Reklama

Reklama

Osmdesát dopisů

  • Slovensko Osemdesiat listov (festivalový název) (více)

Československo, 29. březen 1987. Jeden den v komunistickém Československu inspirovaný životem režiséra. Čtrnáctiletý Vašek vyráží se svou matkou po úřadech, aby získali povolení odejít za otcem, který emigroval do Velké Británie. Režisér Václav Kadrnka vypráví osobní příběh o odloučení a touze být s milovaným člověkem navzdory těžkým okolnostem, o vytrvalosti a nezlomnosti, s jakou mnoho lidí v bývalém režimu čelilo absurdnímu byrokratickému systému. Na jedné straně mrazivá a zároveň niterná atmosféra filmu je budována senzitivní kamerou, detailní prací se zvuky a autentickými výkony představitelů hlavních rolí (Zuzana Lapčíková, Martin Pavluš). Atmosféra lhostejnosti a ošumělosti kontrastuje s upřímností a hloubkou vztahu Vaška s matkou a jejich otcem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (66)

PinokKio 

všechny recenze uživatele

Asi bych se mohl situovat do role nemluvného Vaška, protože i mně ten rok bylo 14 let. Stejně jako on jsem byl ze všeho vykulený, protože tou dobou nebylo o co stát. Všechno bylo šedé, nudné a unylé, přesně jak nám to režisér ukazuje. Tenhle film je možná dobrou vzpomínkou, připomenutím, ale bohužel, stejně jak to vypadalo v té éře socialismu, je dost nudný a o ničem .. ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Rozhodně zajímavá a důležitá událost na české filmové scéně. Minimálně dvě úchvatné sekvence (autobus a čekání na vrátnici). Několik pro mě zbytečných nezdařeně humorných prvků a ničemu nepomáhající hudba. Kontrast mezi zjevnou a přiznanou inspirací Bressonem a neustálým popíráním základních bodů jeho koncepce kinematografu. A - škoda, že film nakonec nevykazuje vyšší ambice, než vyvolat v divákovi trochu soucitu a vytvořit občas zajímavou atmosféru. Člověk si říká, že by z toho mohlo vylézt víc.. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Pomalu se vlekoucí skorodokument. Ocenila jsem vyhledání lokalit, které působili dojmem předrevolučním. Způsob vyprávění není špatný, je dokonce originální. Málo slov, hodně obrazu. Jenže to musí fungovat. Divák musí být i tak vtažen do děje, ne se nudit. Tohle bylo osobní splnění snu, natočení části života, která nemusí být sdílná pro diváky. ()

Nathalie 

všechny recenze uživatele

Kafkovská ozvěna husákovského socialismu. Bez nánosů symbolů, politické ideologie, prakticky beze slov. Kadrnka pracuje čistě a úsporně, výjimečným způsobem využívá zvuky a ruchy. Koncentrovaná paměť jednoho dne v byrokratické zemi zavřených dveří a formulářů je o to působivejší, že díky nehercům v hlavních rolích to působí jako docudrama. Pomalé, ale přesto podivně napínavé a intenzivní, i díky neortodoxní práci s časem a rytmem. Autobiografičnost zjevně nemusí být jen hystericky emotivní, ale dokáže být promyšlená, atmosférická a hravá. Nejpřekvapivější rys Kadrnkova filmu je rozhodně zakutaný humor kořenící z absurdity některých situací. A to jsem si říkala, že jsem z českých artů dávno vyrostla:) Škoda jen zbytečně použité hudby, místy až fyzicky bolí. Více viz recenze na filmserveru. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Sláva, tak máme nadprůměrný festivalový snímek, který typický český patos nahrazuje kontemplativností a výpravný celek jemným pozorovatelským detailem. Máme snímek, kde slova představují nutný doprovod vizuálního sdělení. Máme snímek, v němž se k husákovské éře nepřistupuje se snahou stylizovat, ale vystihnout její plíživý automatismus a vyprázdněnost. Kadrnka dokázal možné nedostatky účelně přetavit ve výhody. Stísněná kamera, která je často držena při zemi a směřována na rozbité chodníky jednak řeší spartánskou výpravu, ale zároveň funkčně dotváří pocit bezmoci a nemožnosti rozletu. Některé scény jsou vynikající jemným sledem detailů, který navozuje tísnivý pocit petrifikovaného času (např. scéna ve vrátnici). Co mi u Kadrnky ale vysloveně chybí, je schopnost vytáhnout z neherců čisté emoce, jak to dokáže např. podobně smýšlející Semih Kaplanoglu. 80 dopisům schází jemná interakce postav a ona podprahová intenzita nevysloveného, což je dáno tím, že představitelé obou hlavních rolí jsou sice uvěřitelní, ale nejdou až na dřeň. Po opravdu lahůdkové expozici mi tak ve filmu citelně chyběl náboj, něco, co by mě přitáhlo nad rámec pozorného vypravěčství a citlivé kompozice. Přesto musím Kadrnkův odvážný pokus "odjinud" pochválit a jen tiše doufat, že nezůstane osamocený... ()

Galerie (10)

Zajímavosti (6)

  • Světová premiéra proběhla na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale 2011. (prkalil)
  • Jeden ze tří českých filmů promítaných v prestižní sekci FORUM na festivalu Berlinale 2011, a jediný český soutěžní snímek (kategorie - Nejlepší debut). (Taninaca)
  • Jde o režisérův filmový debut financovaný výhradně z jeho kapsy. (hippyman)

Reklama

Reklama