Voják v modrém
Soldier Blue
Režie:
Ralph NelsonScénář:
John GayKamera:
Robert B. HauserHudba:
Roy BuddHrají:
Candice Bergen, Peter Strauss, Donald Pleasence, John Anderson, Jorge Rivero, Dana Elcar, James Hampton, Ralph Nelson, Lance Hool, Mort Mills, Martin West (více)Obsahy(2)
Příběh válečného westernu Voják v modrém se odehrává v období indiánských válek, kdy docházelo ke střetům mezi indiány a bílými osadníky. Na obou stranách konfliktu docházelo k nelítostným bojům, které často končily krveprolitím. Jedním takovým masakrem začíná i úvod snímku, kdy na dostavník s vojenskou pokladnou zaútočí šajenští bojovníci. Indiánský nájezd na jednotku americké kavalérie přežije pouze mladá dáma Cresta Maribel Lee (Candice Bergenová) a mladý naivní vojín Honus Gent (Peter Strauss). Ten zjišťuje, že Cresta strávila poslední dva roky v zajetí Šajenů, stala se manželkou jejich náčelníka Skvrnitého vlka a nesouhlasí s přístupem armády k původním obyvatelům. Přesto se společně vydávají na komplikovanou cestu do pevnosti Reunion, kde mezitím jednotka koloradských dobrovolníků chystá útok na šajenskou vesnici. Příběh snímku vrcholí proslulou scénou bitvy, která zpochybňuje oprávněnost krvavého masakru, ke kterému došlo 29. 11. 1864 v šajenské vesnici u říčky Sand Creek. Westernový snímek amerického režiséra Ralpha Nelsona (Polní lilie, Souboj u El Diablo) barvitě zachycuje hrůzy války, kdy touha po krvi překonává rozum. (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Označován za jeden z nejkrutějších filmů historie. S ohledem na dobu vzniku nelze než souhlasit, podobné krvavé scény známe až z dnešních "otrlejších" filmů, například Save private Ryan.___ Údajně je toto také oblíbený film Quentina Tarantina. To by souhlasilo. Zjevně se nechal pro Kill Billa inspirovat, práce s filmovou krví je ve "Vojáčkovi" (jak je Soldier Blue volně překládán) hodně podobná krvavým záplavám z Billa. Pro mě o důvod víc, proč se Tarantinovi i nadále obloukem vyhýbat (nelíbil se mi ani jeden z jeho filmů, které jsem viděl: Gauneři - příšerní, Jackie Brown - nudná, Kill Bill - ptákovina) TO UŽ SAMOZŘEJMĚ DÁVNO NEPLATÍ. Soldier Blue je podle mě další z řady filmů, kde se tvůrci pokusili zjednodušit děj tak, že jednu ze stran (ovšem jako vždy indiány) zobrazují jako stupidní skupinu, která vůbec neumí bojovat a tupě si nabíhá na (nejlépe ještě vlastní) kopí. SPOILER: Objevuje se tu řada nelogičností (proč si Honus nevzal z vozu překupníka alespoň jednu pušku, aby pak nemuseli před ním prchat jak postřelení králíci).. Historickou hodnotu filmu svým hodnocením ovšem nijak nezpochybňuji. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $900,000║ ()
Zajímavé a to hlavně díky Candice Bergen, zásadní westernové rajdě 70.let, která tomuhle westernu dodává šmrnc. Vůbec tenhle silný ženský element ve westernech by se dal ždímat určitě ještě dnes (viz např. návrat do Could Mountain), v době kdy je chlapský western považovaný za mrtvý. A ta slavná závěrečná scéna je moc povedená, ale film na ní rozhodně nestojí. ()
