Závislost

Tie filozofickejšie diela o upíroch sa nám snažia povedať niečo v zmysle, že upíri nie sú o nič horší než ľudia. Ferrara je priamejší a snaží sa povedať, že upíri sú rovnaké čisté zlo ako ľudstvo. Možno preto, že sú v podstate tiež v základe ľudia. Stačí len ochutnať krv a sme v tom. Všetci. A je jedno, či ju sajeme, alebo vidíme niekoho vykrvácať na smrť. Prvýkrát je to ešte ťažké, potom si zvykneme. Ak by tento film nakrútil presne, ale presne takto napríklad Scorsese, film by bol extrémne známy a oveľa viac uznávaný. (24.11.2021)

Místy docela zajímavý, jinými místy žel únavný a zbytečně těžkopádný upírský příběh. Za scénu Teď vám ukážu, co jsem se ve škole naučila jsem měla cukání dát vyšší hodnocení, ale zbytek filmu si to příliš nezaslouží. Smutné, jak dobrý nápad nakonec díky nepovedené realisaci sežral sám sebe. (21.10.2009)

V čase krízy a úpadku (únavy) horrorového žánru (90s) je Abel Ferrara priamy nástupca Georgea A. Romera a Toba Hoopera s ich víziou horroru ako nízkorozpočtového indie filmu s výrazným spoločenským presahom. Ferrara spravil veľmi jatrivé podobenstvo o mestskej samote a (nielen) dobových problémoch s narkotikami. Silno 90-tková vec, ktorú nakoniec aj tak prebíja hlavne jej nadčasový charakter. Romerov Martin mixnutý s Jarmuschovým Stranger Than Paradise. Štýlovka. Must see. (22.03.2022)

Zhovadilá pseudointelektuální pitomost - cituje se Baudelaire, Nietzsche, Burroughs, neosobní příběh se snaží z balastu filosofických žvástů vykřesat hluboké myšlenky, jenže to nejde. Hlavní hrdinka vlastně ani není hrdinkou - nic o ní nevíme, není sympatická a její záchvaty můžeme sledovat se zíváním. Navíc vizuál je taky na hlavu padlý - černobílý obraz (proč??) se bije s amatérskou kamerou známou z céčkových splatterů. A podobnost se světem narkomanů? Jedině fakt, že ve filmu uvidíme injekční aplikaci krve (přiznávám, že to bylo kreativní, ale zároveň neuvěřitelně samoúčelné). Zkrátka blbost, která si váš čas rozhodně nezaslouží... (22.09.2009)

Sakra, tak už filosofují i upíři. No, pořád lepší, než třpytit se na slunci. trošku ukázka toho, jak snaha nestíhá záměru, jak nápad předbíhá realizaci, jak se myšlenka vytrácí v interpretaci. Začátek je až skoro úděsnej, nudnej a snad až odpuzující. Trvalo mi dlouho, než jsem se alespoň trochu naladil na podivně pokřivené a na jné frekvenci než ty mé se zmítající vlny příběhu. Stejně jako na projev Lili Taylor, která je velmi zajímavá a pro tuto roli se snad i hodí, ale ten projev je tu a tam poměrně křečovitý. Hrdinka moc mluví vnitřním hlasem. Zbytečně, přehnaně. To samé Walken, který se ve filmu objeví z ničeho nic, bez zjevného důvodu, vysype pár vyprázdněných mouder a zase zmizí. Trochu mě to vzalo až na konci. Záměr, myšlenka a zápletka IMHO zase tak špatné nejsou, ale to provedení to poměrně razantně strhává dolů. Asi jako většina, pokud bych měl něco pochválit, tak kameru a docela se mi líbil i černobílý formát. Pravděpodobně si to budu muset někdy pustit ještě jednou, abych se buď přesvědčil, že to na mě napoprvé opravdu působilo správně, tudíž, slabě, a nebo že mi něco podstatného uteklo a je to film na dlouhodobější trať. (13.12.2012)