Kawasakiho růže

Zcela upřímně během prvních 20-ti minut jsem si říkal, co to proboha ten Hřebejk natočil a chtěl to vypnout. Vrcholem bylo zjištění ( potvrzení si ) Lenky Vlasákové, že je KRÁVA..... Naštěstí jsem to neudělal a od momentu, kdy se na scéně objevil Ladislav Chudík nemám již nejmenších námitek. Takto silné a inteligentní vypořádání se s " kostlivci zavřenými na dlooouhou dobu ve skříních " , to jsem tedy opravdu nečekal! Základem je chytrý ( inteligentní ) SCÉNÁŘ Jarchovského, který se tentokráte nesnaží býti za každou cenu vtipný a sází na výpovědní hodnotu, což se ukazuje jako ten nejlepší možný nápad. Co musím dále vyzdvihnout je silná všudypřítomná kamera ( zejména smysl pro DETAIL ), o hereckých výkonech myslím netřeba jakéhokoliv komentáře. Jako maják v moři sice vyčnívá Ladislav Chudík, který svého bývalého agenta STB nemohl podat věrohodněji ( zejména jeho mimika je neuvěřitelná). Kdybych ho neznal, téměř bych ho podezíral ze spolupráce :o) Nicméně ani Martin Huba a civilní nenucený, bezprostřední Antonín Kratochvíl nezůstávají pozadu. Bez větších připomínek je to i u Lenky Vlasákové a Daniely Kolářové. Jako protipól zde vyznívá " bezkrevný " tragický Milan Mikulčík. Více jak na 4* , ale jít nemůžu ( bohužel ). Jednoduše nedokážu vytěsnit z paměti prvních 20 minut. Připadal jsem si jako ve zlém snu, přišlo mi to jako úvod ke zcela jinému filmu. Velká škoda, protože zbytek je za čistokrevných a hodně poctivých 5*. A ten úplný závěr vypovídává o všem. Když už padne vina ( trest ) tak na ty , kteří k tomu byli " donuceni " okolnostmi a stáli před nelehkým rozhodnutím. Je lehké vynášet nad nimi ortel, ale mi u toho nebyli. Je hezké, že jim někdy dotyčný odpustí a smíří se s nimi, ale dokáží odpustit oni sami sobě? Tohohle ty STB SVINĚ dosáhly. A ty největší SVINĚ z nich, si užívají poklidného důchodu a sfoukávají svíčky na dortech...... (28.05.2010)

Nejlepší Hřebejk za posledních pět let. Zatímco s komediema poslední dobou bezúspěšně zápasil hlava nehlava, jeho nový počin ukazuje, kterou cestu umí lépe vyšlapávat. Ano, je to ta dramatická, u které jsem jeho režijní styl nepoznal a právě ten je tady docela kvalitní, nejméně o třídu lepší od dob jeho posledních komedií. Hřebejk vždy uměl herce vést a nejinak je tomu i zde. Martin Huba mě herecky nejvíce potěšil, zbytek jen standart. Stejně se ale dostavila spokojenost v porovnání s jinými kinematografickými kousky z našich končin. (31.05.2010)

Po Pelíškách druhý nejlepší Hřebejkům snímek. Konečně český film, řešící současné společenské problémy, který se rozhodně neztratí v evropské konkurenci. Hřebejk natočil vyrovnaný, sebevědomý a dramaticky dobře ošetřený film. V průměrně zábavném úvodu netušíte, o co jde, ale to vám jen Jarchovský představuje rodinu, která bude prožívat následné bolestivé prozření. Pak ale přicházejí jen příjemná překvapení. Například dlouhá sekvence, ve které vypráví skvěle démonický Ladislav Chudík o praktikách estébáků. Nebo uvěřitelné a přirozeně autoritativní herectví Martina Huby a Daniely Kolářové. Ale potěší hlavně to, že Hřebejk s Jarchovským nikdy nesklouzávají k humoru a zlehčování a natočili fungující drama, které nikdy neklesne do vod patosu. A moje sympatie mají i za to, že se odvážně vyjadřují k současnému tématu udavačských aférek a bývalých dozorců, kteří si užívají důchodu. PS: Pokud tápete v tom, co je to Kawasakiho růže, pak je to nejsložitější japonské origami - Petr Jarchovský tím chtěl podle vlastních slov poukázat na to, že stejně jako Kawasakiho růže má i život spoustu plošek a ploch, na které lze nahlížet s různých úhlů pohledu. (15.12.2009)