The most savage film in history! Soldier Blue u nás zůstane bohužel asi nejméně známým dílem Ralpha Nelsona, protože v něm nehraje nikdo známý (na rozdíl od komediálně laděného Vojáka v dešti se Stevem McQueenem) a protože nezískal žádná výrazná ocenění či nominace (jako Polní lilie, v nichž se objevil Sidney Poitier a hned z toho byl Oscar, poté si u Nelsona zahrál ještě v jeho oblíbeném westernovém žánru Souboj v El Diablu). Onu neznámost by ale mohl změnit plakát, který visí na zdi v úvodních titulcích Tarantinova Grindhouse: Death Proof Jungle Julii (hraje ji Tamia Poitierová, dcera Sidneyho!) a který by mohl ponouknout cinefila k sehnání si snímku.____ Film v úvodních titulcích podbarvený tklivou písní a zakončený "hrobovým" (až uvidíte, pochopíte) tichem otvírá útok Indiánů na americkou kavalérii a uzavírá útok americké kavalérie na Indiány, zbytek filmového času je vyplněn dvojicí (On a Ona), která k sobě nalézá skrze různé peripetie cestu i přes svou rozdílnost. Režisér spolu se scénáristou bortí nejenom genderové představy, ale i divákova žánrová očekávání._____ Zatímco On by měl být mužný, světem protřelý a postarat se o ženu, která je v nesnázích, tuto úlohu zastává Ona (která mimochodem není indiánského původu, přestože zastává jejich tradice a ideje, čímž se tvůrci důmyslně vyhnuli klišé spjatým s "na dvou různých postavách vyjasňujeme rozdíly mezi jednotlivými navzájem znepřátelenými kulturami"). Hodina a půl věnována jejich sbližování, posouvanému ve vyprávění peripetiemi obou hlavních aktérů (zvlášť významná je rolička Donalda Pleasence, který umně balancuje mezi komickou a démonickou polohou), dojde svého dovršení definitivním sblížením, aby se mohl navrátit deadline ze začátku - tedy odplata kavalérie Indiánům._____ Ta Ralphu Nelsonovi slouží hlavně k tomu, aby rozmetal idylu předtím ve filmu vytvořenou a demonstroval tak, že heterosexuální pár nemůže být utvořen, pouze ony brutální výjevy z válečné vřavy zanechají v jednotlivých akteréch - stejně jako v divákovi - stopy. Žena, jíž je dekapitulována za jízdy na koni hlava, brutální znásilnění s odřezáním bradavek... a jeden z nejlepších a nejpřehlíženějších filmů Ralpha Nelsona, u něhož mě nepřekvapuje vzhledem k výše popsanému, že plakát na jeho málo známý film má jedna z Tarantinových postav na zdi... ()
Zdařilý filmový epos o odvrácené tváři americké demokracie. Není to pěkný pohled, ale pravdy a autentičnosti není nikdy dost. ()
Ak rinčia zbrane, tak nielen mlčia múzy, ale aj rozum. Stavidlá pudového správania sú otvorené, neplatia žiadne tabu. Najmä tie, čo sa týkajú vrážd žien a detí a znásilňovania. Na chabú (i keď krutú) obranu pôvodných obyvateľov boli nasadené naozaj drsné a dômyselné spôsoby. Viedli k reálnemu vyhladeniu vplyvu Indiánov na chod života v ich rodnej zemi. Vojak v modrej uniforme vo filme prechádza postupnou premenou názoru. Od bezhraničnej ideologickej obhajoby vojnového konania a myslenia bielych osadníkov Ameriky k uvedomeniu si hrôz, aké takéto myslenie prináša. Prostredníkom poznania je indiánska žena. Putuje s vojačikom značnú časť cesty. Zažívajú všakovaké dobrodružstvá, či s indiánmi iných kmeňom alebo kšeftárskym obchodníkom, pohybujúcom sa na indiánskych územiach. Silný film s tragickým vyústením. Poukazuje na neveľmi lichotivú tvár osídľovania Ameriky. Tá bola neoddeliteľne spojená s potrebou vysídlenia rozsiahlych území od pôvodného indiánskeho obyvateľstva. ()
