Fri os fra det onde
Fräls oss ifrån ondo
Fri oss fra det onde
Režie:
Ole BornedalScénář:
Ole BornedalKamera:
Dan LaustsenHudba:
Stefan NilssonHrají:
Lasse Rimmer, Lene Nystrøm, Fanny Leander Bornedal, Jacob Ottensten, Mogens Pedersen, Jens Andersen, Pernille Vallentin, Bojan Navojec, Kim Kold (více)Obsahy(2)
Moderní skandinávský morytát o relativitě dobra. Snímek dánského režiséra Oleho Bornedala bývá často přirovnáván k filmu Strašáci Sama Peckinpaha, kde také sledujeme civilizovaného a městským luxusem změkčilého muže bojovat o přežití své rodiny proti lynči barbarských venkovanů. Jenže zatímco v proslulém snímku amerického klasika byla východiskem krize maskulinity hlavního hrdiny potažmo démonizace venkova, dánský film je vystavěný jako moderní parafráze na morytáty. Stejně jako staré historky o mordech a zločinech i zdejší kruté vyprávění předkládá divákům otázky stran morálky, viny a trestu či dobra a zla. Bezútěšný svět dánského maloměsta stojí rozkročen mezi klidnou idylkou pro rodiny z vyšší střední třídy a pivem i tělesnými tekutinami nasáklou každodenní realitou bílé lůzy. Během městské veselice eskalují tamní vztahy, když je gastarbeiter, jenž přišel v bývalé Jugoslávii o celou rodinu, nařčen, že zabil ženu nacionalisticky smýšlejícího předáka místní komunity. Lynčovanému muži poskytne ve svém domě útočiště úspěšný advokát. Dříve poklidné sídlo za městem se stane místem vypjaté konfrontace krvežíznivého davu a muže, jenž automaticky ctí zásady justice a právní společnosti. Stylově vytříbený snímek pojednávající o xenofobii, bezpráví a bestialitě dřímajících v základech lidských společenství se stal mezinárodní senzací především mezi filmovými fanoušky a byl uveden na řadě festivalů včetně Toronta, Pusanu a Sitges. Režisér Ole Bornedal na sebe upozornil již debutem Noční hlídač (1994), který o tři roky později ve vlastní režii předělal pro americký trh pod názvem Hlídač mrtvých v hlavní roli s Ewanem McGregorem. (Česká televize)
(více)Recenze (145)
Strašne nemám rád tieto typy filmov, kde sa sfanatizovaný dav pokúsi psychicky a následne aj fyzicky zlynčovať jednotlivca. Nerobí mi dobre pozerať sa na to. Navyše scenár nie je žiadny zázrak (zabitie policajtov, likvidácia nič netušiaceho doktora, morálny konflikt medzi manželmi). Už to nikdy viac nechcem vidieť. ()
Psychologická štúdia kolízie dvoch sociálnych vrstiev a dvoch kultúrnych svetov, nezvratne smerujúcej v kolektívnu ľudskú tragédiu. Politicky uvedomelá dráma, napínavý thriller i inteligentná komická satira v podaní sviežej a nápaditej filmárčiny, ako ju vedia iba tí najtalentovanejší a najviac open-minded európski tvorcovia. Majstrovská súhra myšlienkovo hutného príbehu s vytriebeným vizuálom, ktorý pomáha dokreslovať postavy a prostredie rovnakou silou ako dialógy a herci. Mrknite do galérie na fotku, kde žena s manželom (či na inej fotke s deťmi) stojí vystrašene pred dverami. Všetko je to tu, vrátane Hitchcocka. Delikátna záležitosť! ()
Já tu teda nechci opakovat to, co již napsal Rob Roy a Pishin, ale mluvit o tomhle filmu a nezmínit Straw Dogs a pěknou kameru je nemožné. Strašáci jsou syrovější, tohle si více hraje s vizuální stránkou, ale vyznění je podobné. Od vesnice se radši držet dál. Hodinu a půl dlouhé neředěné peklo buranství, ožralosti a předsudků. Moc v rukách "vobyčejnejch lidí". Mně z toho dění bylo místy až nevolno. Kromě kamery bych vyzdvihl i zvukovou stránku. Ve vypjatých chvílích, kdy na obrazovce lidi kříčí z plného hrdla, jsou slyšet jen zvuky okolí, například šumějící les, křik samotný nikoli. A je to dost působivé, přesně to k té scéně padne. Vůbec se mi zdá, že režisér má dobrej vkus a cit pro míru. Zdejší exploitation blok možná bude žbrblat nad umírněností té poslední akční scény ... ale víc by jenom uškodilo, což si Bornedal nejspíš uvědomuje. Paráda a velké milé překvapení z Dánska. 9/10 ()
