poster

Satyricon

  • český

    Satyrikon

  • Itálie

    Fellini - Satyricon

  • anglický

    Fellini Satyricon

Drama

Itálie / Francie, 1969, 138 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Vitex
    *****

    Hudba a výtvarná stránka filmu skvělá. Ale do poslední scény filmu jsem myslel, že to bude opravdu jen přehled dekorací a pokus o ukázku starověké Evropy tak jak byla : bez dnešních hodnot a tradic, které se vyvinuli po několika staletích působení křestanské víry na evropskou civilizaci. A pak poslední scéna, kdy "filosofové"(nebo kdo) musí sníst starého básníka, aby zdědili podle závěti jeho majetek, dává uplynulým dvěma hodinám smysl a nečekanou pointu. Hrdina pochopí, že život není jen o jídle, pití, sexu a bohatství a odjíždí s kýmsi kamsi, distancujíce se od dosavadního života a s myšlenkou začít jiný (teda aspoň jsem to tak já pochopil...)(2.5.2005)

  • k212
    ****

    Tak jsem jednou zase zažila psychedelický úlet, a ani se mi nechtělo věřit, že jeho strůjcem je božský FeFe - i když vlastně jsem i uvěřila. Tato excentricky oplzlá snůška obrazů ze starověkého Říma má prostě nesmírnou dávku originality, která vás však někdy vezme za ručičku a převede do míst, ve kterých se tak říkajíc nelze moc zorientovat, je tu spousta průpovídek o umění, životě, smrti ... někdo by řekl "kecy o ničem, naservírované na zlatém podnose úchylnosti". Satyrikon může být vníman i tak, ale pokud se do něj zakousnete s chutí audio-vizuální a zapojíte nějaké ty přemýšlivější části mozku, možná i najdete smysl a téměř dekadentně dokumentární krásu starověkého Říma.(22.5.2006)

  • elizabeth_ba
    **

    Bohužel mám s těmito uměleckými, alegorickými a podobenství, popř. satyru, užívajícími filmy velký problém. A zřejmě mám problém také s filmy, které natočili tzv. Velikáni filmového plátna, v jednom toho českého (Vláčil a jeho Marketa Lazarová), v dalších potom světového - po Bergmanově Sedmé pečeti a Tarantinově Hanebných panchartech, jsem se s ničím ale vůbec s ničím nedokázala sejít ani ve Felliniho Satyrikonu. A to ještě první jmenované měly aspoň jakýsi děj. Tohle děj nemělo a těch zvráceností a bizarností bylo na mě přespříliš. Antické road-movie, jak tu kdosi psal v komentářích, je sice velmi trefné zařazení, jen mi opravdu uniklo odkud kam, že ta jejich cesta něčím, co připomínalo nějaké obrazy vybrané z dějin (nikoli národa čekého) ale starověkého světa (podotýkám, že nejen z Říma – co by v něm pak dělali Minotaurus nebo Ariadné), měla vést. Sice taková nechutnost jako Caligula to zase nebyla a že jsem já poselství filmu nepochopila, neznamená, že bych to měla šmahem odsoudit a poslat do odpadu. Takže za první půl hodinu, kdy jsem měla i přes velmi divoké interiéry pocit, že to někam směřuje, je to za dvě hvězdičky (teď uvažuji, jestli si tímto a předešlým souvětím tak trochu neprotiřečím). Možná tomu dám ještě někdy šanci, ale leda až po přečtení předlohy.(13.6.2012)

  • ad
    ****

    Sugestivní obraz lidské společnosti těsně před definitivním pádem a zánikem. Portrét lidstva, kde je každý druhý člověk blázen, nebo alespoň nebezpečné zvíře. Svět se díky celkové stylizaci podobá peklu a všechny postavy ztratily jakékoli morální zábrany. Komplexní vize, jejíž obrazová stylizace je rovna jakémukoli malířskému dílu... Na druhou stranu je ale film natolik ulítlý, působivý a... nesmlouvavý, že bude dlouho trvat, než si tento netriviální zažitek dopřeji znovu...(13.6.2006)

  • zputnik

    Je pro mě těžké, velmi těžké bodově ohodnotit Felliniho SATYRICON. Snad to zvládnu alespoň slovně. Na jedné straně mě tento opus uchvacuje formou zpracování - geniální hrou obrazu i zvuku. Mozaika jednotlivých příběhů je perfektně pospojována a skvěle vyvolává pocit "životního putování" - přemítání nad životem či uměním, úvahy o zklamání, bolesti, smrti, radosti, rozkoši, rozbor různých etických problémů/dilemat atd. Nesmírně jsem se takto předloženou "obrazovo-zvukovou formou" kochal. Na straně druhé zde však je tu více, tu méně kontroverzní "obsahová složka filmu". Nejsem kritický vůči celému obsahu. Některé/mnohé úvahy byly perfektní. Nedá mi to nevyzvednout pojednání o umění (viz například sekvence typu: "Nebuď překvapen, že umění malby je ztraceno, když nalézáme víc krásy v hrnci plném zlata než v pracích Apella nebo Phydiase." atd.). Nemohu také nezmínit hluboké filozofické zamyšlení nad smrtí, ochotou/neochotou udělat něco nestandardního/"nenormálního", úvahy o hranicích společenských norem a jejich překračování etc. Toto vše by bylo v pořádku. To, co mi však "drhne", jsou určité preference a hodnoty, které vyznávají hlavní postavy a které mi byly/jsou cizí. Zbytečně to kalilo můj dobrý pocit z filmu. Celková má "vnitřní rozpolcenost" vzhledem k tomuto snímku a jeho kontroverznost mi jaksi brání tento snímek ohodnotit bodově - ohodnocení formy a obsahu se prostě nedá zprůměrovat. Shrnuto a podtrženo: Nelituji ani minuty sledování tohoto filmu - jde o perfektně zvládnuté dílo, co se formy a částečně i obsahu týče... na můj vkus je však zbytečně kontroverzně vyznívající. Mnohé se dalo předložit i méně výstředně.(1.1.2004)

  • - Latinská fráze, kterou pronáší žena páchající sebevraždu, údajně vyšla z úst umírajícího císaře Hadriána (117 - 138). Hadrián zemřel 72 let po Gaiovi Petroniovi, pravděpodobném autoru "Satyriconu". (džanik)

  • - Ve filmu hraje i čeká herečka a zpěvačka žijící svého času v Itálii, Marie Párová. (M.B)

  • - Z původního antického románu "Satyricon" se zachovaly pouze nepatrné zlomky 14. a 16. knihy, které nám v dnešní době dávají jedinečnou možnost nahlédnout do tehdejší společnosti, a to zejména díky nejdelšímu zlomku - Hostině u Trimalchiona. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace