Vrána: Město andělů

Nemůžu se ubránit dojmu, že film by mohl být o dost lepší, kdyby se v něm změnily jen dvě věci. Herecké obsazení (minimálně co se záporáků týče) a kdyby se film ve spoustě scén nesnažil záměrně kopírovat první díl. Děj je velice podobný prvnímu dílu s tím rozdílem, že nyní se jedná o násilné odloučení otce a syna, ne snoubenců. Hlavní postava jakž takž ujde, jen by bylo lepší, kdyby během každé scény nemusel několikrát vyslovit slovo "vrána" (asi kdyby vám to nebylo jasné). Docela velký potenciál jsem viděl v dospělé Sáře z prvního dílu, ale ani ta se nakonec moc nepředvedla. Jinak celý film působí velmi komorně, ale to v tomto případě rozhodně nevadí. Akce je občas zajímavá, bohužel úhly kamery nejsou nijak skvělé a občas je i choreografie prostě hloupá. Hlavní záporák je tu absolutně jinaký a všichni pod ním se tu akorát cíleně snaží působit co nejvíc úchylně. To často ani moc nevadí, ale když jsou jejich charaktery založeny pouze na tom, tak toho na nich moc zajímavého vlastně není. Škoda, opravdu si myslím, že tohle mělo jistou šanci být dobrým pokračováním. (24.08.2018)

Graeme Revell se snaží, nicméně s fetišistického střihu a zpracování které až nebezpečně připomíná Schumacherovu vizi Batmana, tísnivou atmosféru společnosti v rozpadu v městě zapomenutých snů jednoduše nevyvolá. Mia Kirshner jako hlavní ženský element funguje osudově, nicméně Vincent Perez se do role Vrány až třeskutě nehodí, stejně jako hlavní záporná role v podání Richarda Brookse nemá na Michaela Wincotta ani zdaleka. Nemá téměř na nic, protože mu jeho arciďábelskost jednoduše nevěříte. Stejně jako topornému hlavnímu představiteli, který sice místy přináší příslib snesitelné polohy, ale právě v těchto momentech mu podráží nohy další s neduh tohoto filmu, scénář. Tim Pope se snažil navázat na Proyase, nicméně všechno je pojato až moc ledabyle a bezkrevně, že ony emoce, které byste měli při sledování tak osudového příběhu prožívat, raději schováte na reprízu prvního dílu. Druhá vrána se jednoduše nepovedla, i když se moc snaží přesvědčit o opaku. Vaše naděje se roztříští na malé kousky hned spolu s nástupem hlavního hrdiny na scénu. (26.05.2012)

Jak tedy zastavit muže, který je mrtvý? – Pohlédni svému osudu zpříma do očí – »chytne ji pod krkem« Ty to víš! – Vrána… je zdrojem jeho síly. Spojením mezi naším světem a záhrobím. Tomu já říkám vrchol režisérského umu. A když se při tom Jidáš tváří tak nádherně vypatlaně… Nemám slov. Navíc barevný filtry nikdy nebyly kýčovitější. Fialová mlha nad tmavým domem, se světlými místy filtrovanými do žlutých a červených odstínů, to naprosto zabila :-D Před každou násilností nebo obtížněji vypadající scénou je střih, ale to bych filmu i odpustil, kdyby měl aspoň průměrnou kameru a scénář. Debilní kluk se běží podívat, co zajímavýho se venku děje, když se tam střílí. To snad není možný, obzvlášť v tak mírumilovnym městě. Vrána se zamiluje a divákovi je hned jasný, že toho využije hlavní záporák a Sáru v závěru unese. Ta předtím bůhví proč vytetovala Křivákovi na prsa vránu a hlavní záporák si z toho bůhví proč vyvodil, že s tím má něco společnýho. Hereckej výkon Křiváka v podání Iggiho Popa je mimochodem jediná věc, o který se dá říct, že je na tomhle filmu dobrá. Na něm bylo vidět, že roli bral opravdu vážně a je tu cítit velká inspirace komiksem. Troufám si tvrdit že větší, než u záporáků v prvním dílu série. Na výkony Sáry s vytetovanými křídly na zádech se pak ještě dá koukat a tím výpis jakýchkoliv kvalit končí. Ve filmu je hned na začátku v ženský verzi použita scéna, okopírovaná z komiksu, kde Sára potká na schodech sedící holčičku, ale ani jedný herečce(?) jsem to nevěřil. To je ale problém u všech kromě Iggiho. Zvláštní taky je, že znamení vrány se občas dělaj sama a zrovna u jeho smrti tam najednou kdosi zničehonic začne odněkud házet květy do vody a pak je na něj záběr, jak je ve vodě a kolem něj květy ve tvaru vrány. Co je moc, to je příliš. Po tom všem už nikoho asi nepřekvapí, že je Jidáš na sado maso (kouká i na nějaký BSDM porno v TV) a rekvizitami v tohle stylu se ve filmu rozhodně nešetří. Hřebíček do rakve tomu dala živá vrána jako voodo panenka a nelogickej digitální závěr. BTW pochopil někdo ty vybuchující palmy? :-D (19.12.2009)

