Zoufalci

Češi umí natočit dobré filmy... pokud mají relativně neznámé tváře... pěknou kameru... kvalitní střih... a hudbu, kterou bych sice sám o sobě nikdy neposlouchal, ale tady seděla výborně! Jedinou věc nechápu, proč je u tohohle filmu popisek Komedie... ??? (15.06.2010)

nuda, nic, nuda (23.07.2010)

No nebylo to špatné, neurazilo to, ale ani to nenadchlo... Lehký nadprůměr... (12.08.2010)

Po všech teenargerských komediích a pár statusovo-kultovních filmech typu Šeptej či Samotáři může být člověk rád, že snahy o tvorbu pokračují. Herci se snaží držet postavy zakotvené v "realitě", ač je každý nějak "ujetý". Nejvíc sympatická je snaha o zpodobnění normálního života, hledání, zklamání a tápání. Lze namítat že se tam moc neděje, konec je v podstatě montáž, tedy mluví o tom, či se to skutečně stalo, či jaká verze čeho převládne. Film je na české prostředí sympatickou snahou, ale v porovnání s komunitním bydlením třeba v Tillsammans (2000), mu chybí určitý přesah. V Tillsammans to asi dělá doba a politika, v Zoufalcích je to současnost, a ta každodenní upatlanost každého z nás je přeci jen trochu omšelá, každý se s ní potýká, a proto se možná raděj odpoutá a dívá na něco jiného. Celkově ale Zoufalci nejsou tak zoufalí! (15.02.2011)

Film je zajímavý svým dokumentárním pojetím, ale finální retrospektiva mě spíš vadila a mohl by být kompaktnější. Komedií bych to nenazval ani náhodou, protože vtipné to moc není, ovšem název je naprosto trefný! (19.06.2011)

Jeden z mala povedenych ceskych filmu. Kvazidokumentarnim stylem vypraveny pribeh o zivote mestskych intelektualu. Konecne uveritelne postavy s netrivialnim pozadim a ne pouze umela schemata. (21.06.2011)

Ke konci, kdy hrdinové žijí na statku, jeden z nich ocituje rýmovačku "když jsem byl pro hrábě, spatřil jsem dědka na bábě". Zrovna to nedávno dávali v televizi (19.6.2011, 20:00 ČT1) a díky tomuto filmu mě zaujala ona rýmovačka. (22.06.2011)

trochu mě zmátly poslední scény, nedokázala jsem se vyznat v tom, jestli je to jejich představa nebo realita...jinak film celkem příjemně překvapil, když se podívám kolem sebe, najdu hodně lidí, kteří žijou život stejně jako ti "zoufalci" ve filmu, takže vycucaný z prstu to zas až tak nebude-jó, časy se mění, nová generace zoufalců přichází... (09.07.2011)

Dlouho jsem váhala nad hodnocením, ale nakonec dávám za 4. Film se mi přesně trefil do nálady a téma mě taky hodně oslovilo, i když vyznění filmu bylo (alespoň pro mě) dost depresivní. (10.07.2011)

Nedala jsem odpad jen díky hereckému obsazení a námětu. Můžete si psát a třeba i myslet, že zoufalci jsou jen špatněj film, ale přiznejme si, že TAKHLE žije spousta třicátníků. V mém okolí skoro každý. Jeden sobec vedle druhého, jeden ochlasta vedle druhého, jeden homosexuál stydící se za svou orientaci vedle druhého. Mě zpracování filmu nezaujalo a za polovinou jsem na to přestala koukat, ale s myšlenkou, že někdo řekl pravdu, jak to je. Možná je to realita mírně přitažená za vlasy, ale pořád je to realita. I když tak trochu špatně udělaná. (24.07.2011)

No celkem dobré. Jsem se i několikrát zasmál. Je jasné, že každý je nějaký Zoufalec, ale kdo u¨z nich byl největší těžko říct. (26.12.2011)

Zoufalce pokládám za jeden z nedoceněných filmů. Myslím, že modrou barvu si vážně nezaslouží. Po technické stránce naprostá paráda, podle mě není co vytknout. Hudba, která se perfektně hodila a dotvářela celkový dojem filmu byla libá mému uchu - velmi mě zaujala, ALE nerušila! Herecké výkony jsou velice dobré, zvlášť když vezmeme v úvahu, že pro většinu hlavních rolí to byla první větší příležitost. A co se týká příběhu? Ano, i mě už trochu začínají lézt krkem české filmy s oním klišé podtextem "Napsal sám život...", avšak tentokrát mi to nevadilo, poněvadž v tomto filmu je ta realita syrová, což ve mně vyvolává otázku: Je to ještě film nebo už dokument? a nutí to člověka k zamyšlení, což je mi sympatické u všech snímků. (21.01.2013)

