poster

Kawasakiho růže

  • slovenský

    Kawasakiho ruže

  • slovenský

    Kawasakiho ruža

  • anglický

    Kawasaki's Rose

Drama

Česko, 2009, 95 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Webb
    ***

    Nejlepší Hřebejk za posledních pět let. Zatímco s komediema poslední dobou bezúspěšně zápasil hlava nehlava, jeho nový počin ukazuje, kterou cestu umí lépe vyšlapávat. Ano, je to ta dramatická, u které jsem jeho režijní styl nepoznal a právě ten je tady docela kvalitní, nejméně o třídu lepší od dob jeho posledních komedií. Hřebejk vždy uměl herce vést a nejinak je tomu i zde. Martin Huba mě herecky nejvíce potěšil, zbytek jen standart. Stejně se ale dostavila spokojenost v porovnání s jinými kinematografickými kousky z našich končin.(31.5.2010)

  • paascha
    ****

    Po šíleně otravné a hloupé Krásce a unyle prázdném Medvídkovi asi na Hřebejka sedla můza a v řadě si švihnul tři podařené kousky. A zatímco Nestyda byl silně vieweghoidní, tudíž pro ženský, U mě dobrý nečekaně polívkově vtipné, je Kawasakiho růže prosmutnělá od začátku do konce. Téma je silné, až praští, historie je stále otevřená a ještě dlouho bude, a dokud budou lidé vzpomínat, nedá se na to nemyslet. A i když je zlo skryté v minulosti a vráskách usměvavých starců, je to stále zlo!(12.5.2010)

  • berg.12
    ***

    Současné české filmy mají se mnou problém. Když už mě neiritují mají jen velmi málo co nabídnout. Problém s Hřebejkovým/Jarchovského posledním filmem mám ale trochu jinde. Co chce vlastně říci? Že nikdo nejsme bez viny, že systém stojí za osobními tragédiemi a zároveň je osobním selháním vytvářen, hledá omluvu či obvinění pro jedno i druhé, že všechno má svůj rub a líc, cosme si tosme si? V tom případě se ptám: k čemu taková výpověď, ze které si každý může vybrat dle libosti, vlastně je? Respektive kde je hranice mezi možnostmi interpretace a absencí jasného tvůrčího názoru? V nějaké naše "Životy těch druhých" je asi zatím zbytečné doufat.(20.3.2010)

  • Faustka
    *****

    Když se pan Hřebejk po první třetině zázračně našel a kameraman Šácha docílil jasného bodu, nabral příběh konečně čitelnou linii, bez rušivých odboček a bylo nám dopřáno, odkrýt lidské tragédie, lži a přetvářku. Pohnutky s tím spojené se leckomu mohou jevit tristně banální, zvláště těm, kteří neznají příčiny, jenž je k takovým činům dohnali. Odsoudit a zavrhnout je snadné; dcera Lucie je toho příkladem, ale mají i ti ostatní svědomí bez poskvrnky, to je otázka. Proto je potřeba více takových zpovědí, jejichž popel, ještě stále doutná a nutí nás nepřivírat oči před vlastní minulostí. I toto vzácné shromáždění statečných lidí, kteří se nebáli vzdorovat zlu, je společným bojem proti ztrátě kolektivní paměti, pokud paměť vymizí, přestáváme existovat.(8.8.2010)

  • Mertax
    ***

    Za stovku bych na to nešla, vážení. Tímto děkuji, že nás Hřebejk přišel navštívit do školy a film promítnul. Bylo mi chvílemi líto, co všechno musel absolvovat, aby na film sehnal 20 milionů. Finance na český film se shání očividně velmi špatně. Takže promítat to zadarmo by nebylo optimální, protože jak pravil režisér po skončení projekce: "Choďte na český filmy, na jakýkoliv, podpořte je". První polovina byla strašně nudná a zdlouhavá... Měla jsem pocit, že bych stihla složit Kawasakiho růži aspoň třikrát:P Utkvěla mi emotivní scéna hádky v lese a předčítání sprosťáren. A jenom proto, že StB je delikátní téma, v mnohým stále živé, tak tomu nepřidám. Zpracováno je to velmi průměrně. Zase tu projevila česká malost... A Jarchovského slabý scénář. Nevěra, milenka, nádor, problémy s pubertální dcerou. Co dál film nabízí?(15.12.2009)

  • - Natáčení Kawasakiho růže bylo zahájeno 7. června 2009 ve švédském Göteborgu. „Švédsko byla přímá inspirace k filmu. Pro Švédsko byl tento film napsán,“ říká režisér filmu. Před několika lety odcestoval Petr Jarchovský na Göteborský filmový festival, a když se tam po roce vypravili již společně s Janem Hřebejkem, seznámili jsme se s celou komunitou místního uměleckého centra. Budova göteborgských výtvarníků, ve kterém umělci pracují, ale i bydlí, byla pro tvůrce natolik jedinečným a fotogenickým místem s obrovským geniem locii, s unikátním výhledem na město, přístav a otevřený mořský horizont, že se tato lokace stala ideálním místem pro natáčení. Nabízela dokonalé spojení typicky městské architektury s přírodou a scénář filmu tak mohl být napsán pro existující reálie. Natáčení ve Švédsku štáb ukončil 17. června a až do 22. července pokračoval v českých lokacích. [Bontonfilm] (POMO)

  • - Při natáčení Kawasakiho růže používá Hřebejkův filmový štáb poprvé digitální technologii a snímá na 2 kamery. Odpadá tak tradiční omezení filmovou surovinou a lze tak točit i scény, které nejsou nezbytné, vznikají varianty, ke kterým by režisér nepřistupoval, pokud by byl limitován materiálem. [Bontonfilm] (POMO)

  • - Snímek získal na filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší film nesoutěžní sekce Panorama. Tuto cenu vyhlásila ekumenická porota. Druhé ocenění, které si z Berlína film odvezl, získal od Mezinárodní konfederace uměleckého a esejistického filmu (CICAE). (Andresito)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace