My Only Sunshine

Snivý film o drsné realitě je koncentrovanou směsí typických Erdemových témat a stylistických postupů. Patří k nejkrásnějším ódám na Bospor a rozvíjí příběh čtrnáctileté Hayat, která pochází ze staré istanbulské rodiny. Žije v zátoce s otcem, jenž se živí jako rybář a pašerák, a nemocným dědečkem. Film si stejně jako jeho „figury“ udržuje stylistický odstup a rozvíjí tak tajemnou atmosféru. Hudební složku tvořenou arabeskou (tureckým hudebním žánrem ovlivněným arabskou hudbou) však občas prorazí i emoce. Arabesku kdysi rádi poslouchali venkovští přistěhovalci do měst a zároveň představovala kulturní nebezpečí v očích tureckého státu. Je to hudba sebedestrukce, lásky a vzpoury proti osudu ve světě bez lásky. Takový je i Hayatin svět. Film My Only Sunshine je ale díky poeticky sestříhanému obrazu a zvuku a práci kamery, jež fascinovaně ulpívá na Bosporu, dostatečně romantický sám o sobě. (MFF Karlovy Vary)