušuje a přináší nám jeden z nejosobitějších (jak jinak), ale hlavně obrazově nejkomplexnějších pohledů na charakter starověkého Říma. Náročné, pro někoho zcela pochopitelně nestravitelné mistrovské dílo, kde je formální složka, od kamery či osvícení až po emocionálně přizpůsobivou hudbu, natolik puntičkářská a v tak úchvatné symbióze s narací děje, že i přes několik nicneříkajících intelektuálních pasáží nelze než Satirykon obdivovat coby vrcholný výtvor evropské umělecké tvorby, kde společně s ním stojí takové skvosty jako Bergmanova Sedmá pečeť nebo česká Markéta Lazarová...(6.10.2015)

  • salahadin
    **

    A co je na tomhle filmu uměleckého? Tucty šílených a nepochopitelných postav v papírových kulisách, kde to místy vypadá jako na technopárty. Jestli se snažil Fellini zachytit odlidštěný svět nebo jakousi alegorii na špatné stránky lidské duše, tak se mu to sice určitým subjektivním způsobem podařilo. Zůstává otázka, jaký má tohle smysl. Tohle bohužel zůstalo za hranicemi mého chápání slova umění.(19.5.2006)

  • Radko
    *****

    Antické road movie. Roztrieštené fragmenty putovania dvoch bisexuálnych mladíkov (a sem-tam aj ich mladučkého súložníka), sa s pomocou odpudivých a zároveň uchvacujúcich výjavov, skladajú do jednoliatej cesty, ukazujúcej šírku pohnutí ľudskej duše. Inšpirovaný fragmentami prvého románu v dejinách ľudstva, doplneného neznámym renesančným autorom (teda akousi pokútne skompletovanou verziou nedochovaného Petroniusovho originálu), prináša Fellini (popri Brassovom Caligulovi), výtvarne najúchvatnejší obraz antického Ríma, so starostlivo zrekonštruovanou kakofonickou antickou hudbou a hovorovou latinčinou. Vizuálne obžerstvo tvárí, prostredí i architektúry. Zhýralé obecenstvo s tvarohovitými, vyžranými tvárami pod hrubou maskou líčidiel nacápaných na tukových vankúšoch neukazuje žiadne ozajstné pohnutie. Len hurónsky rehot nad všetkým, čo má akýkoľvek nádych šokantnosti je odpoveďou na nevyslovené otázky. Žiadne dráždidlo nie je dostatočne dráždivé, žiadna lahôdka dostatočne dekadentná (k vrcholom patria scény vyvrhovania upečeného prasaťa, verejnej súlože, či pojedania nebožtíka).(16.5.2006)

  • Sandiego
    ***

    Na jednu strana velkolepá oslava studiového natáčení s neopakovatelným vizuálem a stylem, na druhou stranu jeden velký mumraj, který přeci jen brzy ohromí a jelikož je zde velmi těžké nalézt nějaký smysl všeho a všelijaké symboly a podtexty jsou silně dobové a pro mě nenadčasové, nakonec jsem se jen nechal opájet režijním rukopisem a vše ostatní šlo jaksi mimo mě.(15.4.2011)

  • - Společnost United Artists zaplatila přes milión dolarů za distribuční práva k filmu Satyricon (1968) Gian Luigiho Polidora, aby ho až do uvedení Felliniho filmu udržela “pod pokličkou“. (džanik)

  • - Z původního antického románu "Satyricon" se zachovaly pouze nepatrné zlomky 14. a 16. knihy, které nám v dnešní době dávají jedinečnou možnost nahlédnout do tehdejší společnosti, a to zejména díky nejdelšímu zlomku - Hostině u Trimalchiona. (džanik)

  • - Ve filmu hraje i čeká herečka a zpěvačka žijící svého času v Itálii, Marie Párová. (M.B)