Le Bossu
Il cavaliere di Lagardère
Duell der Degen
On Guard!
Hrbáč
Režie:
Philippe de BrocaKamera:
Jean-François RobinHudba:
Philippe SardeHrají:
Daniel Auteuil, Fabrice Luchini, Vincent Perez, Marie Gillain, Jean-François Stévenin, Claire Nebout, Philippe Noiret, Renato Scarpa, Sacha Bourdo (více)Obsahy(1)
Mladý rytíř Lagardere je nalezenec. Ujali se ho dva strýčkové Cocardasse a Passepoil a naučili ho nejen mnoha kejklířským kouskům a tomu, jak se o sebe postarat, ale především ho naučili skvěle šermovat. Díky svému umění se Lagardere seznámí s vévodou de Nevers a stanou se z nich přátelé na život a na smrt. Když Nevers pozná, že Lagardere má nejen ruku, ale i srdce pravého rytíře, povýší Lagardera do šlechtického stavu. Oba cestují na svatbu do Caylus, kde se má Philippe de Nevers oženit s krásnou Blanche, která mu ale již stačila porodit potomka. Nevers má tedy dědice, který se tak stal nepřítelem číslo jedna pro jeho bratrance Gonzagua, jehož lehkomyslný Philippe pověřil správou svého majetku. Gonzague tak celá léta spřádá plány a vymýšlí intriky, jak by se celého jmění Neversů zmocnil. Neštítí se ničeho, ze svatby se stane masakr a vlastní rukou zabije Gonzague vévodu de Nevers. Lagardere stačí zachránit dcerku vévody Auroru a uprchnout. To vše se stalo v roce 1699... a o šestnáct let později, konečně přichází čas, kdy může Lagardere pomstít přítele a získat zpátky svou čest... Ale to už je příběh, který všichni znají, ale na který se vždy znovu a znovu se zatajeným dechem podívají... Novou verzi románu Paula Févala Hrbáč natočil s úspěchem známý režisér Philippe de Broca. Jeho Hrbáč není zdaleka jen romantickým příběhem, nýbrž je velkolepou podívanou: boj dobra a zla je zasazen do nádherných exteriérů, šermířských soubojů a je zahrán jedinečnými francouzskými herci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (86)
Průměrný historický film, který si ani na víc nehraje. Celej příběh je dost jednoduše poskládanej a herecký výkony jsou spíš průměrný a ani herecký obsazení mě moc nepotěšilo, protože až na vincenta Pereze, tady skoro nikoho neznám a když tak jen z doslechu a i když vim, že by to měli být kvalitní herci, tak mě teda moc nepřesvědčili a spíš to vypadlo na nějaký průměrný francouzský herce, ale zase na druhou stranu to nijak neurazí a ty dvě hodiny se u toho daj strávit celkem slušně ()
Upřímně jsem měl obavu, jak moc bude zmršená "inovovaná" verze původní historické šermířské podívané s Jeanem Maraisem v hlavní roli. Herecké obsazení tohoto remaku sice trochu zahánělo chmury z čela, nicméně se (přesně podle očekávání) nepodařilo dosáhnou úrovně původní verze, a to i přes poměrné zachování původní dějové linie, což se u remaku zase tak často nevidí. Daniel Auteuil a Vincent Perez byli klasicky dobří, hlavní hrdinka taky oplývala půvaby (část z nich asi na sekundu propůjčila k nahlédnutí :) ), výprava slušná, šermířské souboje podařené, přesto přeze všechno musím dát jen tři hvězdičky, neboť atmosféra onoho dobrodružně-romantického období přece jen neměla takovou působivost, jakou by tento snímek potřeboval. A taky ten hlavní záporák - to nenašli někoho zápornějšího? Tenhle vypadal tak nějak tuctově, nevýrazně... ()
Krásný romantický příběh s nádhernými exteriéry, výbornými herci a historickou atmosférou, kterou by jí kdejaký film současnosti mohl závidět. Jen ten závěr je na dnešní poměry možná až moc romantický. ()
Pokud mně ani po pár letech nevymizí Daniel Auteuil z paměti jako rytíř Lagardene, tak to zaslouží zcela jistě ocenit. Byl totiž vynikající ! ()
Musím říct, že přestože jsem měl jako ostatně z každýho remaku strach, tak jsem byl příjemně překvapenej. Daniela Auteuile mám rád a tak se mi to dokonce snad líbilo i víc než původní s Jeanem Marais. Možná je to tím, že je to trochu akčnější, než starší verze nebo přeci jen je to živěji natočený. Jenže oproti starší verzi mám jednu velikou výhradu. Ten konec, kdy se Aurora zamiluje do svého náhle nevlastního otce. To nemá logiku, protože i když není jejím otcem, jako otec ji vychovával a tak to je vlastně duševní incest. Ve starší verzi byl spíš strýčkem, kterej ji občas navštívil a tak to tak divně nevyznělo, jenže tady s ní byl neustále. Co se týká dabingu, musím říct, že se mi docela líbil.Osobně lituju dost nevyužitýho Phillipa Noireta, který se objeví na sotva pár minut. No a pak taky trochu odbyté exteriéry, kdy jsou sice hezký, ale moc často vidět nejsou. ()
