8 hlav šílenství

Artový divnofilm, který stojí na... On vlastně asi na ničem nestojí, byť je tam několik dobrých momentů a jeden vyloženě skvělý (pár scén doprovázených něčím, co považuju za zhudebněnou báseň Barkovové, ale jelikož jsem od ní nečetl ni čárku, tak netuším), bohužel to ale hrozně padá s Anetou Langerovou, která prostě nezvládá hrát natolik, jak je potřeba a tady by se hodila herečka sakra zkušená, aby zvládla tolik směrů, kterými se film ubírá (střídá se drama, nadsázka, ironie...) a navíc je to film vzácně rozfragmentovaný a všeobecně hrozně bizarní , ale bohužel, ne v tom dobrém smyslu slova. Ne že by nebyla cítit snaha, ale výsledek je prostě často nudný a nezábavný, byť originální. A nám, ignorantům, co Barkovovou neznáme, to o ní neřekne vůbec, ale vůbec nic. (10.03.2018)

Oj ty nesčastnyj nabljudatěl, što v žertvu žizň dolžen dať, etovo nikto nezaslužiť, eto jesť núžno pajebať!!! A teď sledujte, jaký mám fantastický cit pro rytmiku veledíla vylízaných ruských básnířek a dokážu ji skvěle vizualizovat: Prázdná, přeukrutně dlouhá chodba s dubovými parketami, po ní potácivě kráčí slizká neherecká lesba s dokonale koženým, existenciálně strnulým výrazem typu „Právě jsem viděla žalud!!!“, okovaným podpatkem klepe ve valčíkovém rytmu do podlahy, zasněně prstí obložení stěn a do ťukavého ticha této chodby smrti asi tak tisíckrát procítěně zazní onen osudově gradientní verš výše uvedené prudce lartpourlartové poémy – pajebať, pajebať, pajebať, pajebať, pajebať …. - každé další pajebať tišeji než to předchozí, přičemž každé desáté vkusně doprovodí hasičská kvarta Hóó-Řííí, zahraná na maximálně ohulené varhany. Och, také cítíte to fatální mrazení v klitorisu jako já, holky?! Tak, půlku scénáře mám hotovou, no a v té druhé jen strnulou lesbu stěhováci přenesou do kamenné kobky a na vymrzlý buzerplac, načež vesele „pojebáváme“ dál, až dokud vyděšenému divákovi hrůzou neslezou nehty, totálně nezdřevění prdel a uvaděč konstatuje mozkovou smrt. Na druhé straně ovšem klobouk dolů! Měla-li tato brutálně nehumánní forma audiovizuálního teroru přiblížit publiku pocity utrpení nepochopené jeblé piče ve stalinistickém lágru, povedlo se to fuckt na jedničku. Já trpěl jako zvíře a z fleku bych se místo něčeho takového raději okamžitě nechal deportovat do Gulagu na dvacet …, tak ne, bylo to vskutku úděsné zvěrstvo, takže na třicet let, a cítil bych se tam jako v ráji! Doufám, že to bylo jediné šlápnutí do hovna a další den popičovního festiválku mě z toho včerejšího ukrutného komatu probere. (01.05.2018)

Velká snaha, ale tvůrcům chybí cit a intuice, které by ze všech těch artových záměrů a výrazných stylistických voleb udělali opravdu silný film. Navíc o čem to vlastně bylo? Co mi to mělo říct? Že v sovětském Rusku to taky lidi neměli snadný? Ok, no... (20.09.2017)

Další pokus o český art naplňuje skutkovou podstatu trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti s trvalými následky na duši diváka. Nováková je však nepochopitelně pořád na svobodě. Varoval jsem vás. (27.01.2022)

To jste mi, holky, udělaly radost. (13.04.2020)

