Čert ví proč

Smažený kapr s výborným bramborovým salátem slehl, chlebíčky jsou taky fuč a divák musí zpátky nohama na zem. Už několik dlouhých let tu visí nepříjemné varování pro generace dětí, protože z pořádné české pohádky se stalo velmi nedostatkové zboží. Tahle je nicméně příjemně výpravná, má fajn záporné postavy, krapet originality i uhrančivou Táňu Pauhofovou. (16.05.2023)

Správně rohatý plakát je asi nejlepší pekelný počin v této pohádce. I když samotný scénář propojil peklo s pozemským světem velice umně, vadilo mi, jak čerti vypadali. Navíc v případě čertovského vyslance Pavla Lišky působilo jeho pitvoření zbytečně. Podobně jako zbytečně naivně přihlouplé chování dalších záporných postav - králových rádců. Na to, jak byli chytří, tak se taky příliš šklebili. Celkově však výprava, charakteristiky Aničky, Filipa, Kvída a hlavně bylinkářky Apolenky byly propracované. "Už ti někdo, Aničko, řekl, že jsi pěkná?" -" Jo, králův šašek. Anče, ty jsi pěkná... Potvora." ´Táňa Pauhofová je vhodně zvolená princezna. Pohádkovost přichází sama a graduje finálovou písničkou Zuzany Navarové. Zajímavý komentář:sportovec. (09.02.2010)

Trochu nedoceněná pohádka. Srovnávání s dobou před revolucí a po ní už zkrátka nemá smysl. Čert ví proč patří k tomu nejlepšímu, co ČT kromě Anděla vyplodila. Nechybí půvabná princezna a dostatečně sympatický princ - zachránce. Kromě toho si Vávrova pohádka musí přičíst k dobru i skvělého Lucifera Kassaie. Myslím, že Heřmánkově výkonu ve S čerty nejsou žerty se vyrovná. (28.12.2009)

Vítězství formy nad obsahem: sympatičtí herci, pěkné obrázky, podprůměrný scénář. Nejlepší na filmu je ovšem koncepce Pekla: od výpravy přes kostýmy a masky až po herecké výkony. Jestli si na někoho v souvislosti s touto pohádkou vzpomenu, bude to nejspíš někdo z nesvaté trojice Kassai - Liška - Suchý. Takže nakonec nepohádkově temná síla zvítězila. (13.04.2003)

Původně jsem tuto pohádku komentovat nechtěl, ale po nejrůznějších vyjádřeních Romana Vávry mi to nedá. Takže něco málo k její genezi: Někdy v roce 1998 kdosi v ČT přišel na nápad spojit starého pohádkového barda s mladou krví a objednal si u Miloše Macourka scénář celovečerní pohádky. Macourek měl po českoněmecké trilogii Kouzelný měšec-Pták Ohnivák-Jezerní královna pohádek až po krk a radši by zase napsal něco komediálního, ale po ujištění, že nepůjde o žádnou koprodukci, která by ho nutila pihádku zachmuřovat jako ty předchozí, scénář napsal. Jmenoval se O princezně, která se nebála pekla a byly v něm komediální postavy, šité na tělo Lábusovi, Janžurové či Polívkovi (původně zamýšlený Lucifer). Obrat nastal, když text dostal do ruky Roman Vávra. Ten se sice nadchnul spoluprací s Macourkem, ale paradoxně ho nutil vyházet z textu všechny macourkovské fantaskní rekvizity a do značné míry i humor. Scénář procházel změnami v obsahu i názvu (Luciferův kuchař) a jasně si vzpomínám, že když jsem s Macourkem někdy v létě 2000 mluvil, říkal "Moc se netěšte, Vávra to chce lyričtější." Krátce na to se rozhodl na filmu dál nepodílet, popřál režisérovi hodně štěstí a pustil se do něčeho jiného. Ne z důvodu nemoci, jak dnes rozhlašuje Vávra. Ta přišla až později a M.M. do té doby (a dokonce i během ní) stačil napsat ještě Macha, Šebestovou a kouzelné sluchátko, další knížku a scénář crazy komedie Rošáda (ta se dodnes nerealizovala) a s F.A.Brabcem rozpracovat Broučky. V pohádce Čert ví proč zůstalo z původního scénáře velmi málo, jméno Macourek nakonec najdete jen pod titulkem námět, další verze scénáře napsal Ondrej Šulaj. No a výsledek vykazuje celou řadu nelogičností, děr v příběhu a žánrový posun z fantaskní komedie do zmateně romanticko-dobrodružného filmu. Vedení ČT se během těch pěti let několikrát změnilo, několik klíčových lidí zemřelo, jiní z projektu odstoupili, protože se zvrhl v něco docela jiného, než čím měl být na začátku. Proto mě zvedají ze židle režisérovy operetní nářky nad problémy, za které si z větší části může sám. 50% (04.11.2005)