Jíst, meditovat, milovat
-
Eat, Pray, Love
-
Jedz, modli sa a miluj
-
Eat, Pray, Love
Romantický / Drama
USA, 2010, 134 min
Režie:
Ryan MurphyPředloha:
Elizabeth Gilbert (kniha)Scénář:
Ryan MurphyKamera:
Robert RichardsonHudba:
Dario MarianelliHrají:
Julia Roberts, Javier Bardem, James Franco, Billy Crudup, Richard Jenkins, Viola Davis, Tuva Novotny, James Schram, Luca Argentero, Christine Hakim, Natalie Gal, David Lyons, Ryan O'Nan, T.J. Power, Ashlie Atkinson, Elena Arvigo, Alexander Yassin, José Ramón Rosario, Peter Davis, Lidia Biondi, Mary Testa, Welker White56%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Mládeži přístupný
V kinech
od:
|
14.10.2010 Falcon |
|---|---|
V kinech
od:
|
21.10.2010 Itafilm |
V kinech
od:
|
13.08.2010 Columbia/Sony |
|
Na DVD
od:
|
07.02.2011 Bontonfilm |
Diamant
Hlavná hrdinka sa rozvedie so svojím manželom. Potom žije s druhým mužom. Potom cestuje, všeličo zažije a rozhodne sa žiť s tretím mužom, ktorý je tiež rozvedený. A to je koniec filmu, ktorý nám chce nahovoriť, že hlavná hrdinka "objavila Ameriku" a je konečne šťastná. Máme učebnicový príklad filmovej demagógie!(9.1.2012)
Malarkey
Jíst v Itálii, Meditovat na Bali a milovat...asi kdekoliv. Každopádně film si u mě vyslouží tři hvězdy, protože, i když tam byla Julia Roberts, první část byla o jídle, což mně přišlo hodně sympatický, později o cestování a poznávání koutů lidské mysli, což mi také přišlo fajn no a ten konec, ten už jsem nějak přetrpěl a to i přesto, že film má neuvěřitelných 134 minut.(1.10.2011)
Caszidy
Je to takový pomalu plynoucí cestopis, vyprávěný očima postavy Julie Roberts, s několika podařenými vtipnými situacemi. A to je asi tak všechno, co by se k tomuto snímku dalo říci. Určitě bych snesl o něco kratší stopáž. A u italské části bych doporučil dopředu připravit některé ze specialit, které se objevily na plátně, a následně je podávat v sále. Třeba by to v kině udrželo ty dva páry, které během promítání odešly. Jako nápoj pak samozřejmě originální indickou kolu Thumbs Up.(10.11.2010)
NinadeL
Jíst, meditovat, milovat je osobním příběhem Elizabeth Gilbert, která jen nechtěla žít podle formičky a nakonec si to přiznala a něco s tím udělala. To je tak nepopulární výchozí situace, že je jasné, že z toho nemůže být všemi milovaný film, protože některé story jednoduše bolí. Ať už pro to, že máte podobný osud nebo kamarádku, která by měla konečně zvednout zadek a udělat něco podobného, i kdyby to neznamenalo dojet až na kraj světa. Kniha je místy nesnesitelná, protože jde skutečně jen o tok myšlenek hlavní hrdinky, která radikálně mění svůj život za pět minut dvanáct, je sebestředná, ale samozřejmě jen v rámci nutnosti pudu sebezáchovy. Film je naopak díky Julče celkem zábavnou sondou do mysli mnohem univerzálnější hrdinky. Už proto, že tvář Julči dávno patří tolika různým hrdinkám, se kterými se podvědomě ztotožňujeme už tolik let. A hlavně, kdo jiný dokáže jíst tak smyslně špagety, jako ona, s tou svou obrovskou pusou?(4.9.2015)
nash.
Líbilo i když mám pocit ne zcela využité šance. Film není žádný romantický National Geographic a Liz rozhodně není obvyklá sympaťačka na jaké má Julie Roberts patent. Spíš taková protivná ženská, která neví co chce a víc bere než dává. Její cesta za poznáním sebe sama a novým životem sice nabízí několik nádherných momentů, řadu zábavných situací a občas nečekaně silnou scénu, jako celek je však dlouhá a poněkud nevyrovnaná. Italská část je zábavná a občas doslova nabíjí energií a dobrou náladou, indická naopak poklidná a vážnější, nabízející nejen zábavné momenty (první meditace), ale i příležitost k zamyšlení. A obě jsou přitom velmi dobré, což se bohužel nedá říci o závěrečné části z Bali, která je nejen nejnudnější, ale také podivně prázdná a zoufalá ve své marné snaze vdechnout život zcela nevěrohodnému vztahu, který měl být nejspíš vrcholem Liziny cesty i filmu.(6.1.2012)