Reklama

Reklama

Zbav nás od zlého

  • Dánsko Fri os fra det onde (více)
Trailer

Moderní skandinávský morytát o relativitě dobra. Snímek dánského režiséra Oleho Bornedala bývá často přirovnáván k filmu Strašáci Sama Peckinpaha, kde také sledujeme civilizovaného a městským luxusem změkčilého muže bojovat o přežití své rodiny proti lynči barbarských venkovanů. Jenže zatímco v proslulém snímku amerického klasika byla východiskem krize maskulinity hlavního hrdiny potažmo démonizace venkova, dánský film je vystavěný jako moderní parafráze na morytáty. Stejně jako staré historky o mordech a zločinech i zdejší kruté vyprávění předkládá divákům otázky stran morálky, viny a trestu či dobra a zla. Bezútěšný svět dánského maloměsta stojí rozkročen mezi klidnou idylkou pro rodiny z vyšší střední třídy a pivem i tělesnými tekutinami nasáklou každodenní realitou bílé lůzy. Během městské veselice eskalují tamní vztahy, když je gastarbeiter, jenž přišel v bývalé Jugoslávii o celou rodinu, nařčen, že zabil ženu nacionalisticky smýšlejícího předáka místní komunity. Lynčovanému muži poskytne ve svém domě útočiště úspěšný advokát. Dříve poklidné sídlo za městem se stane místem vypjaté konfrontace krvežíznivého davu a muže, jenž automaticky ctí zásady justice a právní společnosti. Stylově vytříbený snímek pojednávající o xenofobii, bezpráví a bestialitě dřímajících v základech lidských společenství se stal mezinárodní senzací především mezi filmovými fanoušky a byl uveden na řadě festivalů včetně Toronta, Pusanu a Sitges. Režisér Ole Bornedal na sebe upozornil již debutem Noční hlídač (1994), který o tři roky později ve vlastní režii předělal pro americký trh pod názvem Hlídač mrtvých v hlavní roli s Ewanem McGregorem. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (145)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Severská chladnost mě poněkud ubíjela (asi budu muset dát po dlouhé době nějakého Bergmana), čekal jsem svižnější příběh. Vyprávěnkové drama, připomínající nahodilé zápisy v kronice, se změní v momentě, kdy dojde k nešťastné události. Ta spustí doslova řetězec dalších, které vrcholí výbuchem kolektivního násilí. Hlavní aktér neštěstí není schopen zastavit lavinu, co svým následným jednáním strhnul. Problém jsem měl s jednotlivými postavami (kde vzali tolik ošklivých herců...), jelikož si žádná nenašla ke mně cestu, se žádnou jsem nesympatizoval. Předpokládám, že šlo nejspíš o tvůrčí záměr - v každém je nějaká špatnost, dřímající démon, zlo... a každý si trest zaslouží. Snímek má základní rysy balady, snad proto zamrzí, že nebyla více zapojena lyrická složka - severská příroda si o to doslova říkala. Nejsem zklamán, ale Strašáci mě brali více. p.s. díky za tip EvilPhoEniX ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Tento film je trochu zvláštním thrillerovým dramatem. Jeho atmosféru by šlo asi nejlépe vystihnout slovy jako „zlověstná“ či „znepokojivá“ (ale také poněkud škodolibá). Dlouhou dobu se jakoby nic neděje. Čeká se na moment, kdy jedna z postav (konečně) shodí svoji vinu na druhou, a pak se odstartuje veřejný lynč. Jde vyloženě o ticho před bouří, nevinnou přípravu na emocionální nálož (vzteku a hněvu) toho nejtěžšího kalibru. Ale i to předchozí zdánlivé „nic se neděje“ pomáhá vysvětlit motivy některých postav, částečně rozvíjet jejich prvotně nahozené charaktery. Přesto, až dojde na jatka, jedna z postav se začne chovat poněkud jinak. To když dojde ke střetu mateřského, ochranitelského citu (žena) na jedné, a smyslu pro spravedlnost a jakýsi odpor k lůze na straně druhé (manžel). A přestože jisté pohrdání chátrou člověk vidí už na oslavě, fanatický a potěšený výraz pána domu staví předešlého slušňáka do pozice de facto magora, který využívá dané situace k tomu, aby si s těmi, kteří jsou pro něj odpadem, de facto tak trochu vyrovnal účty (resp. nechal na povrch vyplout to, co ho sžírá uvnitř a dost možná už pěkně dlouho). Nastává však problém, že v danou chvíli je už publikum (nebo předpokládám alespoň jeho většina) na právníkově straně, a najednou se cítí nesvé, komu to vlastně fandí. Přichází tedy moment, kdy se společensky kritický podtón snímku neobrací jen na postavy ve filmu, ale i na samotného diváka, což je hodně drzé, částečně nepříjemné, ale po jistém odstupu to zpětně oceňuju. A proto si nemyslím, že přímé přirovnávání tohoto filmu k Peckinpahovým Strašákům či snad dokonce jeho remaku (jak tu mnozí v komentářích předvádějí), je úplně vhodné (společné mají jen určité věci). No a pak samozřejmě přichází ta známá pravda o zoufalých situacích, které si žádají stejně laděné činy (matka). Jde o docela drsnou pasáž, ale možná ještě tvrdší je závěrečná pointa, která vše viděné převrací v docela kruté probuzení (především tedy divákovo). Škoda jen toho (na můj vkus) už trochu zbytečného zlehčování na samotném konci filmu (tvůrci, po očku se vysmívající divákovi, si prostě nemohli odpustit ještě jedno rýpnutí do něj). Za mě to budou prozatím solidní 4*, ale snímek si přímo žádá další zhlédnutí (ať už kvůli dalšímu velebení či naopak kritice). „Nejsou špatní lidé, Violo. Jsou jen lidé, kterým chybí láska.“ – „A proto jsou špatní?“ – „Jsou velmi smutní, a proto často udělají něco špatného.“ ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Je to jen pár dní, kdy jsem na adresu Tak trochu jiné love story, tedy předchozího titulu z tvůrčí díly Ole Bornedala, napsal, že by neměl mít konec a byl bych spokojený. Druhé setkání s jeho tvorbou přineslo stejnou zkušenost. Tři čtvrtiny stopáže jsem se vznášel v oblacích z vysoce nadstandardní podívané, kochal se skvělou kamerou, vnímal stoupající napětí a znepokojivé signály blížící se krize, oceňoval scény emocionální síly úderu blesku - a pak jde všechno během několika minut do háje, protože režisér příliš tlačí na pilu, nechápe psychologii davu ani jednotlivce a díky tomu se obnažuje typický filmový konstrukt. Bezpochyby je skvěle natočený, jenže zároveň nedůvěryhodný. Z takové látky se dalo vytěžit mnohem víc, kdyby Bornedal zkrotil fantazii, nehonil moc zajíců najednou a vychytal logické nedodělky. Film nápadně připomíná Peckinpahovy Strašáky, nemluvil bych přímo o plagiátu, ale o silné inspiraci určitě. Jenže ti mi přijdou uvěřitelnější a ve svém důsledku působivější. Navíc v nich absentuje ten podivně smířlivý závěr. Přesto se třemi silnými hvězdičkami nemám ani ten nejmenší problém. Celkový dojem: 65 %. ()