Velice dobrý western s originální neokoukanou dvojicí. Jen škoda, že příběh s obchodníkem se zbraněmi (Donald Pleasence), nebyl příliš vypointován. Zvěrstva, která prováděli američtí vojáci původním obyvatelům někdy až přerostla řádění Indiánů samotných.!! ()
Opäť tu máme jeden westernový problém a to že film stráca od polovice výdrž a začína nudiť. Je to neskorší western - odohrávajúci sa už počas bojov Únie a Konfederácie. Páči sa mi na snímke, že sú tu Yenkeeovia označovaní za fašistických vrahov, čím aj v skutočnosti boli, ale históriu píšu víťazi. Yenkeeovia (britskí anglosasi) majú najväčšiu zásluhu na "vyhladení" pôvodných obyvateľov Severnej Ameriky - indiánov. Hlavné postavy sú nesympatické až hrôza. Chcelo by to nejakú filmovú hviezdu, ktorá by to vyzdvihla. Na konci máme parády masaker vykonaný na indiánoch, lietajú hlavy a končatiny, znásilňuje sa vo veľkom, proste Hitler by bol hrdý. "Najlepšie" na tom je, že je to podľa skutočných udalostí, pretože táto bitka je známa aj v učebniciach. Kto by to bol povedal že Yenkeeovia budú o 150 rokov veľmocou a budú vraždiť v jednej krajine za druhou. ()
Děsivé, že se jedná o záznam skutečné události. Člověka po skončení zhltí vlna nenávisti. Každý národ je zřejmě schopný chovat se jako němečtí fašisté. Po filmařské stránce mne docela překvapilo, že i po létech od vzniku film působí docela moderně ()
Snáď jedinou vadou na tomto veľmi drásavom filme je fakt, že prvé dve tretiny sa nesú v uvoľnenom tempe a následné udalosti tak pôsobia ako zakončenie iného filmu. Pričom obe časti sú vynikajúco zvládnuté. Ťažko povedať, či ide o western, skôr ide o regulérny vojnový film a podľa záverečných titulkov dokumentujúcich počet obetí aj o rekonštrukciu toho, akých zverstiev bol biely človek v histórii ľudstva schopný a súčasné udalosti v USA ukazujú, že v otázke rasizmu a nadradenosti spoločnosť, okrem zákonov, veľa pokroku vo svojich hlavách neučinila. Veľmi, veľmi smutný film, radšej si ho nedávajte na noc, ťažko sa vám bude po ňom spať. ()
Na svou dobu nebývale odvážně natočený western, který ničím nestrhne, ale ani neurazí. ()
Netypický western podľa skutočnej udalosti vyniká čarovnou kamerou a jednoduchým príbehom. Záverečné besnenie len dokresľuje celý príbeh. ()
Tie pravé sedemdesiatky hneď na ich úvod! Všetko je tu tak trochu inak, nezriedka úplne naopak a servítky so sebou na pľac ani nebrali. Škoda, že sa hollywoodsky film neuberal po tejto línii viac... takto je ale tých pár pokladov o to vzácnejších. ()
Zdařilý western z období indiánských válek, pro něž já osobně nenacházím omluvu.. Příběh dvou mladých lidí, kdy ona už je životem notně pobouchaná a on je ještě plný ideálů, mě vyloženě bavil.. Candice Bergenová tu divošku zahrála úchvatným a strhujícím způsobem a Peter Strauss to též dal moc pěkně, místy byl k zulíbání, občas na kopanec.. Závěr se mnou poměrně dost zalomcoval, naprosté šílenství a bezbřehá krutost.. ()
