Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvanáctiletý Louis žije s rodiči a starším bratrem v malém městečku na jihu Maroka. Louis je šťastný chlapec, miluje moře, svého otce, rád hraje fotbal s dětmi z okolí a rád se směje. Jednoho dne ho zavolá otec a sdělí mu tajemství, které budou sdílet jen oni dva. Tajemství i tato chvíle zcela změní život rodiny i malého Louise. Ten tímto okamžikem definitivně ztrácí svou dětskou nevinnost. Mimořádně zdařilý filmový debut se opírá o skvělé herecké výkony Oliviera Gourmeta, Anne Consignyové, ale především velmi přesvědčivého Martina Nissena v roli Louise. Snímek má překrásnou obrazovou stránku a strhující příběh, který svou nejednoznačností vyvolává mnoho otázek, ale poskytuje jen málo odpovědí. [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (24)

Gertruda.W 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejděsivějších snímků co znám. Noční můra, jak ostatně pojmenoval i sám režisér. Film, který není snadné pochopit. Tak jako se dá těžko pochopit trýzeň způsobená psychickou nemocí, kterou zažívá nejen nemocný otec, ale právě i jeho malý syn. Nepochopitelné jednání. Věci, které se dějí, ale nikdy by neměly. Slabost otce a síla syna, jeho lásky. Krutý film jako život sám – na povrchu tak trochu nuda, neznámý konec, ale snad i naděje!? ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Olivier Gourmet jako slabošský hajzl hraje zrůdnou hru se svým mladším synem. Herecký výkon mladého Martina Nissena je bohužel jediným pozitivem tohoto filmu. Nejdříve jsem přál filmovému otci nějakou hnusnou smrt, pak jsem si začal říkat, že by konečně měl kterýkoliv!!! z ústřední dvojice chcípnout, protože pak bude zákonitě konec filmu. Jestli mě sem chtěl režisér dostat, tak mu gratuluji. ()

Reklama

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Další alternativní film letošního Festivalu v Karlových Varech. A pro mě zase zklamání, protože pod oním "tajemstvím" a jeho následky jsem si představila cosi víc než nekonečné sekvence, kde Louis sedí na citroníku. A konec jsem bohužel jaksi vůbec nepobrala. Vidíte kluka v koupelně, pak kluka ve vodě, kluka v autě. Když se u nás doma začaly vést diskuse ve stylu: "Na vodě s ním byl otec, takže že by to byla metafora k tomu, že v koupelně ho našla matka?" jen to podtrhuje to, že nám z belgického Un ange à la mer asi definitivně přeskočilo. [44. MFF KV 2009] Dodatek 18. července 2009: Člověk se vrátí z dovolené a zjistí, že "tohle" vyhrálo letos soutežní sekci. Nechápu. Víc jak polovina toho, co se letos ve Varech dalo vidět, byla na mnohem vyšší úrovni. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Abych řekla pravdu, tak jsem hodně tápala. Například jsem vůbec nepochopila, co se děje s otcem, ale pokud to byla tak silná deprese jak jsem měla možnost vidět, tak nechápu, proč by se neměl léčit. Reakci syna jsem zase naopak naprosto chápala a možná je to i taková morální facka pro ty, kdo to prožívají, že jejich stav a mluva může mít velký dopad na některé jednotlivce, nota bene dítě, které vůbec nevědělo, která bije. Jinak mám dost rozporuplné pocity, protože mě spoustu věcí míjelo, zdálo zbytečných, ani ryba ani rak a to mám filmy s psychologicky šmrncnuté moc ráda. Vůbec jsem nevěděla jak to mám hodnotit. Ale ten klučina byl moc prima kluk a hrál to moc hezky. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Louis žije běžným životem dospívajícího hocha až do chvíle, kdy se dozví strašné tajemství. Pak se začíná všechno měnit. Vazbou, která (milovaného) syna poutá s (milovaným) otcem se začnou přenášet psychické poruchy. Začíná to nevinně a témě nepozorovaně, koktáním a neposloucháním, a končí sebevražednou obsesí. Pro otce je to všem výtečná terapie, zbavuje se tak depresivního přetlaku (viz výtečné "dvorní scény" s kočkou a sprchováním hadicí - otec, přesto že je vyprovokoval, dělá "já nic já muzikant", zatímco Louis se rodině - bratr a matka - stále více odcizuje) a svou plánovanou sebevraždu (ono tajemství) může dále odkládat, až se mu podaří i ji na něj přenést... Frédéric Dumont (scénář, režie) rezignuje na anamnézy, diagnózy, či jné vědecké lékařské postupy, protože si je vědom, do jaké míry se mohou mýlit. Proto také jeho film není dokumentární, vědecký či jinak "pravdivý". Je to film "intuitivní", v němž se mísí logika s mystikou tak, jako je to ve skutečném životě. Chapeau bas!... Pozn. 1: Dalším motivem, který se opět zdvojeně (redundantně) ve filmu vyskytuje, je symbol kočky (chytání do sklopné pasti a hon na kočky autem). Kočka je symbolem pekla/zla. Zabití kočky znamená většinou potvrzení paktu se zlem (např. iniciační rituál utopení kočky v knize Elfride Jelínek: Vyvrhelové (2010, Die Ausgesperrten, 1980). Na druhé straně může ale znamenat potření zla (dříve se v některých částech Francie pokládala živá kočka pod poslední snop obilí, který potom vymlátili - a kočku umlátili). Sám si pamatuji (mohl jsem mít 4 roky), že jsem hodil kočku na kamna. D.H. Lawrence ve své knize "Duha" o kočce poznamenává: "A cat could lie perfectly peacefully on the hearthrug whilst its master or mistress writhed in agony a yard away - Kočka dokáže ležet zcela nevzrušeně před krbem, zatímco její pán an paní se svíjejí ve smrtelných mukách kousek od ní." Pozn. 2: Při čtení dalších komentářů mě napadla podobnost výroků "tomu nerozumím" a "nemám čas", které jsou stále frekventovanější a ve své podstatě znamenají: "nechci se zabývat či nechci vstoupit do styku"; s věcí (které je domněle třeba rozumět) a osobou (na níž je domněle třeba mít čas). V podstatě to jsou už první náznaky... Pozn.: Poo druhém shlédnutí jsem jen chtěl přidat pátou hvězdu, ale přidávat už jaksi není co. Škoda jen, že tak objevný film se shledal s tak malým zájmem. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (1)

  • Příběh vychází z osobní zkušenosti režiséra Fréderica Dumonta. (M.B)

Reklama

Reklama