silný príbeh, silná dráma, naozaj silné charaktery - to všetko robí z Kawasakiho ruže veľmi dobrý film - no to hlavne vďaka scenáru a naozaj skvelým hercom v hlavných úlohách (30.08.2010)

Predstavte si situáciu, že ste žena alebo muž okolo 40 rokov a dozviete sa o svojom nevlastnom otcovi, že niekedy v dobe kamennej poskytoval informácie eštebákom. V reálnom živote by ste to už asi nechali tak a možno by ste to s rodinou ani neriešili. Vnútri by vás to škrelo, ale povedali by ste si, že doba bola taká, nikto preto neumrel a je to predsa tak dávno a máte sa tak radi. Vo filme kvôli dramatičnosti chytíte hysak, vycestujete hneď za svojim pravým otcom na dovolenku do Švédska a udalosti sa môžu naplno rozbehnúť. Nemám s tým väčší problém, pretože Kawasakiho rúže sú film, ktorý má evidentne snahu o vyrovnávanie sa s minulosťou úprimnejším spôsobom, ako sme u Hřebejka a všeobecne z českej kinematografie zvyknutí. Väčší problém mám s akademickosťou natočeného, pretože režisér si myslí, že keď mu tam hrajú dve slovenské legendy, tak to musí byť maximálne nablýskané, hrať do toho musí snobská hudba a musíme sa rozplývať nad dokonalosťou prednesu pár viet pánov Chudíka a Hubu. Možno je to film pre staršie publikum, ktoré 70te roky zažilo už pri plnom uvedomovaní si vecí okolo a tým takýto prístup vyhovuje. 70%. (09.01.2014)

Film ma neoslovil. Dokonca ma niektoré scény doslova iritovali. Očakávala som väčšiu morálnu kvalitu - pár recenzií, ktoré som čítala tomu nasvedčovali, ale som sklamaná. Film netradične a dosť zaujímavým spôsobom rieši síce vážnu morálnu dilemu, ale mám pocit, že je to veľmi pritiahnuté za vlasy. Pripadá mi to absurdné, alebo priam až zvrátené - moralizovať a kritizovať určité pochybenie jedného, inak hodnotného človeka, a to práve tými, ktorí sa "pasujú" do úlohy sudcov, ale sami sú na hrane morálnosti, zvlášť svojimi ezotericko budhistickými bludmi a liberálnym postojom napr. k manželskej vernosti. Vari sú práve títo vhodnými sudcami a moralistami?! "Prečo vidíš smietku v oku svojho brata a vo vlastnom brvno nevidíš?" (Lk 6,41) Tvorcovia sa tak veľmi snažili byť za každú cenu špičkoví, originálni a európski, že to až prehnali. Na môj vkus až príliš české....(bez urážky). (29.06.2010)

Období komunismu patří k jednomu z těch vůbec nejkrásnějších v našich dějinách. No, uznejte sami. Které další období se dá tak krásně zfilmovat. Opravdu se jedná o neskutečně vděčné téma a Hřebejk už mnohokrát ukázal, že si s ním ví rady moc dobře. Z počátku má člověk pocit, že sleduje nějaký slet retošů. Od krajně nesympatického Milana Mikulčíka až po nepopsatelně ošklivou Annu Šimonovou. Moje očička, která jsou zvyklá koukat na výrazně krásnější bytosti, bytostně trpěla. Nevím, jestli mi více vadila její prostorová výraznost, růžová paruka nebo falešný piercing v ksichtě. Zbytek hereckého osazenstva se mi naopak celkem zamlouval. Nejvíce bych vyzdvihl výkon, nedávno na věčnost se odporoučejícího, Ladislava Chudíka, který byl naprosto fenomenální a totálně uvěřitelný. On tím členem STB snad dříve opravdu byl. Scénář je kvalitní práce. Má co říct a má to jak říct. Pseudo dokumentární forma se mi dost zamlouvalo. Jen bych vyměnil dokumentární štáb. Celé to není o ničem víc, nežli o pár střepech minulosti, ale přesto snímek nezačne vyloženě nebavit. Závěrečný proslov byl luxusní záležitost, a dokonce se člověk v závěru dověděl o 50 způsobech, jak se dá říct jinak "mizera". Viděl bych to na lepší tři kousky. (19.10.2016)

