Pletky paní Operetky

Viktor Preiss svým osobitým způsobem uvádí šestidílný cyklus, který mapuje písničky z českých operet a operetek. Písničky zpívají a kratičkými scénkami provázejí Josef Bek s Jiřinou Bohdalovou, Julie Jurištová a Pavel Trávníček, Jana Paulová a Luděk Sobota. Především obsazení Soboty je překvapení, ale Luděk obstál se ctí. Jde o podařený cyklus již dávno zapomenutých melodií. Zajímavost: ve druhém díle uvede Preiss scénku někde od Uherského Hradiště, což já jako kovaný Hradišťák velmi kvituji:-) (24.04.2010)

6/6 Pletky paní Operetky Miloně Čepelky mají blíže k Bejvávalu a celkově dneska člověk ocení spíše toho Pražského písničkáře. Ale je to škoda, protože méně estrádní pořad z dějin české operety s ukázkami bych brala všemi deseti. Čepelka v 50. let sám zažil ještě v Tyláčku Rudu Peška a Fandu Mrázka. Toto je jen taková malá odbočka od cimrmanovských her Hospoda na mýtince a Cimrman v říši hudby, které na dlouhá léta ovlivnily český pohled na operetu jako celek. Tento cyklus vzniklý pod patronací Josefa Dvořáka se snaží si držet odstup, příliš nekritizovat, příliš neadorovat. Viky Preiss komentuje jednotlivá čísla vcelku vkusně, ale chybí orientace v jednotlivých dílech, autorech a interpretech, člověk si nemůže být jistý, co byl záměr, co parodie a co omyl. Občas se náhodně objeví jméno Ference Futuristy nebo Fandy Mrázka, ale například Jára Beneš, ze kterého jsou sestaveny pomalu celé tři díly, ten jmenován samozřejmě není. Balet HDK je sice sázka na jistotu, ale úprava aranže Vlachova orchestru se příliš poslouchat nedá. Jako milostná dvojice většinou vystupuje Trávníček s Jurištovou, ti jsou slabí ve zpěvu i herecky. Jako komická dvojice k sobě kupodivu našli cestu Sobota s Paulovou a ti mohou nabídnout zcela určitě ten svůj typický lehký humor, ačkoli s předlohami to má pramálo společného. A jako nejstarší dvojice je tu Bek s Bohdalovou a to je zas úplný průser, protože Bek je v operetě sice jako doma, ale Bohdalová nebyla nikdy roztomilá, ani sexy, a hlas už tehdy měla jako Rákosníček. Ale byl to začátek spolupráce Paukerta a Preisse a ta v dalších letech přinesla své lepší ovoce. Pokud vás neunavila tato exkurze do světa lehké múzy, lze pokračovat například životopisem Piskáčka pod názvem Věčný tulák. Bez komentáře zůstává zpracování seriálu v Edici ČT, která vydala zcela nesmyslnou sadu 3 DVD a 2 CD s obalem takovým, že by se toho člověk spíš leknul, než aby si to koupil. Chtějí za to pětikilo a ještě dají na obal fotku s nasraným Bekem, načuřelou Bohdalku v rádoby španělských kostýmech a civilního Preisse, který vypadá, že je v záběru omylem. To už samo o sobě by se dalo považovat za sabotáž. (21.10.2019)

Pokud nejste vyloženě milovníci operety, ani tento distinguovaný seriál vás asi nepřesvědčí. Ale herci se snaží, je to takové příjemné, starosvětské podívání. (17.08.2014)

Paukerte, ty se mně zdáš! Budiž ti země lehká, ale jak ospravedlníš, že jsi režíroval falešné herce, co se báli odmítnout?! Přetvařující se herecká sestava jásavě a s energií zpívá písně z hudebního žánru, který mě tedy nedojímá. Melodie, které nebyly napsány pro mojí generaci a už vůbec ne pro mě. Dobrá, měl jsem tu čest poznat nad čím se televizní diváci bavili v osmdesátých letech. Já jim to nezávidím. Poměrně "náročné" melodie posloužili v rámci dojemně pitomé show u které se Sobota a spol snaží být děsně vtipní, ale já si vtipnost představuji jinak. Počkat, moment, musím se zasmát... váchachacháááá, buchuchuchúúúúú, jáchachachachááá...tak nic, nejde mně to, je to vytlačovaný smích. Pak ovšem nevím, co zde dělá distingovaný Viktor Preiss jako průvodce šestidílným pořadem. Jeden díl trvá nějakých 40 minut a neměl jsem po jeho skončení pocit těšení se na další. Spíše jsem už nechtěl tu partu skotačivých, jásavých umělců ani vidět. Přetvářka v hlavní roli. Zrežírováno tím způsobem, jakým se v osmdesátých letech režírovalo. Vesměs tedy obrovská snaha být neskutečně kulturní a nesklouznout pod nějaký underground. Ano, úplně vidím ty ročníky 45+, jak tehdy usedají před vypouklé obrazovky televizorů s manuálním ovládáním a s dvěma státními programy. Po Azimutu, Aktualitách konečně přijdou na řadu Pletky paní Operetky, které režimem oblíbená hlasatelka Vařechová, tak pěkně uvedla. Uff, to je úleva. A ta obrazová kvalita byla tehdy dechberoucí, přičemž se zavolali i sousedi, aby se podívali, jak ten pořad vypadá v barvě, když 80% baráku vlastnilo černobílé herky. Jistě to byl tehdy nezapomenutelný zážitek. Ano, opravdu to byla nádhera a delikátní kus. Jen když si pustíte něco z archivu na LED televizi, tedy v tomto případě tenhle hudební a neopakovatelný zázrak, tak máte sto chutí to obrazové rozlišení rozdupat. Přece kvůli tak výjimečnému pořadu z českého televizního fondu nevyhodím novou telku oknem. Obávám se, že po absolvování ještě několika dalších dílů by k tomu opravdu mohlo dojít. A nic na tom nezmění, že Tomáš Jungwirth z Branek, bodů, vteřin v HD rozlišení je najednou moderátor par excellence. Blbost, on i tenhle hudební marast na tv obrazovky v dnešní době nepatří. Žije ještě vůbec Jungwirth?! Pokud ne, budiž mu sportovní půda lehká. Mé hodnocení: 0% (21.10.2014)

Vždy šarmantní V. Preiss jako průvodce operetami potěšil. (27.05.2014)