"Věřím, že existuje místo, kde bloudí duše zemřelých, jenž nenašli pokoje. Čekají na příležitost, jak napravit křivdu a zlo. Teprve pak se mohou setkat s lidmi, které milují. Někdy jim vrána ukáže cestu. Protože někdy, je láska silnější než smrt." Těmito slovy začíná druhý díl vrány a divákovi to napoví, že podobnost s jedničkou nebude čistě náhodná. A během prvních dvaceti minut musí být každému jasné, že ta podobnost nebude jen malá. Kdybych neviděl první díl, určitě bych byl daleko překvapenější vývojem postavy i děje jako takového a protože filmy na sebe nemají nijak přímo navazovat, budu hodnotit jako by šlo o samostatný film. Atmosféra drogového města byla ponurá, příběh měl mystický nádech a herci podali dobré výkony. Někteří lepší (jednoznačně Iggy Pop), někteří horší (ze slušnosti neupřesněno). Vrána tu poprvé ukázala, že má i jiné schopnosti, než jen přivádět mrtvé mezi živé (například když nechala vzplanout palmy ve chvíli, kdy kolem nich proletěla). Ash Není Eric, ale má svůj vlastní příběh, svou ztrátu a svou cestu pomsty. Jeho láska k dementnímu synovi (normální kluk asi nepoběží je střelbě?) ho přivede zpět na svět živých a tím hon na vrahy začíná. Nápadité (odvetné) vraždy, nová láska, jasné poselství. Jestliže bych první dílu dal bez váhání deset hvězd, druhému patří plnohodnotných pět (možná trochu s odřenýma ušima, ale kvůli těžkému podhodnocení zde na ČSFD těch pět stejně dám). Jak tak koukám, filmoví guru opět nemají v lásce plnohodnotná pokračování a další se už jen přidávají k davovému hejtění. Škoda, tento snímek by si zasloužil nejméně 65-70% (ve srovnání s podobnými filmy). (16.04.2014)

Jaké je pokračování kultovní Vrány? Vysvětlím to takhle; Představte si film Vrána z roku 1994. Představte si celý ten příběh, ale místo geniálního Brandona Lee (R.I.P.), si představte špatného herce. Odmyslete si skvělou atmosféru a vizuál, díky kterým jsme Vránu všichni milovali. Taky si dosaďte na místo záporáka zmateně brblajícího černocha (Nejsem rasista!). Zapomeňte na akční sekvence a místo nich si představte zběsile postříhané scény s pokusy o akci. Výsledkem se stane Vrána 2: Město andělů. Tahle recyklace se opravdu nepovedla. 1 hvězda. (26.10.2010)