Unylý, ne-westernový western, který stojí a padá na mdlém vztahu dvou mladých hrdinů. Nezachránila to ani plavovlasá Candice Bergen, ani řídké, zmatené střílečky. Westernové jsou tady jen širé pláně nudy, ze kterých zničehonic najednou vychrstne kýbl krve. Dvojice se plahočí sem a tam, úspěšně znemožňuje divákovi vytvořit si k ní jakýkoliv vztah, po dvou hodinách zmateného děje přichází dvacetiminutový masakr indiánské vesnice. Divím se, že jsem to vydržel do konce. Nedivím se, že se to líbilo Tarantinovi. ()
Na svou dobu asi film s hodně brutálními scénami, leč realita byla ještě brutálnější, takže zde se nejedná o samoúčel. Rozhodně netypický western, který asi dost bořil zaběhlá klišé. Zajímavý děj, skvělá hlavní hrdinka, výtečný Donald Pleasance. Jedinou chybičkou je hlavní hrdina, tedy jeho herecký výkon, který film sráží. ()
9/10 Malo znamy, ale o to lepsi kus, kde se masakruje na vse strany, takze vina nelze lehce prokazat a blondata "indianka" sekyruje chlapy, jakoby se pro to narodila. Rozhdonde se divim, ze nektery z uzivatelu sem nepridal otravny link jeden ze 100 nejlepsich westernu vsech dob. U tohoto by to aspon byla pravda... ()
Road movie (tedy zde spíš "plain movie", ale to se sotva prosadí) od jednoho masakru k druhému (přerušený pouze setkáním s pašerákem zbraní vypadajícím jako baculatější Bob Dylan). Známější je ten druhý, závěrečný u Sand Creeku, při němž ani bílá aní americká vlajka ani žádné jiné mírové záruky se nerespektovaly. Pozn. 1: Organizace Čejenů a Arapahů nebyla příliš jasná: Vlajkovou akci vedl Mo'ohtavetoo'o (Černý Kotel), kterému se nakonec podařilo uniknout; o Skvrnitém Vlku se nikde nemluví. Pozn. 2: Přestože muži Třetí koloradské kavalerie byli opilí, nadržení a krutostichtiví, hlavní roznětkou byly povely a prohlášení jejich velitele, plukovníka Chivingtona, metodického kněze a odpůrce otrokářství. Jeho výroky: "Proklet buď každý, kdo sympatizuje s Indiány! ... Přišel jsem Indiány vybít a věřím, že každý prostředek pod božím nebem je k tomu čestný. ... Zabijte a skalpujte všechny; z hnid mohou být jen vši." Pozn. 3: Film neprošel diváckou premierou, proto byl zkrácen o 20 minut, zřejmě dalšího násilí. Pozn. 4: České oslovení "Vojáčku" (Soldier Blue) dokazuje, že alespoň někdo má ještě cit pro překlad a češtinu. ()
Tento western pravděpodobně nebude součástí nedělních podvečerních Filmových návratů. Podobně jako Malý velký muž dlouho "klame tělem" (u Penna satira, zde romantické sbližování), ovšem v rámci žánru se vyjadřuje k politické situaci přelomu 60. a 70.let (válka ve Vietnamu), přičemž jeho vyvrcholení ( inspirované masakrem Čejenů u Sand Creeku v roce 1864) je nemilosrdnou obžalobou války a s ní spojené genocidy. ()
Jeden z poslednych filmov Ralfa Nelsona /Polni Lilie/ a masakrozna zalezitost. Vyborne je zobrazene putovanie neskuseneho chlapca a krasnej dievciny napriec severoamerickymi preriami. Casto musia prekonat osobne antipatie a spolupracovat spolu, priroda tu hra samostatnu rolu a cely film je vzrusujuci, fascinujuci a ma aj slusne tempo. Dokonca sa tu zjavil aj Donald Pleasence /Jestli se rozzlobime, budeme zli, Race for the Yankee Zephyr/. Zaverecny Masaker potom je krvavym zakoncenim filmu, Nelson ako reziser sa predviedol : 95 % ()