Jan Hřebejk se snad poprvé pokusil o celovečerní čistokrevné drama a vyšel z toho rozhodně jako vítěz. Velmi citlivě natočené, podtržené hereckými výkony Daniely Kolářové, Martina Huby a mrazivého Ladislava Chudíka. Příběh Lucie (Lenka Vlasáková), která hledá pravdu o svých otcích.. Interview s Kafkou stojí kromě již zmíněného koncertu Ladislava Chudíka především na tom, že aktivně nezasahuje do děje - pouze nám nabízí jinou verzi jinde slyšeného / viděného / myšleného. Jeden z nejlepších filmů roku 2009. (31.05.2010)

Téma, ktorá nás bude stíhať ešte dlho i keď mladší ju tak emočne nevnímajú. Zaslúžilý lekár a laureát na cenu pamäti národa je postavený zoči- voči minulosti. Všetko sa rozbaľuje postupne, jeho postoje, rodina, problémy, minulosť a jej osoby a obsadenie. To všetko dnes a s dobrou gradáciou. Až tak, že schyľujúc sa k záveru už nutne očakávame, či predstaviteľ morálky ustojí svoj kredit. Bola som spokojná. (25.05.2010)

První půlka filmu pro mě na 4*, druhá půlka mě vůbec nebavila, výslechy a řešení za obvinění z minulosti mi nesedlo. Tohle není můj zrnek kávy... Líbily se mi vztahy tří lidí a jejich rozpory, tohle je moje, čekal jsem, že bude u druhá půlka obdobná, ale ta byla o něčem jiném a v tomto filmu tím hlavním. Takže 3* (30.05.2010)

Další typicky český film, jehož hlavními znaky jsou totální bezbožectví, beznaděj a marná -byť sebevíce šroubovaná a usilovná- snaha dát příběhu nějaký "vyšší" smysl. Podruhé bych se na to nemohl dívat....Ostatně Kolářová, Huba, Chudík se realizovali právě za komunistického režimu, což vlastně také spoluvytváří obraz situace v českých luzích a hájích. Jinak je ale třeba ocenit přínos tohoto filmu především jako popisu stavu společnosti ČR k roku 2009, metod StB (Chudík byl naprosto přesvědčivý a úplně závěrečná scéna s oslavou rodinného jubilea je možná vůbec nejvýmluvnější) či ničím nevázaného stylu mladé generace, zde výborně reprezentované Petrou Hřebíčkovou... (30.06.2010)

Takový.. zajímavý film. Kdo nežil v době komunismu a nepamatuje si jak to tehdy chodilo, asi nebude po tomhle filmu moudřejší, ale jinak pěkný snímek o osobách, které stály na obou stranách. Mně se to opravdu líbilo. A některé humorné chvíle, přes vážný obsah filmu, mně velice pobavily ("V devadesátých letech jsem sklouznul k šišce.. ale byl to krok vedle, tak jsem se vrátil ke kouli."). 85% (09.03.2010)