Mnó (stručný přibližný překlad - nevím, jak začít). Bála jsem se toho dost a byla jsem si téměř jistá, že svého rozhodnutí budu litovat. Ale protože každého zbabělce čeká zasloužený trest, rozhodla jsem se býti udatnou a zkusit to. A nemohla bych s čistým svědomím tvrdit, že toho lituju. Možná také proto, že filmům nezřídka připočítávám k dobru, když si na nic nehrají a nesnaží se být ani velkým uměním, ani nástupcem původní verze. Když jsou celkem poctivou šermířskou podívanou s pohlednou výpravou a hlavní hrdinkou, nekomplikovaným příběhem, který beztoho všichni dávno známe, a slušnými herci. I kdybych chtěla, nemohla bych být na Auteila ošklivá a říct, že Maraisovi nesahá ani po kotníky. Řekla bych, že ke kolenům to dotáhl. Potíž je v tom, že Marais byl docela vysoký. ()
Philippu de Brocovi se podařil malý zázrak. Téma, mnohokrát oprášené, dokázal nadat novými tóny, promítnout do něj všechny přednosti své režisérské filmové řeči a zásluhou kvalitního scénáře z mlžin, oblečených do historických kostýmů, vytvořit živé lidi s jejich vášněmi a smutky i radostmi. Kvalitní herecké obsazení, jež si v ničem nezadá se špičkami francouzské filmové múzy, dotváří tento zdařilý posun od dobrodružného k realistickému žánru. Za zmínku stojí i plastický obraz francouzské společnosti a politiky v posledních letech před nástupem Ludvíka XV. Aniž bych chtěl jakkoliv shazovat klasickou verzi s Jeníkem z Bažin (Marais), nemohu nedodat, že úspěch, který se Brocovi poštěstil, je v tomto ohledu ojedinělý a divácky zvlášť vděčný. ()
To byly kdysi časy, co ...? Krušné. Co by člověk neudělal pro čest. Taky šermovat, mrštně jako lasice kolčava skákat ze strany na stranu uprostřed drtivé přesily a přitomto svírat v náručí dítě ovšem není jen tak. Jen díky Fortuně se Lagardere s Aurorou, coby nemluvnětem, dostali do bezpečí kočovné společnosti. Tím spíš nechápu, jak by bylo možné vzplát láskou jinou než mateřskou ke chlapci, kterému bych jako miminu utírala zadek. To mi připadá krapet zvrácené. Nu, jiná doba, jiné zvyky. Pokud pominu tento detail, tak se mi jinak zdálo být vše hezky vyvážené. Viděli jsme zradu, lásku, strach, akčnost, souboje, chytrost a oddanost. ()
Námet už niekoľkokrát sfilmovaný podľa rovnomennej knižnej predlohy avšak ničím zvláštnym neupúta. Mizerná hudba prevzatá z diel barokových autorov takisto nepridala na kvalite tohoto filmu. ()
Začátek vypadal dost vtipně a slibně, ale pak to šlo do háje. Slavná verze s Maraisem je taky celkem o ničem, ale má svoje kouzlo a švih. ()
Hle, stejně dobré jako ona legendární verze z roku 1959. A víc je tak nějak zbytečné dodávat, funguje to jak v rovině skvělého, kostýmního dobrodružství, tak v rovině šermířských střetů, protože ty k téhle látce patří jako slizce úlisný škleb patří na tvář kardinála Richelieu. ()
Jelikož nepatřím do skupiny žen, kterým způsobuje rozkoš pouhý pohled na Maraise, dovolím si s naprostým klidem konstatovat, že Auteuil je Lagardere. Francouzi dokázali, že stále umí kostýmní dobrodružné historické filmy a umí je dobře. ()
Také moc pěkné zpracování. Nikterak neztrácí v porovnání s Hrbáčem Jeana Maraise a je, pochopitelně, svižnější. ()
Tento film je v oblasti historických a dobrodružných snímků můj favorit! :) Původní verzi jsem viděla až mnohem později a i když byla příjemná (a mám moc ráda starší francouzské filmy), neměla dle mého názoru vůbec lehkost tohoto zdařilého, vtipného a dojemného zpracování. Vynikající Daniel Auteuil (toho jsem jako Lagardéra děsně milovala), správně aristokratický Vincent Perez jako Nevers, půvabná Marie Gillan a skvěle slizký zrádce Fabrice Luchini :) a nakonec NÁÁÁDHERNÁ HUDBA MISTRA SARDEHO...třeba ten záběr když jde Lagardére s malou Aurorou po zasněžené pláni, poté co došlo ke zradě Neverse. Děkuji ČT, že ho vysílala. ()
"Poslyš !! Pařížané se nikdy nesmějí ??" - "Pařížané se smějí všemu, kromě komedií !!" ;) ()
Místy pokus o nepatřičně komediální vložku, občas moc pěkné exteriéry, ovšem jako celek opět jen málo povedená snaha o oživení klasiky s novým obsazením. Fabrice Luchini ale naprosto výbornej jako vévoda de Gonzague! ()
Jak nekdo v 90tkach muze natocit film, co vypada jako verze ze 60tek, jen horsi ()
Stará dobrá francouzská dobrodružství. 1) Zkušená režisérská ruka Philippa de Brocy provází příběhem se suverenitou a nonšalancí. Nicméně odbyté zpracování vztahu mezi Philippem de Nevers a rytířem Lagarderem má za následek, že scény z jejich společné cesty působí nevěrohodně (spaní v jedné posteli, povýšení na rytíře...o návrhu homosexuálního styku ani nemluvě). 2) 33letému Vincentu Perezovi (Philippe de Nevers) to slušelo. ()
Nech je predloha geniálna ako len chce, pokiaľ má dielo takto lacný tv look v ktorom sa herci motkajú v kostýmoch lacnejších ako s porna a šermiarske boje sú prestrihané tak, aby sme si náhodou nevšimli, že protagonistom to ale vôbec nejde, tak nemám dôvod ani chuť sledovať ani kladne hodnotiť takýto doslovný brak. Ako backround to neruší ale svoj vlastný čas na filmy by som neobetoval. ()