Šeptej 2... (28.07.2014)

Překvapivě slušné - o level výš než všichni ti Hřebejci, Nellis a spol., jakož i ty starší generační hovadiny typu Samotáři. Ecce český film, na nějž se dá dívat, aniž by člověka hanba fackovala. To není málo! Rudolfová je solidní talent. Formálně je to vymazlené, scénář slušný (až na pár míst typu handrkování Babčákové s manžílkem, to už je karikatura, rovněž odstěhování na statek se vzalo trochu hopem). Pro ty, co prskaj na námět: o "chcípácích" točil i Fellini (Darmošlapové), to je ok, otázka je jak se to udělá, je-li to narcistní vyprázdněnost, jak je v českém kraji zvykem, nebo podaří-li se jít na existenciální dřeň. Tady se to místy dařilo, takže jedním slovem: chorošó. Na těch protagonistech ještě stojí za povšimnutí, že jsou to všechno nezajímaví lidé, všichni "hledají", ovšem ponejvíc někoho, koho by se mohli chytit za flígr. To ale není nic zajímavého, to je spíše slabost. Ani jeden z nich nehledá duchovně, ani jeden z nich nemá tvůrčí ambice, jsou to šedé, průměrné postavy, Fabrikwäre der Natur, jak by řekl klasik. Např. postava Babčákové - chtěla byt s telefonem, pak chtěla "dobrého milence". K tomu se stihla rozmnožit, dát návrh na rozvod - a šlus, tím se její (vcelku zbytečný) život vyčerpává.... Předpokládám, že to byl režisérský záměr, ale já bych ocenil, kdyby tam byl aspoň jeden zajímavější člověk. (13.06.2015)

Být to americký film, tak to má minimálně o patnáct procent lepší hodnocení, ale holt v české kotlině to prostě nedokážeme "vydejchat". Asi v tom až příliš vidíme sebe sama, a to se nám moc nelíbí. Realita je krutá, ale smiřme se s ní. Vždycky vedle nás bude někdo jako můj nejmenovaný spolužák, kterému se v životě povedlo všechno, na co šáhnul. A když vám pak v lednu pošle šestistránkový report o tom, co všechno se mu v minulém roce povedlo, tak si prostě připadáte jako... zoufalec (taky proto už ty jeho reporty pár let preventivně nečtu). Ale je potřeba se podívat na druhou stranu, protože leckdo je na tom ještě hůře. A pak se buď můžete v té své zoufalosti začít utápět, nebo to zkusit nějak změnit. A jestli pojedete do Dánska, na Nový Zéland, nebo na polo-rozpadající se statek do Koloděj nad Lužnicí, je vcelku jedno. Za mě trefa do černého. (15.06.2015)

Navzdory zdejšímu hodnocení mám tenhle film moc rád možná proto, že v něm poznávám sám sebe a pár kamarádů před lety. Líbí se mi to civilní a uvěřitelný pojetí a taky hodně slušně napsaný i zahraný postavy. (13.07.2015)

Tomu říkám zoufalství - po cca 20 minutách jsem odešel... (22.03.2016)

Zajímavé především herecky. Dobrý Jakub Žáček a občas i humorný tón filmu. Na debut to není špatné, ale pořád je to víceméně průměrný film. (15.12.2019)

Film jsem nedávno zhlédla a musím říct, že mě příjemně překvapil. Především herecké výkony, vyzdvihla bych roli Jaroslava Plesla (manžel Simony Babčákové), vyloženě se vyžívá v rozpitvávání manželských hádek a v dokazování celkové nemožnosti své ženy, je slizký, nepříjemný, hnusák od pohledu. Ostatní herci působí jako partička spolužáku uvěřitelně, dobře na sebe reagují.Film sice nese název "Zoufalci" ,ale právě tyhle zoufalce anti-hrdiny začnete mít v průběhu rádi, jsou to vlastně sympaťáci, kteří si chtějí žít po svém a nemají zájem podílet se na krysím závodu - jménem život ve zběsilém pražském tempu. Mají své sny, které se jim podaří naplnit? (10.05.2020)

"Zoufale" jsem si přál, aby to celé dopadlo lépe... (04.02.2021)