Heart Beat 3D

"Žiješ teď málo, nebo hodně?" Nikdy bych nevěřila, že někdy napíšu, že klešťátka a nožíček chirurgického robota můžou smyslně tančit, ale už je tomu tak. Bylo tam několik míst, kde bych stříhala dřív (jmenovitě ty dva záběry, kde Budař bubnuje prsty na okenní sklo), protože mi přišlo, že stačí pár vteřin jako odkaz na předchozí dlouhou "varhanní" scénu a prodlužování a opakování toho momentu už nepřináší nic jiného. Přesto jsem ale už úvodního vznášení se lesem byla přesvědčená. Gradace a spolupráce s hudbou byla velmi působivá a já jsem byla šťastná jako blecha. Jsem ráda, že je tohle první (a jediný) 3D film, který jsem zatím viděla. Film oplývá fungující kombinací sebevědomí a pokory, která třeba Enter the Void zásadně chyběla. (17.10.2014)

Zpověď Doktora B., špičkového chirurga, který dříve byl v jednom velmi vysoce postaveném a tajeném uskupení, které shánělo ty nejkvalitnější orgány na transplantaci pro ty největší celebrity. Postupně se však dostává k jedné velké vražedné konspiraci. Teď to zní víc dějově než to ve skutečnosti je (ačkoli tohle z těch monologů vyplývá), každopádně tenhle film je skutečně něčím stěží popsatelným. On se snad ani pořádně popsat nedá, to se prostě musí vidět. Konspirační, silně experimentální mystérium se strašně specificky divnou atmosférou, ve kterém Budař s černým kloboukem a černými brýlemi vypráví zvláštní věci a do toho máchá s šavlí do kamery, fouká bubliny, "vstupuje" do videií promítaných na stěnu, pravděpodobně i jezdí tramvají, hraje na střechy domů, Žižkov a pak i na diváky (což byla mimochodem fascinující scéna)... a do toho hraje zvláštní soundtrack MIDI LIDÍ, který do toho sedí jak prdel na hrnec a celý ten nepopsatelný, prapodivný zážitek ještě víc umocňuje. Ani netuším, co (a jestli vůbec) to chtělo něco říct, ale je to hlavně experimentální film (s přesahy do dramatu, mysteriózního, thrilleru a sci-fi) a jako experiment jsem si to skutečně dost užil jako už dlouho žádný jiný. Sice u něčeho by bohatě prospělo, kdyby některé scény byly kratší a jedna by tam nebyla vůbec (to promítání na rozkrok), ale jinak mě to strašně vtáhlo. A užil jsem si to i přes to, že ne vždy obraz ladí s monology (ale s tím jsem se u porevolučního Němce tak nějak smířil, protože to tak vždycky má), že zde řečené myšlenky jsou často strašně naivní a to experimentování s 3D má své kouzlo samostatně, ale v souvislosti se vším ostatním opodstatnění nemá - avšak možná umocňuje atmosféru, ale to mimo kino nedokážu posoudit. Btw, mám pocit, že by se na tom filmu dala vystavět i skutečná konspirace, vzhledem k závěru a dlouhodobé nedostupnosti filmu, po které by si až člověk řekl, že už ho jakási tajná skupina vládců světa zničila stejně jako ten obraz se zašifrovaným tajemstvím poselství Doktora B. Každopádně sehnat už se to konečně dá a já jsem hodně rád, že jsem to po letech shánění KONEČNĚ mohl vidět taky, protože je to za mě jeden z nejlepších porevolučních Němcových filmů. Ale určené je to jen pro hodně, hodně úzké publikum, kterému tyhle prapodivné, avšak silně originální experimenty sedí. Sice mi to v prvních pár minutách evokovalo novodobého Godarda, ale celkově to k němu nemá ani blízko. Tohle je prostě neskutečně své a originální, obzvlášť na Česko. 4* (05.02.2022)

Jan Němec si našel novou hračku, 3D kameru, takže si s ní hodinu hraje a do toho Budař mimo obraz žvaní nesmysly. Půlku filmu tvoří záběry, kdy Budař fouká do kamery bubliny, mává před ní rukama, nožem, šavlí a bůhvíčím ještě, aby jako vyniklo 3D (jak objevné), druhou půlku zabere filmování chodců na ulici. Němec byl očividně blázen a fakt nevím, proč by se na tento film měl dívat někdo jiný, než on sám. Tento film patří na smetiště dějin české kinematografie - a vlastně i na smetiště jako takové. Tam mu to bude slušet nejlíp. (14.09.2021)

Heart beat 3D není žádné drama, ale experimentální 3D hříčka, která testuje do jaké míry snesete tuto filmovou provokaci. Jsem nesmírně rád, že jde o první český celovečerní 3D film. A pro to prvenství jsem mu i ochoten odpustit, že posledních 10 minut se mi začalo dělat neuvěřitelně blbě. Jde totiž o zatím snad jediný film (celosvětově), který s 3D pracuje jako s tvůrčím výrazovým prostředkem. (31.07.2011)

Senilný dedula Jan Němec sa ešte pred svojou smrťou rozhodol vstúpiť do histórie kinematografie tým, že tromfne konkurenčný (produkčne náročnejší) projekt V Peřině, a divákov tak oblaží prvým českým filmom natočeným v 3D. Prenajal si teda na pár dní jeden prázdny byt v centre Prahy, v ktorom natáčal Jana Budaře, ako v 5 minútových statických záberoch buď bezcieľne postáva, máva rukami pred kamerou, alebo sa mu na jeho rozkrok (!) projektorom premieta home-video z banketu návštevy bývalého amerického prezidenta v ČR. Použitie 3D formátu režisér opodstatňuje tým, že filmuje otáčajúci sa ventilátor, holé steny, stropy, konáre stromov, Budaře šermujúceho dýkou pred objektívom, a faktom, že počas celého filmu niekto neustále fúka do kamery bubliny z bublifuku (!!). Aby film mohol vypustiť do sveta v čo najkratšom termíne, a kvôli vyplneniu zostávajúcej (fyzickej 65, psychickej 120) minútovej stopáže, požiadal Němec svojho kameramana, aby obišiel dva bloky okolo miesta natačania a vrátil sa mu s nejakými zábermi poloprázdnych pražských ulíc, a jedným 5 minútovým statickým záberom, v ktorom ľudia čakajú na prechode na semafor. Ak sa vám zdá, že niečo z vyššie popísaného proste musíte vidiet na vlastné oči (a v 3D), bežte na to do kina. Potom sa mi ale nesťažujte, že som vás nevaroval. (Mimochodom, tento film aktívne spôsobuje bolesť očí, prípadne nevolnosť. Neviem si to vysvetliť, ale obraz nemá prirodzenú hĺbku ostrosti, a preto ľudské oko nevie, na čo sa má v zábere zamerať. To je buď spôsobené neskúsenosťou kameramana, alebo použitím najlacnejšej 3D kamery na trhu, ktorú si mohol Němec zo svojho dôchodku dovoliť). (31.07.2011)