nunka 

všechny recenze uživatele

Severské filmy vždy niečím prekvapia, je pravidlom, že ponúknu originálnu a netradičnú filmárčinu. Deliver us from evil je emocionálne intenzívny a technicky výborne natočený thriller, v ktorom sa nešetrí atmosferickými prostriedkami - desivými pohľadmi, desivými prejavmi správania, prostredím...Obsah a myšlienka veľmi efektne divácky ponúknutá, až na to, že sa to dosť ťažko trávi. Aspoň ja nemám na takéto sústo žalúdok... ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Já tu teda nechci opakovat to, co již napsal Rob Roy a Pishin, ale mluvit o tomhle filmu a nezmínit Straw Dogs a pěknou kameru je nemožné. Strašáci jsou syrovější, tohle si více hraje s vizuální stránkou, ale vyznění je podobné. Od vesnice se radši držet dál. Hodinu a půl dlouhé neředěné peklo buranství, ožralosti a předsudků. Moc v rukách "vobyčejnejch lidí". Mně z toho dění bylo místy až nevolno. Kromě kamery bych vyzdvihl i zvukovou stránku. Ve vypjatých chvílích, kdy na obrazovce lidi kříčí z plného hrdla, jsou slyšet jen zvuky okolí, například šumějící les, křik samotný nikoli. A je to dost působivé, přesně to k té scéně padne. Vůbec se mi zdá, že režisér má dobrej vkus a cit pro míru. Zdejší exploitation blok možná bude žbrblat nad umírněností té poslední akční scény ... ale víc by jenom uškodilo, což si Bornedal nejspíš uvědomuje. Paráda a velké milé překvapení z Dánska. 9/10 ()

Galerie (33)

Zajímavosti (4)

  • V scéne, kedy Leif (Kim Kold) nesie bezvládne telo do kamiónu, sú obe dvere najprv otvorené a v ďalšom zábere je vidieť, že otvorená je iba ich pravá časť. (MikaelSVK)
  • Jednu z hlavních rolí ve filmu si zahrála Lene Nystrøm, zpěvačka dánské popové skupiny Aqua. (Greg)
  • Film bol natáčaný v Kodani a blízkych oblastiach. (Arsenal83)

Reklama

Reklama