Auto*Mat

Auto nemám, neřídím, vozím se v něm párkrát do měsíce, a to jen meziměstsky... Auto*Mat naznačuje moje důvody. Píšu "naznačuje", poněvadž v úrovni argumentace spatřuju největší slabinu a nedostatek filmu. Vysvětlovat problém hypertrofovaného a patologického automobilismu by se dal mnohem líp, stejně jako ukazovat na možná řešení. Tuto slabinu do jisté míry nahrazuje nadšení a (sebe)ironie, s jakou autoři téma zprostředkovávají. Dokument je ryzí amatérština, která se sice balí nálepkou "experimentální", nicméně spád, vtip a hlavně silné sdělení jsou zřejmé a nosné prvky.__ Pár osobních poznámek k tématu: Mně je radikalismus cizí a mám daleko k impulsivním činům některých představitelů iniciativy Auto*Mat, ale upřímně řečeno, oproti každodenní agresivitě, tuposti a nenávisti tuningových mozků a do sebe zahleděných řidičů, kteří za volantem zcela přestávají myslet, je tento radikalismus vlastně velmi sympatický. Z pseudoargumentů Auto*Matových odpůrců "tak se vraťme na stromy" je mi docela zle a svědčí o neschopnosti vidět skutečný problém (nikdo nechce zrušit auta, proboha). Kulhánek coby někdejší šéf Škodovky taktéž neprokázal přílišnou bystrost a intelektuální výkon hodný svého postavení (přestože rozhovor byl až příliš sestříhán). Pokračovat by se dalo dál a dál... Ale tohle má být komentář k jednomu dokumentu a né esej o moru moderní společnosti, pro niž se automobil stal fetišem. Tedy *** + 1* jako výraz sympatií :) __P.S.: Brňáci, zkuste se postavit na Kolišti ke křižovatce a počítejte osobní auta (a klidně vynechte ta, která jsou polepena firemními nápisy) a sledujte jejich obsazenost. Hádejte, v kolika z nich pojede 1 člověk, 2 lidi a v kolika bude auto plné... Zkuste jet jednou ráno do práce trolejbusem a pozorujte řidiče v míjejících se autech. Je to moje oblíbená zábava... (17.03.2010)

Nevím, co je na téhle kravině "experimentálního" (?!), každopádně v klasifikaci žánru chybí termín "komedie"! Pokrytecká blbučká komedie... °-| . . . Jojojo, veřejnoprávní >rebelové< coby "Auto*Matické" >trendopatické< opičky producírující se stádu do výše přidělených grantů, to je ta zde v pseudodokumentu rádobymoorovského ražení prezentovaná >opi časná pseudobčanská< společnost dneška. Ano, dnes jsou úžasní, tihle konstruktivně naladění protekční chlapci ze Stolice (a jejich uníkané inťošky, povětšinou v trendy brylkách, ekologicky kojící někde lavičkách na Pavláku nebo na Karláku...) - co však za pár let, až čas uzraje, se díky tatínkům atd. promrdají do funkcí a pozic (nejlépe na eráru, že...), rádi ještě zločincům typu blba B. (zábavné sledovat jeho úšklebky a pohrdání, protože ON VÍ, že celé je to jen šaškárna pseudoaktivistů ve stylu "koho necháme hrát, nezlobí" do výše oněch grantů...) prolezou kaďák do vejšky, koupí svým tloustnoucím hysterkám (pokud se dávno nerozvedou, protože ty šmudly stejně nakonec vybodnou se samy na téma "ekologicky" a protlačí to obligátní "ekonomicky" - a vsaďte boty!) ty druhé až třetí auťáky do rodiny na denní nákupy a sami ve svém ekofroudu zajedou si s důležitými pány na ekogolf, případně prohnat penis na tenis... °-/ . . . A tenhle filmek jako matérie konkrétně? Formou i obsahem nic než nicotný opruz, krindy pindy z bryndy a nuda beze smyslu - cool z hoven, jářku jak říkám - do výše grantu... - - - P.S. Ani mě nepřekvapuje zase jednou účast čudláka Víti Klusáka. Super děcka, třeba si jednou začnu vyrábět časosběrný dokument o těch >vášich ďélech< a jednou vám ho otřu o ty vaše drzé tlamky... - - - P.P.S. Nejsem majitelem ni pravidelným uživatelem žádného vozu a narozdíl od protekčních smradů jsem si jist, že z principů svého bytí zanechávám nejmenší možnou ekologickou stopu. Někdo holt jen tak nějak žgryndá (navíc vpodstatě za prachy těch, koho jakože tak kritizuje - tomu říkám dokonalá korupce kultury a veřejného dění v praxi - a dnes už oblblé stádo tomu všemu za potlesku sedá na lep!), někdo holt prostě nějak žije... Howgh. - - - P.P.P.S. Memento mori Sráčů Zelenáčů!!! Ejhle je, když se dostali k lizu - a tak dál... °-[.. - - - - - (Poprvé viděno 14.7.2011 na >pseudomatickém prostoru< , hodnocení 424., komentář zde jako třiatřicátý - 14.7.2011) (14.07.2011)

