Reklama

Reklama

Barney Hopkins na Broadway uvádí novou hru, ale den před premiérou mu jsou kulisy a kostýmy zabaveny kvůli neplacení účtů. Účinkující končí na ulici a protože vládne krize, nevypadá to, že by měli nějakou šanci. Tři sboristky Carol, Trixie a Polly se doslechnou, že Hopkins se věnuje novému projektu, tak ho pozvou k sobě do bytu a on jim slíbí práci, pokud najde někoho, kdo by ho založil. Ze sousedního bytu se k nim linou melodie Pollyina přítele, mladého skladatele Brada Robertse, který bydlí vedle. Hopkins je jeho prací nadšen a nabídne mu spolupráci. Jenomže Brad pochází z bohaté rodiny, která jeho umělecké tendence neschvaluje, takže cesta k výsledku nebude zdaleka jednoduchá... (Morien)

(více)

Recenze (11)

corpsy 

všechny recenze uživatele

Niekedy sa točili naozaj krásne filmy. Plné radosti, ale aj strastí avšak okorenené príjemným humorom. Naozaj špičkové dialógy v síce klišovitom, ale pôsobivom príbehu, ktorý trošku pokryvkáva v závere, ale odpustenie mu patrí za predošlé dokonalé pobavenie. Tu malo padnúť viacero nominácií na Oscara. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Že si nejmilejší vzpomínku na letošní Hradiště odnesu zrovna z 85 let starého amerického muzikálu, to jsem věru nečekal; může za to zcela současný nadhled nad příběhovými i žánrovými klišé, břitký, lehce feministický předkodexový humor, Berkeleyho sborové, místy až abstraktní choreografie (to, co naznačil v závěrečné scéně 42. ulice, v tomhle bezprostředně následujícím kousku rozvinul do neskutečných orgií nápadů, fantazie a vtipu), chytlavé, nikoli však vlezlé hudební motivy a nejvíc ze všeho možná unikátní ohlasy hospodářské krize, naplno propuknuvší ve zvážnělém finálovém pochodovém blues Forgotten Man (jestlipak ho znali V+W, když s Fričem točili Strejčka Hlada do Hej-rup!?). Co bych zapíral, šel jsem na to dvakrát, a nebýt trochu rozpačitějšího rozjezdu hlavní zlatokopecké zápletky uprostřed filmu, z kterého na člověka přece jen trochu dýchne stáří, dal bych plný počet. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Keď si pustíte za sebou napríklad dva filmy Mervyna LeRoya, zistíte, akým bol všestranným režisérom. Dokázal gangsterku, väzeňský film a prekvapivo dokonale aj komediálny muzikál. Na ňom zaujmú najmä vynikajúce choreografie divadelných muzikálových vystúpení, na ktorých atraktivite čas nič neubral, naopak, ich zastaralosť pridáva na vtipnosti (kolieskové korčule) a skladatelia pri nich nezabudli ani na silné melódie. Za druhé sa do veci skutočne vložili všetci herci, ktorí hrajú a hláškujú ako o život, také doberanie si starého pána nemá chybu (Prečo chceš to malé monštrum? Bude mi ťa pripomínať!...Ty moje jahniatko!...atď). Staré hollywoodske muzikály nemám príliš napozerané, takže som rád, že jedna z prvých vzoriek je takmer dokonalá. Menšej pozornosti sa dostalo tretiemu páru, ktorý sa zdal byť po úvode v popredí deja, za chybu to ale nepovažujem. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Zlatokopové (či lépe řečeno Zlatokopky, o žádnou zlatou horečku na Klondiku tu opravdu nejde, termín "gold digger" jen asi tehdy nebyl v Čechách znám) jsou příjemně rozpustilým muzikálem. Rozhodně jedním z těch lepších hollywoodských klasických kousků, protože tu máme aspoň jakýs takýs příběh, hlášky jsou místy pěkně ironické, kousavé i dvojsmyslné (žertování o tom, že budu mít dvě "fenky" apod.). Vůbec celý výchozí příběh - na Broadwayi vládne hospodářská krize a herečky musí sbalit pracháče, aby jim show zafinancovali - je takový hezky nemravný, stejně jako úvodní muzikálové číslo o síle peněz. Na úroveň mistrovského díla ale film jednoznačně posunují choreografie Busbyho Berkeleyho, které úplně narušují stereotypy muzikálových choreografií a využívají plně filmu jako nového média. Kamera se tak dostává nad tanečníky i pod ně, využívá kontrastů bílé a černé, pracuje s lidmi jako s hýbajícími se geometrickými obrazci... A konec, kdy "forgotten men" mašírují vstříc válečným jatkám je velmi odvážný jak politicky, tak dramaturgicky - jak píše Ilicka, jde o facku tradičnímu muzikálovému happy endu. A dost možná vás po hodině a půl té poněkud povrchní zábavy zanechá s pustou otevřenou. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Klasický krásný muzikál ze 30. let, který má celkem problémy s příběhem, ale tohle všechno vykoupí nádhernými tanečními a hudebními a pěveckými sekvencemi. To finální představení je naprosto neskutečné, některé prvky jsou úžasně nádherné. Je vidět, že tvůrci si byli vědomi toho, že natáčejí černobílý film a že ten úžasný kontrast černém a bílé uměli využít. Je škoda, že tam těch čísel není víc a že bylo nutné tam do toho spát nějakou tu romantiku a další zbytečnosti. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (1)

  • V záverečnej scéne snímky žiada speváčka divákov, aby si spomenuli na jej akoby spoločnosťou zabudnutého muža, nezamestnaného vojnového veterána. Má to byť reakcia na spoločenské trendy počas hospodárskej krízy 30. rokov 20. storočia, ktorú sa tvorcovia snažili reflektovať hlavne v muzikálových číslach. (Biopler)

Reklama

Reklama