Režie:
Herbert RossKamera:
Oswald MorrisHudba:
John AddisonHrají:
Nicol Williamson, Robert Duvall, Alan Arkin, Vanessa Redgrave, Laurence Olivier, Joel Grey, Samantha Eggar, Jeremy Kemp, Georgia Brown, Jack May, Charles Gray (více)Obsahy(1)
Poté, co se doktor Watson oženil a odstěhoval od svého přítele Sherlocka Holmese, začal slavný detektiv holdovat kokainu více než je zdrávo a proto jej Watson na začátku snímku nachází jako zdrogovanou trosku. Holmes si navíc vsugeroval, že jeho bývalý učitel z dětství, profesor Moriarty, je vlastně "Napoleonem zločinu", ovládajícím celé londýnské podsvětí a neustále Moriartyho pronásleduje. Doktor Watson vyláká svého přítele do Vídně ke slavnému lékaři Sigmundu Freudovi, který zřejmě jako jediný může Holmesovi pomoci zbavit se závislosti. (liquido26)
(více)Recenze (14)
"Elementary, my dear Freud!" Autorovi knižní předlohy i scénáře Nicholasi Meyerovi se nedá upřít, že měl nádherně praštěné nápady. Ve filmu Čas po čase posadil H.G.Wellse a Jacka Rozparovače do stroje času a poslal je do budoucnosti, v tomto doyleovském apokryfu zase svedl dohromady Sherlocka Holmese a Sigmunda Freuda. Setkání dvou podobně uvažujících a srovnatelně inteligentních mužů v napjatém vztahu "pacient a terapeut" slibovalo značný dramatický potenciál, stejně jako rozkošná myšlenka, že profesor Moriarty (asi tříminutový výstup Laurence Oliviera) byl ve skutečnosti neškodný stařík, kterého paranoidní detektiv pod vlivem drog všude možně pronásleduje. První nápad je rozvíjen docela zajímavě (i když ne tak konfliktně, jak jsem si představoval), druhý bohužel nikoli. Specialista na pietní přepisy úspěšných divadelních představení Herbert Ross inscenuje i tento (nadstandardně vypravený) film velice konvenčně a staticky, v pomalém tempu (v první, upovídané polovině) a s nedostatkem smyslu pro gradaci (v druhé, detektivně-akční půlce). Nervní Nicol Williamson, vizuálně připomínající mladší vydání komika Alastaira Sima, není tak docela Holmesem podle mého gusta, Watson Roberta Duvalla by byl příjemným překvapením, kdyby se z něj v okamžiku setkání detektiva s Freudem nestala jakási mrtvá váha, vláčená zbytkem filmu bez jakéhokoli přínosu pro děj. Detektivnímu případu ubírá na zajímavosti, že jsme už zdálky upozorňováni, kdo je pachatelem a jaké jsou jeho motivy. Jestli existuje důvod, proč bych tento film přece jen zařadil do kategorie "must see", je jím jednoznačně Alan Arkin v roli Sigmunda Freuda, perfektní jako vždy. 60% ()
Slavny Sherlock Holmes ako zdrogovana troska kdesi vo Viedni. Uz Robert Stephens si zahral Holmesa v akomsi filme - tusim sa to volalo Private life of Sherlock Holmes alebo tak nejak. No nic, tuna ho hra akysi Nicol Williamson, a hra to tak, ze zle, Teda aby som dal veci na spravnu mieru, herec to bol pre mna slaby, nevyrazny, akurat jeho pomocnik Dr. Watsonv podani Duvalla /Stalin 1992/ mal cosi do seba. Kulisy su podpriemerne, dialogy tiez. Tempo je zufalo pomale, gradacia deja takmer ziadna a film tiez sa nedrzi klasickych sablon Sherlocka Holmesa : 40 % ()
Moje vysoká očekávání film značně zklamal. Nápad s Moriarty byl skvělý, dobře propracovaný, ovšem pak se vše rozpadlo do ztracena. Otřepaná zápletka, unavené provedení, proč tam vůbec vystupoval Sherlock Holmes? Unesená diva, značně již opotřebovaná - nuda. Všechno to pronásledování a šermování už tady bylo a lépe. Prostě jsem se donudila do konce. Škoda. Aspoň že ten pes byl pěkný. ()
Slavný detektiv Sherlock Holmes (Nicol Williamson ) upadne do područí drog a na radu svého přítele doktora Watsona (Robert Duvall) se vydá do Vídně za zázračným doktorem Freudem (Alan Arkin). Avšak netrvá to dlouho a vynoří se tu nový případ, který souvisí doslova se vším.. Výjimečné dílo ze všech stránek. Ať díky rozbití holmesovských stereotypů, které se za desetiletí v desítkách těchto filmů ustálily, nebo kvůli podmanivému prostředí psychoanalýzy, mysterióznosti a přitom dokonalého příběhu. A navíc - kupa výborných hereckých výkonů. Od Arkina, přes Vanessu Redgrave po Laurence Oliviera. Mě však nejvíce zaujal "geniální" Watson v podání Roberta Duvalla. Pro jeho fanoušky (Doufám, že se jich pár najde.) je tu k mání Duvallův extrémně ucelený výkon. ()
Freude, Freude, Freude / vždycky na tě dojde. Dokonce i v případě Sherlocka Holmese. Vskutku příběh, který rozkotává zaběhlé holmesovské šablony, a činí tak způsobem velmi zábavným a napínavým. Příběh, který balancuje na hraně vážně míněného holmesovského apokryfu a mírné parodie. Atmosféru c. a k. Vídně období fin-de-siècle se tvůrcům podařilo evokovat náramně. Typově dobře vybraní herci (i když na Holmese si našinec musel trochu zvyknout), zvláště Vanessa Redgrave je jako křehká secesní kráska Lola Deveraux dokonalá a Robert Duval je zřejmě ten nejlepší Dr. Watson, kterého lze ve filmu spatřit. Opravdu skvělá vlaková honička a velmi neobvyklý konec. Ale já jej Sherlockovi přeji! ()
Galerie (25)
Photo © Universal Pictures
Reklama