Tradičně dobrý severský film, na kterém mi ale nejvíc vadí jeho vizuální stránka. Už se totiž netváří tak přirozeně, jako jemu podobné filmy, když vypráví kruté příběhy každé z postavy, co se ve filmu objeví. Pořád si ale drží neuvěřitelně dobrou kamerou a fantastickou atmosféru, která dokáže ždímat emoce i na bohapusté silnici, která je rovnější než čára nakreslená pravítkem. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $69,513▐ opäť Ole Bornedal nevyužil svoj potenciál, lebo miestami to vie dobre rozhycovať ale okolo toho zas dokázal navešať hromadu prestrelených scén, hlavne úvod je kostrbatí /45%/ ()
Scénář: Ole Bornedal .. Velmi stylový háv přebíjí intenzitu obsahu. ()
(ne)Přiznaných remaků filmových klasik se urodí každý rok hned několik. Tento počin se však mezi nimi neztratí. Nejenže obstojí sám o sobě; on navíc není ani zbytečný. Což bylo, je i bude největší prokletí všech remaků. ()
Ohlasy nelhaly. Dánští "Straw Dogs" s výbornou kamerou. ()
NEJSOU ŠPATNÍ LIDÉ, JSOU JEN LIDÉ, KTERÝM CHYBÍ LÁSKA....... /// Malý městečko tam někde na konci ,,severskýho“ světa, městečko jako každý jiný. I tady se mění nálady - pocity štěstí střídá neštěstí, radost smutek, kreténi dělaj kreténský věci... Jen se mi zdá, že těch nul je tu (asi) víc než jedniček ( Matrix? Jedničky ví, jak jsem to myslel). Obyčejný město, obyčejní lidé..... kterým do života vstoupí ZLO! Vyprávění podobný těm z miloučkejch romantickejch slaďáren. Jen tady se dozvím, že první umře Anna. Najdeme tu plno psychickýho utrpení, lidský zloby a zajímavý vypravěčský atmosféry a filmovejch nápadů. (Nejhorší je ten pocit, že se to klidně může stát kdekoliv. Lidi jsou totiž strašný hovada....) A přestože tu už podobnej příběh byl, tak tohle provedení si 4* zaslouží! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy plný emocí a ve kterých jde (tak trochu) o život. 2.) Hledám film, na jehož konci bych (marně) přemejšlel, kdo je větší debil. 3.) Thx za titule ,,Ricci“ a ,,mallis“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()
Vypravěčsky důmyslný morálně vyhrocený moderní morytát o relativitě dobra a chorobnosti zla. ()
Drsná, osobitá, psychologicky vytřibená záležitost. Dějištěm je dánský zapadákov, kde dojde k nešťastné nehodě, za kterou následuje vodopád špatností. Aneb čeho je slaboch schopen, teče-li mu do bot, a jak se vždy najde sorta tupců, ochotná se v tom vyprofilovat. Lidská špína, krutost. Pochvalu si zaslouží nejen náplň, ale stejně tak i herecké výkony a samotná forma. Je to velmi dobře natočeno a zaujal mne až nepřirozeně světlý obraz, snad jako takový záměrný kontrast... Ano, podobné STRAW DOGS, ale ještě působivější. ()
Kdyby někdo tento film původně zamýšlel jako oficiální remake kultovního exploitaition horroru/dramatu Straw Dogs (1971), byl bych již dopředu velmi pobouřen. Takto však tento odvážný historický kult dostal moderní podobu, která vzala všechny dějové linky a vztahy, a z původního Straw Dogs udělala film velmi podobný, ale přitom naprosto neodhadnutelný, nevypočitatelný a zejména dostala v tomto filmu jakousi "poctu", nikoliv vykrádačku. Ano toto je pocta jednomu z největších filmových kultů subžánru exploitaition, která má úúúžasný look, tzn, to, jak vypadá, jak je zabrána kamerou, jaké má barvy (film působí nevýrazně barevně, jako by zastarale... černobíle). Na co bylo kladeno důraz ve Straw Dogs, zde je potlačeno, naopak jiné jevy jdou více do popředí. Tím myslím zejména proměnu manžela "ve zvíře jako jsou ti venku", jak na něj křičí manželka. Jeho výraz v očích byl něco skutečně děsivého. Máme zde úžasně podavé a zahrané postavy, každá má svoji osobnost, každá svoji vlastní povahu. Nejsou to jen nutné postavičky na obrazovce. Ta věta, co řekně ten starý