Reklama

Reklama

Rusko v 16. století zachvátil chaos. V jeho čele stojí Ivan Hrozný, který je přesvědčen, že mu byla svěřena svatá úloha a že dokáže porozumět a interpretovat božská znamení. Poslední soud se podle něj blíží. Nastoluje absolutistickou moc a je odhodlán zničit každého, kdo se mu postaví do cesty. Během této krutovlády je Ivan ochoten naslouchat jedinému člověku, svému příteli z dětství, opatu Filipovi, který si dovolí mu oponovat. Dochází ke střetu dvou zcela odlišných vizí morálky a spravedlnosti, Boha a lidstva. (Filmbox)

(více)

Recenze (69)

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Pokud to má být sonda do nitra duševně nemocného cara Ivana Hrozného (značnou část děje tvoří modlitby), pak je to výborně udělané. Herecký výkon obou hlavních představitelů je pak přesný. Nicméně to celé působí tak tíživě, že mi jedno vidění stačilo. ■ P.S. Strašně mi to asociovalo současné dění v Rusku. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Pokud má film na ČSFD pod 60 %, obvykle to nevěstí nic dobrého, zvlášť když se spousta komentářů netají svými rozpaky, ale nakonec jsem byl příjemně překvapený. Lunginův snímek považuju v rámci svého žánru za výrazně nadprůměrný a drtivě poráží spoustu slavnějších a ceněnějších žánrových snímků, které si na označení historický jenom hrají. Potíž je částečně v tom, že Lungin není ke svým divákům moc vstřícný, nevysvětluje a hází je rovnou do vody. A taky ukazuje něco, co nám není moc po chuti. Ona ta Rus za panování Ivana byla hodně odlišná od toho, co prožívala západní, ale i střední Evropa. Zatímco tam tehdy vrcholila renesance, zjemňovaly se mravy, tak v carském Rusku se teprve upevňovala panovníkova moc a začínalo se budovat impérium. Budovat prostřednictvím brutálních masakrů, všeobecného násilí, donucování, strachu a manipulace. Jen poznámka ke komentáři GilEstel, Ivan IV. byl pochopitelně car zakladatel a reformátor, ale to se s krvavou stránkou jeho osobnosti nijak nevylučovalo. Výboje a upevňování moci byly prováděné způsobem, který si nijak nezadal s genocidou. Vyvražďování celých rodin, osad a etnik bylo spíš samozřejmostí než výjimkou. Longin vypráví příběh konfliktu panovníkovy moci s intelektuální opozicí vrcholného představitele církve. Příběh, který v light verzi známe i z divadelní a filmové verze Becketa. Znázornění středověkých reálií Ruska a dobového náboženského zanícení stejně jako herecké výkony považuju za velmi dobré. Horší je to se střihem, který je nepřehledný, zejména v davových a válečných scénách. Pokud jde o výpravu, ta je pochopitelně limitovaná ruskými možnostmi, které nedosahují těch, jakými disponují velká americká studia, ale pořád je na co se koukat. Celkový dojem: 80 %. ()

Reklama

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Pokud se z nějakého důvodu zajímáte o ruskou historii a chcete se něco dozvědět o životě prvního ruského cara, tak tento snímek vřele nedoporučuji. Autoři se zde totiž orientují na velmi krátké časové období vlády. Navíc se zcela (a pouze) zaměřili na tolik známé krutosti tyranského vladaře. Ivan IV jako reformátor zůstal zapomenut, stejně jako vítězství nad Tatary a územní expanze na Sibiř. Ani Pyotr Mamonov v titulní roli mě moc nepřesvědčil. Naopak Oleg Jankovskij v roli metropolity, nositele duchovních hodnot, byl vynikající. Film je pro mě zajímavý hlavně díky němu, jeho vztahu k carovi a mučednictví. On totiž nabízí humánní alternativu v atmosféře plné kruté despocie, paranoie a nelidské brutality. Díky této konfrontaci a dobovým reáliím má film atmosféru. Některé scény na mě zapůsobily opravdu silně. Třeba ta s „božím“ soudem, kdy car předhodí šlechtice medvědovi, načež se malá holčička rozeběhne s obrázkem Panny Marie do arény za křiku „Míšo, Míšo, nedělej to!“ Zvrácená krutost nechává vzpomenout některé nechvalně proslulé římské císaře. Moskva jako 3. Řím a car jako nástupce starověkých císařů. Autoři ale tímto svým pojetím vyobrazili Ivana IV spíš jako Nerona nebo Caligulu než jako Augusta nebo Trajána. Pravda bude asi někde mezi. 61% ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Mistrovské dílo ruské kinematografie. Pjotr Mamonov a Oleg Jankovskij předvedli výborné a propracované herecké výkony, film by si zasloužil nejvyšší mezinárodní ocenění. Tohle Rusové potažmo Sověti vždycky uměli. Příběh je navíc historickou paralelou, neboť v Ivanu Hrozném se objevují stejné rysy charakteru jako u J. V. Stalina. Stihomam Ivanův je stejný jako Stalinův a má tytéž důsledky - vraždění masy nevinných občanů, obviněných ze zdánlivého spiknutí proti režimu aq dokonce - ze spojení s nepřítelem... Vše podtrhují naturalistické scény popravy odbojných bojarů medvědem, při nichž prožívá Ivan Hrozný opravdovou rozkoš. ()

jura-roy 

všechny recenze uživatele

Dvě hodiny pomateného vládnutí, vyvražďování a modlení. Car by mohl být dobrý námět, ale takto podaný za moc nestojí. Některé sekvence filmu stálo zato vystřihnout. Moc věcí se u Cara tlouklo. Měl jsem pocit, že Moskva má 200 obyvatel a celé rusko tak 500. Toto měl být velkofilm, bohužel to je vesnická bajka. ()

Galerie (54)

Zajímavosti (2)

  • Mamonov získal rolu po vlne osobného úspechu získaného filmom Ostrov (2006), preto ho režisér Pavel Lungin pozval, aby stvárnil hlavnú úlohu cára Ivana IV. Hrozného v tomto filme. (Arsenal83)

Reklama

Reklama