Osm hlav je vyprávěno filmařskou makarónštinou, která je ve výsledku srozumitelná, chvílemi překvapivě humorná v dobrém slova smyslu a chvílemi ve špatném. Nejde o přímočarou honbu za silným biografickým příběhem, což se mi líbí, ale na druhou stranu mě film nechal poměrně chladnou. Silněji než cokoli jiného ve mně rezonuje "odrhovačka" Lagernaja v podání Jevgenije Rubilina. Asi bych se nebránila druhé projekci – v jiném rozpoložení to třeba budu vnímat jinak. PS: Trochu podobný závan čehosi jako Hlava-ruce-srdce. (06.08.2017)

Po Unaveni sluncem jsem chtěl tématicky navázat dalším filmem, vždyť se to časově skoro kryje, ale skok to byl i tak... Už jsem se na něj chystal déle. Ale bylo to jak přesednout z BMW do Trabantu. Nevím koho napadlo a proč do hlavní role obsadit Anetu Langerovou, ale byl to krok zcela mimo. Aneta je výborná textařka, dobrá zpěvačka ale bídná herečka. Její kukuč bubáka, který nosí i obvykle mně ve filmu, kde jej ještě zdůrazňovala mračením vysloveně prudil. Její častý oční kontakt s kamerou (byť evidentně záměrný) mi vadil, rušil a prostě mi Langerová do filmu nesedla i když s přihmouřením všech očí a s notnou dávkou chtění (hlavně díky svému nosu) Anně Barkovové lehce podobná byla. Film se odehrává v osmi kapitolách a každá z nich mapuje (nechronologicky) část života této mně neznámé ruské básnířky. První hlava začínala poměrně slibně, když si to vlak uháněl stepí kamsi na daleký východ... Pak ale začaly další hlavy s graficky upraveným obrazem, který byl sice nápaditý, ale mně tam nesedl. Nevím jestli to mělo být takto záměrně ártové, nebo si tím tvůrci kompenzovali nedostatečný rozpočet, prostě to bylo celé podivné... Jednotlivé scény z gulagů díky mému zájmu o toto období chápu a snad chápu i to co tím vším tvůrci chtěli říci, zpracování bylo ale ubohé i herecké výkony. Bylo to prostě takové vymydlené Vyprávěj z gulagu, kde všichni herci mají vizáž zdravých a dobře živených lidí, jen jim pod oči nakreslili v kostymérně kruhy a řekli jim ať se tváří smutně, tupě zírají do země a ať se jakoby třesou zimou - tedy krom Anety, která naopak občas měla zprudka kouknout do kamery. Tvorbu Barkovové neznám. Mám ale v úctě všechny ty miliony zabitých, odvlečených, utýraných v ruských lágrech pro nic za nic jen proto, že nějakému odpornému bolševikovi či udavači se dotyčný znelíbil. Proto si myslím, že všechny filmy o těchto zločinech pojednávající mají svůj velký smysl. Je jen škoda, že když už se točí a věnují se tomu peníze a čas, není to děláno srozumitelnější formou pro širší diváctvo, pro které už tak jsou dnes perzekuce nevinných lidí za Stalinistického Ruska samy o sobě velmi okrajová záležitost jejich zájmu. Pokud vůbec. Dvě nasolené ryby. Jedna za snahu a druhá z jen z úcty. * * (25.03.2018)

Ach bože, to som zase stúpil do sračky... Nechápem, ako môže niekto toto natočiť a vydávať to za film. Až mi je z toho na smiech, nudné leporelo je hodnotnejšie. Myslím, že sa to páčilo iba Langerovej a režisérke. A to pritom životopisné filmy zbožňujem. To máte tak, keď sa hovno vyškriabe na policu a myslí si, že je brusinkový džem, absolútne nula bodov. O čom to bolo? Neviem, asi o žienke čo sa poflakovala po väzniciach, až jej to podkopalo zdravie. Ale čo z toho, prečo, načo, začo? A k tom ešte Fialová, ako keby toho bolo málo. Odpad nedávam iba z milosti. (26.08.2021)