děda, když najde svoji manželku u dálnice mrtvou, nahání hrůzu ... divák znalý těchto filmů očekává to nejhorší a to taky dostane ... Znásilnění je až "umělecky" natočené, vyloženě vzdává holt všem tzv. "rape and revenge" exploiterům 30 let nazpět, ale přitom není vůbec hlavním nosníkem filmu. To, o co tu jde je vlastně jeden velký paradox. Buranské - ano, buranské, vesnické "rednesks" od sklepa až na půdu!! Perfektně vyobrazené a zahrané. Toto je film, u kterého vám možná ukápne slza, budete od poloviny napjatí a ve finále vám budou nervy praskat napětím v těle, melodie filmu, tak smutná a dojemná, vám bude ještě hodinu znít v hlavě. Absolutní pecka v oblasti subžánru thrilleru/hororu "exploitaition", která nestaví jen na samoúčelném násilí, ale silně a efektně vykreslených postavách a nakonec i na tom příběhu, jehož hlavní obsah se vyjeví až úplně nakonec ... ()
Dánsko = evropský diamant kinematografie. Fri os fra det onde je psychologickým a intenzivním bratrem Straw Dogs. ()
Je to jen pár dní, kdy jsem na adresu Tak trochu jiné love story, tedy předchozího titulu z tvůrčí díly Ole Bornedala, napsal, že by neměl mít konec a byl bych spokojený. Druhé setkání s jeho tvorbou přineslo stejnou zkušenost. Tři čtvrtiny stopáže jsem se vznášel v oblacích z vysoce nadstandardní podívané, kochal se skvělou kamerou, vnímal stoupající napětí a znepokojivé signály blížící se krize, oceňoval scény emocionální síly úderu blesku - a pak jde všechno během několika minut do háje, protože režisér příliš tlačí na pilu, nechápe psychologii davu ani jednotlivce a díky tomu se obnažuje typický filmový konstrukt. Bezpochyby je skvěle natočený, jenže zároveň nedůvěryhodný. Z takové látky se dalo vytěžit mnohem víc, kdyby Bornedal zkrotil fantazii, nehonil moc zajíců najednou a vychytal logické nedodělky. Film nápadně připomíná Peckinpahovy Strašáky, nemluvil bych přímo o plagiátu, ale o silné inspiraci určitě. Jenže ti mi přijdou uvěřitelnější a ve svém důsledku působivější. Navíc v nich absentuje ten podivně smířlivý závěr. Přesto se třemi silnými hvězdičkami nemám ani ten nejmenší problém. Celkový dojem: 65 %. ()
Tento film je trochu zvláštním thrillerovým dramatem. Jeho atmosféru by šlo asi nejlépe vystihnout slovy jako „zlověstná“ či „znepokojivá“ (ale také poněkud škodolibá). Dlouhou dobu se jakoby nic neděje. Čeká se na moment, kdy jedna z postav (konečně) shodí svoji vinu na druhou, a pak se odstartuje veřejný lynč. Jde vyloženě o ticho před bouří, nevinnou přípravu na emocionální nálož (vzteku a hněvu) toho nejtěžšího kalibru. Ale i to předchozí zdánlivé „nic se neděje“ pomáhá vysvětlit motivy některých postav, částečně rozvíjet jejich prvotně nahozené charaktery. Přesto, až dojde na jatka, jedna z postav se začne chovat poněkud jinak. To když dojde ke střetu mateřského, ochranitelského citu (žena) na jedné, a smyslu pro spravedlnost a jakýsi odpor k lůze na straně druhé (manžel). A přestože jisté pohrdání chátrou člověk vidí už na oslavě, fanatický a potěšený výraz pána domu staví předešlého slušňáka do pozice de facto magora, který využívá dané situace k tomu, aby si s těmi, kteří jsou pro něj odpadem, de facto tak trochu vyrovnal účty (resp. nechal na povrch vyplout to, co ho sžírá uvnitř a dost možná už pěkně dlouho). Nastává však problém, že v danou chvíli je už publikum (nebo předpokládám alespoň jeho většina) na právníkově straně, a najednou se cítí nesvé, komu to vlastně fandí. Přichází tedy moment, kdy se společensky kritický podtón snímku neobrací jen na postavy ve filmu, ale i na samotného diváka, což je hodně drzé, částečně nepříjemné, ale po jistém odstupu to zpětně oceňuju. A proto si nemyslím, že přímé přirovnávání tohoto filmu k Peckinpahovým Strašákům či snad dokonce jeho remaku (jak tu mnozí v komentářích předvádějí), je