Mamas & Papas
Režie:
Alice NellisScénář:
Alice NellisHudba:
Jan PonocnýHrají:
Zuzana Bydžovská, Petr Franěk, Filip Čapka, Zuzana Čapková, Natalia Volkova, Ivan Shvedoff, Michal Čapka, Marika Procházková, Martha Issová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Čtyři příběhy filmu tvoří mozaiku osudů několika manželských či partnerských dvojic, které v určitém zlomovém bodě života řeší otázky chtěného, nechtěného, vytouženého nebo zmařeného rodičovství. Záměrem scénáristky a režisérky Alice Nellis je ukázat pomocí souběžného vyprávění několika příběhů, že problém moderního rodičovství je širší a hlubší než konkrétní situace kterékoliv jednotlivé postavy. Domácí režisérka číslo jedna opět přichází s příběhem, který se může dotknout diváků bez ohledu na věk či postavení. Každý z vyprávěných příběhů o touze po dítěti, osudovém rozhodnutí, zda dítě mít či nemít nebo snaze vyrovnat se s nástrahami, které před nás život postavil, může být právě ten váš. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (244)
Česká emocionální spatlanina. Pár světlých momentů, ale spíše podprůměrná či maximálně průměrná česká produkce. 6,5/10 ()
Děs, hrůza a Zuzana Bydžovská.... ()
Konzistence příběhu, střih velice slabé a ta vata! Čtyři variace na citlivé a bolestivé téma. Co člověk, resp. pár to jiný přístup, jiná perspektiva. ()
Mozaika osudů čtyř příběhů, z nichž jeden je skvělý a zbytek postupně upadá až v zapomnění. Každopádně ale musím zmínit dobré herecké výkony, v čele s manželskou dvojicí Čapkových, kterým je ve filmu dán asi největší prostor, a díky za to, protože jejich příběh je na celém filmu jednoznačně nejlepší. Chválím rovněž i hudbu a kameru. ()
Pokud to není protimluv, tak svěží film o tom, jak je život těžký. Nenudí, snad jen asi poslední čtvrt hodina je tam navíc a neřekne už nic nového. ()
Čtyři pohledy na rodičovství očima scénáristky a režisérky Alice Nelis. Hlavní problém je právě ve slůvku „čtyři“ – projevilo se to nejen na zbytečné délce filmu, který ke konci více než nudil, ale především na neschopnosti ukočírovat všechny linie filmu. ()
Popravdě - hodnocení napravo je pro mne obrovskou záhadou a obskurditou svědčící maximálně o tom, že většina hodnotících se silně minula s cílovou skupinou tohoto filmu. Ne že by podobné téma nebylo zpracováno již na x způsobů, ale to neubírá ani píď na faktu, že Alice Nellis je ojedinělým zjevem na české režisérské loužičce a její obrovský talent je vidět na každé sekundě. Důkaz, že když se to umí, jde to, herci jsou autentičtí až skvělí, Lev pro Bydžovskou zcela zasloužený. V mnohém mi to silou tématu a popisem všední tragičnosti reality připomnělo http://www.csfd.cz/film/253277-mother-and-child/ . Já se zblbnout pomálem hvězdiček napravo nenechám. (Škoda, že nelze zjistit, kolik procent hodnotících, kteří vytvořili oněch 58% má za sebou zkušenosti, o nichž Mamas a Papas až mrazivě věrně je...) ()
Před shlédnutím mě dost odrazovaly negativní a rozporuplné komentáře. Po shlédnutí již chápu, že nejde o dílo pro široké masy diváků. Možna divák musí být rodič, aby pochopil tu poezii i tragiku různých rodičovských poloh. Doporučuji vidět Jak točil film a velryby. Závěrečná scéna s velrybami je romantická s katarzí a smířením se životem jaký je. Je to smutné a bolestné, ale tak, že pohladí po duši , toho kdo chce a chápe. ()
Přesně v duchu novodobé české kinematografie. Marná snaha stavět na úspěšných konceptech zahraničních projektů - v tomto případě snaha o vybudování psychologickodramatického povídkového spektáklu "a la" artové počiny španělské nebo americké produkce. Proč proboha nenatočíme raději něco posvém? Tento film by obstál možná jako fragment telenovely, nikoli však jako snímek hodný velkého plátna...20% ()
Možná je to jen odtažitá asociace, ale mě film trochu připomněl Smrt pana Lazaresca. Tam šlo o nemoc a umírání, v tomhle případě Alice Nellis skvěle vystihla (mimo jiné, samozřejmě) jakou neúnosnou haldou komplikací a odosobněnosti jsme v touze neustále si ulehčovat život (pokrok nebo civilizovanost se tomu říká) zavalili tak elementární věc jakou je rodičovství. Ne náhodou je tu do protikladu stavěný svět zvířat. Práce s herci je tradičně výborná a ještě o něco naturalističtější než v režisérčiných předchozích filmech. Podobně jako v Tajnostech je zase občas těžké zachytit některá šeptaná nebo oddrmolená slova, ale tentokrát mě to ani moc nerušilo, realita taková je a orientace v ději tím netrpěla. Takže v tomhle případě jdu zase jednou proti proudu a chválím. Nejsem z toho sice na lopatkách (přece jen je to výrazně ženský film), ale mě Alice Nellis nezklamala. ()