Už z princípu fandím každému českému filmu, ktorý nie je chcípácka tragikomédia o robotníkoch (ako 90% českej produkcie), ale na toto sa skoro nedalo kukať. Aj cez všetky nápady a halušky nezaujímavé, šedivé, nesympatické, nevyvážené a zle zahrané. A hlavne nemám najmenšiu chuť si teraz od Barkovovej čokoľvek prečítať. (10.07.2022)

Experimentální životopisný film vyzobal pár střípků ze života ruské básnířky a při veškeré jeho hravosti mi to připadá málo. Lágrové scény byly pojaty jako reálné drama, jinde vítězí výrazná stylizace často ruku v ruce s animací. Aneta Langerová není herečka, takže těch několik scén, ve kterých to vadí, je třeba házet na hlavu režisérce. Práce s neherci má svá specifika. Také to, že se mluví česky, ale básní rusky, ještě více zvýrazňuje filmovou umělost. Výborná je ovšem hudba, ruskou lágrovou píseň a závěrečnou píseň Vladivojny La Chii nevyjímaje. Tenhle film má prostě dost světlých míst, ale úplně se nepovedl. :-/ (13.12.2019)

Snímek s nosným a skutečně zajímavým tématem, jehož zpracování ovšem budí značné rozpaky. Nevadí mi jako mnohým jiným, že Marta Nováková místy kráčí ve stopách Karla Zemana, ale chronologická i formální roztříštěnost vyprávění mi nepřipadá právě nejsdělnější a naopak zavání rádobyartovou samoúčelností. V paměti mi tak nejvíc utkvěla výborná hudba a obří mašle Anety Langerové. (29.03.2018)

Film - koláž chce být netradiční a odtažitě si hraje na umění, takže i scény se znásilňovanými vězenkyněmi, které působí v jiných příbězích z gulagu zde nejsou tak silné. Všechny údaje jsou shrnuty v úvodních titulcích. Fungují dvě jistoty - poezie Barkovové a hudba. (05.12.2018)

Viděno na LFŠ. Opravdu netradiční životopisný film. Nabízí hodně nevšední zážitek, který nesedne každému. Ale stojí za pozornost, pokud vám není lhostejná historie, (gulagová) literatura, Rusko atd. Mám ráda, když jsou filmy nepředvídatelné. A to 8 hlav šílenství splňuje, navíc je mi blízký jeho humor. Jediným highlightem rozhodně není Zedníček bez kníru.) V říjnu si film zopakuju. (06.08.2017)

To je holt riziko filmových festivalů a člověka, který na některém z nich jde na premiéru českého filmu, ve kterém hraje hlavní roli Aneta Langerová. Jo, těch varovnejch signálů tam bylo dost... 8 hlav šílenství je každopádně dokonalou ukázkou projektu, který se svým tvůrcům během dlouholetého vývoje naprosto rozpadnul pod rukama a vylezl z něj těžko identifikovatelný patvar. Mohl bych jej trochu ocenit za snahu vymanit se ze stereotypů klasických životopisných filmů, za zábavnou hudební složku, za absurdně komediální potenciál, který to celé má. Pořád je to ale asi nejhorší distribuční film u nás za rok 2017 a jako takový si ten odpádek zaslouží. 5 % (01.06.2018)

Nad nebetyčnou vypatlaností a neumětelstvím soudobých tvůrců český kinematografie zůstává rozum stát! Nezbývá než většinu času nevěřícně kroutit hlavou nad vyloženě debilníma malůvkama jak ze 2. třídy pomocný, do ktefých jsou chabě zasazení neherci (a modlit se, aby tomuhle nekonečnýmu utrpení byl brzo konec). Všechno na závěr korunuje mimoňská vypalovačka u závěrečnejch titulků... WTF?!!!! Jak se někdo může vůbec pod takovouhle sračku podepsat, někdo další jí přiklepnout finance a tím schválit do výroby a následně vůbec pustit do kin?! (20.02.2018)