Pro Kmotra: Dokument Martina Marečka představuje velmi vhodnou prezentaci tolik kontroverzního tématu. Neutváří žádnou zaslepenou agitku, ale nabízí nám svůj pohled na danou problematiku. To, že ve filmu vystupuje sám režisér a obhajuje tu své činy a názory hraje velmi podstatnou roli. Problematika automobilismu ve městě není nahlížena žádným objektivizujícím způsobem, který by mohl tíhnout k (ne)vědomému ovlivňování diváka. Takto se dozvídáme, co autora vedlo k jeho činům, a pokud s ním v něčem nesouhlasíme, dostáváme se do konfliktu s jeho osobou, nikoliv do konfliktu já vs. automobilismus. Téma režisér nahlíží i s určitým nadhledem a ironií a tak budí v divákovi úsměv nad nesmyslností některých argumentů. Důležité ale je, že tato komika je pouhým doplňkem hlavního sdělení a nepoutá na sebe takovou pozornost, jako tomu bývá u dokumentů Klusáka a Remundy. Ať se sdělením tvůrce souhlasíme, či ne, je velice sympatické sledovat osobu režiséra reálně angažovaného do tématu svého filmu. Jediná škoda je závěr dokumentu, na němž je vidět určitá ztráta motivace a nadšení, která způsobuje až příliš neurčité zakončení celé dlouholeté snahy. (23.11.2012)

Dokument jako svědectví o činu. Nejedná se po filmařské práci o nějaký zázrak, ale tato angažovanost propojená s filmem mi dokázala, že film samotný sice změní velké houby, a to i s octem, ale jako záznam změny, ve které je navíc režisér jedním z hybatelů, je úžasný. Škoda, že to připomíná boj s větrnými mlýny. Za odvahu, za nadšení a výdrž patří všem zúčastněným velký obdiv. (29.10.2009)

Pražská dopravní situace rozhodně není téma, se kterým bych chtěla strávit třeba jen tuhle hodinu a půl svého života. Očima Martina Marečka se ovšem pražská auta, silnice, tunely, nepřístupná radnice, realističtí automobiloví prodejci, aktivní cyklisti, angažovaní ochránci prostředí a všichni, kterých se tohle téma jakkoliv dotýká stávají atraktivní podívanou, jež nutí diváka udělat si na problém vlastní názor. Originální koncepce, experimentální střih i kamera a zábavné animace nejen baví, ale zároveň každé situaci individuální hloubku a podtrhnou nadhled celého vyprávění. Přítomnost všudypřítomného Víta Klusáka a dalších osobností, kterým spousta fenoménů dnešní doby není lhostejná navíc stimuluje Marečkovo nadšení pro celý problém a nutí jej dívat se na věci ze všech možných perspektiv. Doufejme, že tento velmi podařený dokument inspiruje k podobným počinům i mnohé režisérovy nadějné studenty... (21.07.2011)