Další česká sračka. ()
par zajimavych momentu, ale jinak hodne utahane, nicmene aspon behem filmu donuti zamyslet se nad par vecmi...2,5* ()
Hodně silný film,který nepřináší nějaké překvapivé pravdy nebo převratné nápady. Je to "jen" ze života. V několika minipříbězích sledujeme, jak se vypořádavají s osudem různé páry. A to s osudem, mít nebo nemít dítě. Je to o tom, že mít dítě je velká odpovědnost, ale hlavně radost. Jeden pár touží po dítěti a chce jej za každou cenu. Jiný pár (ukrajinci?) by už měl třetí dítě, ale v nuzných a stísněných podmínkách si jej nemůže dovolit. Ve třetím už žena dítě čeká, ale necítí se na výchovu připravená. Korunuje to pár, který přichází o dítě při nehodě. Je to ale také film o neuvěřitelné byrokracii, doprovázející možnou adopci dítěte. Testy způsobilosti k rodičovství a psychologické vyšetření mě přivádělo k nepříčetnosti. Zkrátka je to film, který se nemůže líbit, je to film, který doslova prožíváte, protože i takový je, bohužel, život. Překvapuje mě velké množství negativních hodnocení, ale je to věc názoru, nic víc! ()
Filmy od Alice Nellis mám velmi rád. Má svůj specifický styl a nebojí se odkrýt, různá společenská tabu. Dokáže detailně popsat a znázornit lidské vztahy, jejich problematiku a skrze filmové vyjádření, provést jejich důkladnou analýzu. Nejinak to je i ve snímku "Mamas & Papas". Sledujeme zde čtyři příběhy, které vykreslují problém chtěného i nechtěného rodičovství, adopce nebo ztráty dítěte. Jedná se tedy o jakousi mozaiku, která se, celou stopáží vzájemně prolíná. Ze začátku mi tento koncept vyprávění přišel i v jistém smyslu originální a do jisté míry, mi i velice seděl. Postupem času mi ale přišlo, že film se touto formou, zbytečně natahuje, nudí a hlavně je nevyrovnaný. Záběry byli zbytečně táhlé a divákovi přijde, že např. muž na lavičce při čekání, na partnerku podstupující interupci, nečeká hodiny ale týdny. A takových situací je bohužel více. Improvizační dialogy, které se nesou celou linií filmu, jenom ukázali, kdo opravdu umí hrát - v opačném gardu, kdo se minul povolání. Třebas paní Bydžovská a její "odborná" řeč k partnerské dvojici byla opravdu zajímavá (nevím, nevím - zda-li, se častým opakováním slova "prostě", vyjadřuje medička). Nicméně, právě výkon Zuzany Bydžovské je světlou stránkou celého filmu. Dokonce mi přijde, že kdyby nepromluvila ani slovo, tak ji to bohatě stačí na utáhnutí filmu. Její tvář totiž hraje "sama". Zde, tedy "Český lev" je po zásluze. Hned po ní, se mi dále, velice pozdával výkon Filipa Čapky. Role muže, jenž se se svou ženou snaží o dítě, byl rozhodně uvěřitelný. Kolem a kolem....autenticita je na skvělé úrovni. Porovnal bych to s americkým seriálem "Tell Me You Love Me". Sexuální scény byli otevřené, stejně tak ukázka "jak to vlastně chodí a jak je to komplikované, mít v této době dítě". Škoda, že se to strašně táhne. Kdyby nebyla každých 10 minut nějáká otevřená scéna, tak by to dopadlo asi hůř. Takhle je to alespoň na 3,5 hvězdy. ()
Zlátanina. Ach, Alice, krok vedľa. ()
Někteří mají takový "chtíč" po dítěti, až to bortí vztahy, další počaté dítě nechtějí, protože se jim v daném čase a situaci zdá, že se jim jaksi nehodí, případně z "lásky" k tomu druhému jsou ochotni dané řešení přijmout, jiní dítě čekají, chtějí, ale jsou ve svízelné finanční situaci a další pak ... No nebudu napovídat. Třeba to ještě všichni neviděli. My lidé jsme zvláštní. To co je v přírodě jednoduché a jaksi samozřejmé si my lidé, toužící mít vše pod kontrolou, děláme poslední dobou jako velmi složitou a náročnou věc. Výborný sonda do v současnosti tak ožehavého problému mít či nemít děti a jak, a co s tím. ()
Herecký koncert Zuzany Bydžovské odsunul ostatní herce a jejich příběhy na druhou kolej. Jsem silně zaskočená tak nízkým hodnocením, protože já jsem byla nadšená. Mamas and papas mě naprosto pohltilo a střídala se ve mně jedna emoce za druhou. Výborné téma a dle mě i výborně zpracované. Alice Nellis mě opět nezklamala. ()
Natočeno velice "nefilmově", vlastně jediná osoba, která opravdu hrála byla Zuzana Bydžovská. Jinak mne ale tento náhled z různých stran na (ne)touhu po dítěti nezaujal. ()
Zajímavé, přesto strašně mozaikovité a depresivní, víc komedie v tragikomedii by se šiklo, nebo víc smíchu skrz slzy. V kině nás bylo 8, ze sálu zaznělo: "To zas byla blbost." Jako film to vůbec nedrží pohromadě, možná by to chtělo návrat do střižny a to puzzle složit. ()
Filmová katastrofa. Nejlépe vše vystihuje tato recenze: aktualne.centrum.cz/kultura/film/recenze/clanek.phtml?id=665952 ()