poster

Anděl u moře

  • Belgie

    Un ange à la mer

  • USA

    Angel at Sea

Drama

Belgie / Kanada, 2009, 86 min

Scénář:

Frédéric Dumont
(další profese)
  • Rosomak
    *

    Na filmových festivalech často nacházejí místo i snímky, které nejsou nijak objevné a spíše než aby se pokoušely přinést něco nového, vychytrale si vypůjčují náměty či postupy od jiných vysoce ceněných snímků. Podobně je to i s Andělem u moře. Témata, kterými se zabývá (jako je například funkce rodiny v současném světě, zodpovědnost jednotlivce vůči ostatním, život jako vězení a tak dále) mají velké humanistické ambice. O to horší však je, že z filmu si neodneseme vlastně nic, protože tyto otázky byli již tolikrát v umění formovány, že se z nich stalo tak trochu prázdné klišé „vysokého umění“. Velké téma samozřejmě ještě dobrý film netvoří a právě Anděl u moře nemá co jiného nabídnout. Stylizace upadá často do lacině efektivních obrazů balancující na hranici kýče.(9.7.2009)

  • Gertruda.W
    ****

    Jeden z nejděsivějších snímků co znám. Noční můra, jak ostatně pojmenoval i sám režisér. Film, který není snadné pochopit. Tak jako se dá těžko pochopit trýzeň způsobená psychickou nemocí, kterou zažívá nejen nemocný otec, ale právě i jeho malý syn. Nepochopitelné jednání. Věci, které se dějí, ale nikdy by neměly. Slabost otce a síla syna, jeho lásky. Krutý film jako život sám – na povrchu tak trochu nuda, neznámý konec, ale snad i naděje!?(15.3.2014)

  • troufalka
    *****

    Lepší už to nebude a Anděl u moře mají jedno společné - oba ukazují, jak se žije s člověkem s psychickou poruchou. Jen s tím rozdílem, že Američani z toho udělali rádobyvtipný blábol, kdežto Belgičani ukázali realitu.Často se mluví o depkách, ale jen málo lidí ví, co je to skutečná deprese. A jen ten, kdo žil nějakou dobu s depresivním člověkem ví, jak je to vysilující a co to může udělat se zbytkem rodiny. Skvěle napsaný scénář, výborná režie, přirozené herecké výkony.(3.11.2013)

  • radektejkal
    *****

    Louis žije běžným životem dospívajícího hocha až do chvíle, kdy se dozví strašné tajemství. Pak se začíná všechno měnit. Vazbou, která (milovaného) syna poutá s (milovaným) otcem se začnou přenášet psychické poruchy. Začíná to nevinně a témě nepozorovaně, koktáním a neposloucháním, a končí sebevražednou obsesí. Pro otce je to všem výtečná terapie, zbavuje se tak depresivního přetlaku (viz výtečné "dvorní scény" s kočkou a sprchováním hadicí - otec, přesto že je vyprovokoval, dělá "já nic já muzikant", zatímco Louis se rodině - bratr a matka - stále více odcizuje) a svou plánovanou sebevraždu (ono tajemství) může dále odkládat, až se mu podaří i ji na něj přenést... Frédéric Dumont (scénář, režie) rezignuje na anamnézy, diagnózy, či jné vědecké lékařské postupy, protože si je vědom, do jaké míry se mohou mýlit. Proto také jeho film není dokumentární, vědecký či jinak "pravdivý". Je to film "intuitivní", v němž se mísí logika s mystikou tak, jako je to ve skutečném životě. Chapeau bas!... Pozn. 1: Dalším motivem, který se opět zdvojeně (redundantně) ve filmu vyskytuje, je symbol kočky (chytání do sklopné pasti a hon na kočky autem). Kočka je symbolem pekla/zla. Zabití kočky znamená většinou potvrzení paktu se zlem (např. iniciační rituál utopení kočky v knize Elfride Jelínek: Vyvrhelové (2010, Die Ausgesperrten, 1980). Na druhé straně může ale znamenat potření zla (dříve se v některých částech Francie pokládala živá kočka pod poslední snop obilí, který potom vymlátili - a kočku umlátili). Sám si pamatuji (mohl jsem mít 4 roky), že jsem hodil kočku na kamna. D.H. Lawrence ve své knize "Duha" o kočce poznamenává: "A cat could lie perfectly peacefully on the hearthrug whilst its master or mistress writhed in agony a yard away - Kočka dokáže ležet zcela nevzrušeně před krbem, zatímco její pán an paní se svíjejí ve smrtelných mukách kousek od ní." Pozn. 2: Při čtení dalších komentářů mě napadla podobnost výroků "tomu nerozumím" a "nemám čas", které jsou stále frekventovanější a ve své podstatě znamenají: "nechci se zabývat či nechci vstoupit do styku"; s věcí (které je domněle třeba rozumět) a osobou (na níž je domněle třeba mít čas). V podstatě to jsou už první náznaky... Pozn.: Poo druhém shlédnutí jsem jen chtěl přidat pátou hvězdu, ale přidávat už jaksi není co. Škoda jen, že tak objevný film se shledal s tak malým zájmem.(15.2.2019)

  • emma53
    ***

    Abych řekla pravdu, tak jsem hodně tápala. Například jsem vůbec nepochopila, co se děje s otcem, ale pokud to byla tak silná deprese jak jsem měla možnost vidět, tak nechápu, proč by se neměl léčit. Reakci syna jsem zase naopak naprosto chápala a možná je to i taková morální facka pro ty, kdo to prožívají, že jejich stav a mluva může mít velký dopad na některé jednotlivce, nota bene dítě, které vůbec nevědělo, která bije. Jinak mám dost rozporuplné pocity, protože mě spoustu věcí míjelo, zdálo zbytečných, ani ryba ani rak a to mám filmy s psychologicky šmrncnuté moc ráda. Vůbec jsem nevěděla jak to mám hodnotit. Ale ten klučina byl moc prima kluk a hrál to moc hezky.(6.9.2016)

  • - Příběh vychází z osobní zkušenosti režiséra Fréderica Dumonta. (M.B)