Zaujímavé politické kauzy sa zatvárajú do trezorov na desiatky rokov, tie najzaujímavejšie na neurčito. Pravdu možno odhaliť až v dobe, keď sa už nikoho osobne nedotýka. A to je hlavný problém Kawasakiho ruží. Oceňujem snahu oboch tvorcov prispieť k vyrovnaniu sa s nedávnou minulosťou, ale tiež mi nikto nevyvráti, že ostala iba v štádiu pokusu, lebo je ešte príliš živá. Celý film som si pozrel v nálade mierneho nezáujmu. Akurát pri postave eštebáka vynikajúco stvárnenej Ladislavom Chudíkom som bol nadšený úspornými prostriedkami vyjadrujúcimi obludnú moc, ktorou komunistické špičky prostredníctvom ŠTB ovládali ľudí. Ak by nebolo nakrútené nič iné, tak aj tieto výstupy postačujú na pridelenie troch hviezdičiek. (17.11.2014)

Naše minulost je stále živá a číhá na ten správný okamžik, aby zasadila svou ránu. Svá tajemství můžeme zamknout a zahodit klíč, přesto nás téměř vždy doženou. Vynikající drama o motivech našeho jednání, které téměř nikdy nemůžeme soudit jednoznačně. (08.11.2011)

Hřebejk je pre mňa režisér, ktorý je veľký "Hit And Miss". Dokáže natočiť skvelé filmy ako napríklad Musíme Si Pomáhat alebo absolútne nepozerateľné filmy ako napríklad Nestyda. "Kawasakiho Růže" patrí podľa mňa medzi jeho dobré filmy. Alebo aby som to povedal správne, prvá polhodina filmu ma nejako výrazne nezaujala, no pri zvyšku filmu som skutočne ostal pozerať na obrazovku maximálne pohltený. Akonáhle sa film dostane k svojej pointe, je to pre mňa nonstop zaujímavý film so skvelými postavami, zaujímavými osudmi a veľmi dobre napísaným príbehom. Je tu len jedna skutočne nesympatická postava a tou je Luděk. Ale tak pôsobiť aj má a v tomto filme to funguje podľa môjho gusta veľmi dobre. Všetky monológy a dialógy od druhej tretiny filmu sú napísané skvele. A podané sú tak dobrým spôsobom, že film u mňa vyhráva. Definitívne hovorím, čeknite si film, ak ste to ešte nespravili. Hodnotenie: B+ (10.03.2017)

Po dvaceti letech se u nás dostáváme do etapy vyrovnávání se s minulostí. Duo Hřebejk a Jarchovský do toho šlo bez snah o bagatelizaci a hry na jednoduché pravdy. Občas sice dialogy používají příliš okázalá spojení, ale vem to čert. Tenhle film je jednak hereckým koncertem (snad jen Milan Mikulčík ostatním nestačil), ale také vizuálně jakoby neměl nic společného s tím, na co byl divák od Hřebejka zvyklý. A výsledku to rozhodně prospělo. (06.02.2010)

Za co tu Hřebejka oslavovat? Za tu směšnou koláž výčitek, bilancování, starých křivd a manželských nevěr? Za téma, které je zpracované podle osnov učebnice dějepisu pro střední školy? Za ty rádobymoudré filozofické úvahy o životě? Zamyslíme-li se nad obsahem filmu důkladněji, je jasné, že výjimečného tu není nic, protože ústřední myšlenka je stará jako lidstvo samo. Kdož jsi bez viny, hoď kamenem. (26.06.2010)

Takoví lidi přece neexistují, tak se nechovali, ani nechovají. A bohužel nejde jen o tenhle film Hřebejka, ale i mnohé jeho předchozí. Seznamuji se jen s částí lidského já, cítím se ochuzený, proto nemohu přijít na chuť tomuhle patrně nejproduktivnějšímu porevolučnímu režisérovi. Ideální snad jen snad pro filmové začátečníky a lidi, co je nezajímá člověk a historie a knihy. (13.07.2010)

Asi nejlepší Hřebejkův film. Jsem opravdu mile překvapen. (16.01.2010)

Jan Hřebejk opět potvrdil své kvality. Kéžby se pomalu vykašlal na komedie a věnoval se dramatu. Casting, hudba, švédsko, námět ... Tohle vše mě na snímek nalákalo a nic mě nezklamalo. (17.01.2010)