3,5 hvězdy, zvažovala jsem dát 4, ale ten konec se mi ale fakt nelíbil. Jinak celkem pěkný film, kreativně pojatý, zajímavý scénář a zaujala mě také výtvarná stránka filmu a hudba. Jo a teda docela mínus občas "roztřesená" kamera... :( (09.11.2017)

Opravdu velmi netradičně zpracovaný úsek života ruské básnířky a novinářky Anny Alexandrovny Barkovové. Pokud si myslíte, že jde o mainstream nebo klasickou komerci, tak na to rovnou zapomeňte.Není to klasický životopisný filmy, který můžete dnes a denně vidět v televizi. Není to film pro masy a popcornožrouty. Je rozdělen do osmi kapitol, které ve finále do sebe zapadnou jako puzzle. Finále se smějící se Annou nasadilo všemu korunu. Film je směsicí absurdit, deprese, schízičky a ironického až sarkastického nadhledu. Anna kolikrát něco plácne a tím to celé naprosto dokonale zazdila, ale mělo to smysl. Aneta Langerová byla dobrá. Zhostila se toho hezky. Občas se tvářila až moc zarputile a urputně, chvilkami jako debilek po náletu nebo pacient z Bohnic na vycházce v parku. Na začátku filmu jsem si myslela, že blbě slyším, protože jsem měla pocit, že Aneta Langerová je předabovaná Bárou Hrzánovou. Paní režisérka je buď to magor nebo velmi odvážná žena, když se s takovým zpracováním osudových událostí rozhodla jít na světlo boží a předložit ho diváckým vlčákům, kteří umí být velmi nemilosrdní a svou oběť uštvat. Musím před ní smeknout. Tohle zpracování mi sedlo přesně akorát. Podařilo se jí natočit film pro lidi, kteří mají v hlavě mozek a nebojí se ho kdykoliv použít k přemýšlení. Tenhle film jen tak nezapadne a to je dobře. Anetu Langerovou chci vidět i v dalších filmech. Viděno 21.10 v kině Radotín. (22.10.2017)

Aneta Langerová není herečka, ale přesně tohle ten film potřeboval. Je tu dobrá. Hudební stránka je také dobrá, ale jinak je to experimentální film, který se skládá z osmi hlav, v podstatě kapitol, kde se zaměřuje na něco málo z osudů ruské básnířky, ale i na nejí básně. Ta experimentální forma mi k tomu moc nešla, myslím, že to mohlo být víc dějové. (15.03.2018)

Svého diváka si tato obrazová poéma najde. 1) K většině filmů nemám co říci, protože bych jen opakoval obecně známé skutečnosti anebo proto, že dílo mi za formulování názorů ani nestojí. Občas mám pocit, že chci něco podotknout, a tak i většinou učiním. Ale jen zcela vyjímečně jsem v situaci, že chci se vyjádřit, ale nevím jak na to. Možná to prostě neumím._____ 2) Film není o faktech (těch tu je hodně málo), ale o pocitech. Je třeba se soustředit a vnímat dílo jako poesii. Na čas ani na tempo nehledět._____ 3) Ty vole, křičí ruský bachař na kolegu v roce 1946, a já přemýšlím, který lichokopytník psal jinak zajímavé dialogy. Dobré jsou ruské verše citované v ruštině._____ 4) Česká a ruská Wiki je dobrým zdrojem dalších informací._____ (12.01.2020)

Největší bizár, jaký jsem viděla za dlouhá léta. Šílená jsem byla už tak u třetí hlavy. Obdivuji režisérku, že se přípravám věnovala tolik let, natáčela jistě s dobrým úmyslem, ale je neuvěřitelné, jaký paskvil z té práce vzešel. (16.05.2018)