Režie:
Dušan RapošScénář:
Dušan RapošKamera:
Jiří FojtíkHudba:
Dušan RapošHrají:
Eva Vejmělková, Maroš Kramár, Bolek Polívka, Chantal Poullain, Marián Geišberg, Marián Slovák, Eva Krížiková, Božidara Turzonovová, Eva Rysová (více)Obsahy(1)
Strhující film ze života narkomanů. Příběh lásky a pádu do propasti, která nemá dno. Zároveň příběh otce, který zachraňuje svoji dceru z náručí "sladké smrti". (oficiální text distributora)
Recenze (63)
Rapoš je ťažký týpek, ktorý dokáže do filmu o narkomanoch vložiť na úvod citlivú baladu Suzanne od Cohena, a to iba preto, že filmu dal taký názov. Najhoršie na celom filme je jeho monštrózna dĺžka cez dve hodiny. Počúvať výlevy Kramára ma bavilo tak maximálne 30 minút. Navyše spojenie Kramár a Vejmělková ma moc nepresvedčilo a obaja skôr zaujali zjavom ako výkonom. Vejmělková je celý film bledá ako smrť, Kramár natretý všetkými možnými farbami neodstrašuje, naopak rozosmieva. Päsťou na oko je otecko vo filme v podaní Polívku, ktorému sa vážne čudujem, že do tohto projektu vôbec šiel. Záver, v ktorom otec nezasiahne, hoci musel dcéru počuť, je fail a ukážka ako Rapoš pracuje s ústrednými postavami. Suzanne nie je antidrogová propaganda, to je amatérsky paškvil. ()
Tak se přidávám, i já tohle viděl ve škole a bylo to tehdy tvrdé promítání. Ale pokud si dobře vzpomínám, zase tak špatné (jak ukazuje zdejší hodnocení) to nebylo. Ale než budu hodnotit, radši si film zkusím někde najít a pustit znovu. Tolik dodneška, než jsem si film po letech zopakoval. Rád bych se pustil do polemiky s těmi, kdo dali odpad- chtěl bych vědět alespoň jeden prvek, kvůli kterému to takhle cítí (taky někdy dávám odpad, ovšem). Netvrdím, že to bylo podle skutečné události (ostatně, takové filmy ani nemám rád, většinou). Neříkám, že to nebylo místy přehrané (obzvlášť dialog v tramvaji byl hodně slabej) (ještě se mi tuze moc nelíbil střih). Ale byla tam i světlá místa a rozhodně ne v menšině. A ovšem i soundtrack to dost vylepšil. U mě to je průměr a tudíž tedy film, který ušel, ale znova už ho vidět nemusím. ()
Fontána pro Zuzanu 2 a půl? Ne, spíš Dávka pro Zuzanu. Rapoš se tentokrát rozhodl, že poučí mládež o škodlivosti drog. Naneštěstí autor selhává na podobných problémech, které má série Fontán, chvílemi divák neví, jestli režiséra víc zajímá svět antimateriálních umělců Kramára a Zuzany, nesmyslné filozofické žvanění nebo cíl natočit varovný film o úskalích drogové závislosti. Stopáž je přešvihlá a film se i přes pár svěžích nápadů (snaha smažek přestat fetovat tím, že se spolu připoutají na pár dní ke sloupu) vzápětí sám shazuje spisovnými intelektuálními dialogy zdevastovaného feťáckého páru a naivním chováním hlavní postavy, které kulminuje k závěru. "To ty jsi zabil naši lásku... A co to je za lásku, která vstává a usíná se smrtí?" K tomu přičtěte smrtelně vážný herecký výkon Polívky a tradiční Evu Vejmělkovou (solidně namluvené lyrické dialogy) versus figurky jako ďábelský drogový boss, majitel útulku a Chantal Poullain, která je ve filmu jen protože se dokáže bavit s Bolkem francouzsky. Poslední ránu z milosti zasadí "šokující" komický konec a otázka, kdo sakra byl ten kulhající chlápek na ulici. Právě míra nechtěného komična a absurdní zábavy umožňuje film shlédnout bez epileptického záchvatu. A na závěr ještě jeden citát: "Miluješ smrt víc než mě. Jsi jenom vosková figurína, která se bojí slunce!!!" ()
Neviděl jsem to v rámci školního promítání (jako většina uživatelů), a proto se domnívám, že to není na "odpad". Ano, je to natočené dost naivně, ale zvraty v ději byly neočekávané a konec také nebyl takový, jaký jsem se domníval že bude. Za Evu Vejmělkovou a Bolka (btw. Evina narážka na dědičnost nosu je super- člověk si vzpomene na jeho reálnou dceru Andulu :) ) dávám 3*! ()
Nemám rád filmy Dušana Rapoša. Všetky tie jeho "Fontány pre Zuzanu" mi vždy liezli na nervy. I jeho tituly "F.T." a elánistická "Rabaka" boli úplne mimo môj hudobný vkus. No najviac ma rozosmial svojim pokusom natočiť sociálnu drámu o tvrdých drogách. Do hlavných úloh silne závislých feťákov absolutne nevhodne obsadil svoju budúcu manželku Evu Vejmělkovú a toporného Maroša Kramára. Tento titul bol v roku 1997 vraj ocenený ako najlepší snímok na Festivale mladého filmu v poľskom Gdaňsku, no ja mu viac ako jednu hviezdičku veru nedám. ** ()
Galerie (1)
Photo © Gemini Film
Zajímavosti (5)
- Film bol zaradený medzi povinné školské predstavenia v kampani "Miluj život, nie drogy". (Raccoon.city)
- Úvodná scéna na vlakovom nádraží bola natáčaná vo Veľkých Levároch. (Jello Biafra)
- Film videlo v slovenských kinách 98 324 divákov. (Raccoon.city)
Reklama