úplně vhodné (společné mají jen určité věci). No a pak samozřejmě přichází ta známá pravda o zoufalých situacích, které si žádají stejně laděné činy (matka). Jde o docela drsnou pasáž, ale možná ještě tvrdší je závěrečná pointa, která vše viděné převrací v docela kruté probuzení (především tedy divákovo). Škoda jen toho (na můj vkus) už trochu zbytečného zlehčování na samotném konci filmu (tvůrci, po očku se vysmívající divákovi, si prostě nemohli odpustit ještě jedno rýpnutí do něj). Za mě to budou prozatím solidní 4*, ale snímek si přímo žádá další zhlédnutí (ať už kvůli dalšímu velebení či naopak kritice). „Nejsou špatní lidé, Violo. Jsou jen lidé, kterým chybí láska.“ – „A proto jsou špatní?“ – „Jsou velmi smutní, a proto často udělají něco špatného.“ ()
Staré ženy s nemocným srdcem se nemačkají! Skandinávská frost deka o bezmezné negativitě zla a až absurdní relativitě dobra. Pod dohledem vyblinkaného kamerového filtru se v prvním dějství rozdělují role (složte větu ze slov: tragédii, tady, k zkurvené, schyluje se), aby pak přišlo poněkud podezřelé chování účastníků garden party (skutečnosti, že kořist zahnaná do kouta se brání, pomsta je slepá, dav dodává sílu a Dáni pijí jako Dáni sice vnesou trochu světla, ale rozhodně vše nevysvětlí) a taky nečekaný twist s nádechem pitoreskního paradoxu (kdo ho čekal, lže a celou dobu jen čuměl do dekoltu Lene Nystrøm).. Rozmýšlení mezi třemi a čtyřmi hvězdami mi Bornedal usnadnil svým satirickým, dalo by se říct až černohumorným pojetím, kterým zdárně rozčeřil stojaté vody podobně laděných kousků o "sociálních střetech", tekoucích z delty neevropské provenience. Apropo, dokonalý casting, těchto Strašáků by se bálo i zelí.. ()
Čakať celú hodinku , kým sa opar z tej buzerácie navodenia atmosféry rozplynie a nabehne už len čokoľvek mimo obzerania prepotených a pripitých masiek , analýza ich charakterov a motivácie ich správania.....tak to Ma v tom očakávaní z toho híkania naokolo trochu pribrzdilo.Na druhej strane ten záver potešil a keby to dupalo takto celú minutáž , sekla by som aj 6ku. Kamera a figúrky a vlastne celkové spracovanie sú bezchybné , podobné produkty z týchto destinácií mám rada , len chýbala tá iskra aspoň v prvej 1/2 hodinke. Aj navodenie atmosféry ,alebo očakávanie nejakého kotrmelca sa dá divákovi preventívne pripomenúť....pretože tento snímok určite nebol postavený len na parádnej kamere.Silná 3ka , no S.D. mal podstatne údernejšiu atmosféru . Spokojná ale som , DVD však nehrozí. ()
Bude sa dnes ťažko zaspávať! 85%. ()
No pravdu povediac, čakal som viac. Pomalý rozjazd v ktorom sme sa zoznamovali s hlavnými postavami mi prišiel dosť nudný, skoro hodinu sa nič nedialo. Lynčovanie mohlo byť extrémnejšie, znásilnenie - no (ech) aspoň kozy nám mohol režisér ukázať. Policajti ako na Slovensku, totálny magori :-) . Odporúčam skôr Straw Dogs, to je iné kafe. Ale aj tak vcelku dobre pozerateľná záležitosť, veľmi pekne nasnímaná. 60% ()
Seveřané útočí. A nebojí se ničeho. Místy velmi těžko odhadnutelný snímek je nekompromisní, nápaditý, trpělivý, kontroverzní, osobitý a jak známo vychází z Peckinpahových Strašáků (jeho verze byla syrovější a chladnější, další americký remake od Roda Lurieho – 2011 – zase nabídl dle mého šťavnatější balení). Studie odlišných sociálních vrstev vygraduje finální konfrontací, která má rovněž jako Lurieho americká verze několik ne úplně šťastně vyřešených situací a logických zavrávorání, přesto je tím pravým satirickým vyvrcholením předešlého dění na plátně. Moc v rukou ožralých vesnických balíků je uvěřitelná a lákavá zároveň i díky pestré galerii postav, mezi kterou lze překvapivě najít i třeba zpěvačku kdysi populárního dánského uskupení Aqua, nevyzpytatelného otce od rodiny Lasse Rimmera nebo výborně zahraného magora Jensem Andersenem. ()