Qie ting feng yun

Na rozdíl od svého času napjatě očekávaného "Confessions of Pain" s jeho odtažitě vycizelovaným stylem a překombinovaným scénářem je "Overheard" konečně plnohodnotným návratem (větší části) tvůrčího týmu stojícího za zázrakem jménem "Volavka". Forma ani scénář tu neexhibují a naopak nechávají veškerý prostor postavám. V souladu s tím a faktem, že ve filmu nejsou žádné akční a principielně ani dynamické žánrové scény, se role hlavní atrakce přenáší na skvostné herecké obsazení v čele s jedněmi z nejlepších herců působících v současném Hongkongu - Lau Ching Wan, Louis Koo, Daniel Wu a Alex Fong, kterým v menších partech sekundují Waise Lee, Michael Wong. Pozvolné vyprávění pečlivě buduje napětí překvapivě klasickými a nekřiklavými prostředky – důsledné předestření výchozí situace a její decentní stupňování, přičemž v obou fázích se staví na pečlivém rozzáběrování, které přehledně ukáže všechny prvky scény. Overheard překvapí svým stylem, který na jedné straně vychází z postupů současné hongkongské kinematografie orientované na zahraniční trh (hyperrealismus, opuštění osobitého spektakulárního stylu 80. a 90. let), ale současně se vyhýbá povrchní plochosti. Jestliže o jiných high concept filmech z Hongkongu posledních let (včetně zmíněného "Confessions of Pain") lze říci, že jsou jen nablýskané exotická cingrlátka určená k okouzlení zahraničních diváků, "Overheard" ukazuje, že v Hongkongu může vzniknout film globálního (chcete li hollywoodského, ve smyslu univerzální přístupnosti) ražení. (31.01.2010)

Vzhladom na to, ze koprodukcne sa z velkej casti na filme podielala aj mainlad China, tak ide v istom smere o "odvazny" kusok. Konkretne v tom, ako film pracuje s obmedzeniami SARFT-u (State Administration of Radio, Film and Television). Uvedene nariadenie zo strany cinskej vlady smerom k zobrazovaniu etickych kodexov totiz v zaujme "vychovneho apelu" dava tvorcom povinnost, aby zlo vo filme bolo po zasluhe vzdy potrestane a moralne labilni ludia, ktori pochybili, dosli k potrestaniu. Z tohto hladiska je viacmenej jasne, kde sa film v zavere dopracuje, ovsem zaujimavym ho robi cesta k nemu. Odlahcena naracia v prospech zvyraznovania naladovosti urcitych momentov (krasna sekvencia zobrazenia dennodennej rutiny clenov CCB - policajny oddiel zaoberajuci sa financnou kriminalitou) podtrhuje emotivne zainteresovanie a vobec nevadi, ze sa to castokrat deje zaroven aj na ukor akcie, pretoze efekt napatia sa dostavuje takmer vzdy spolahlivo. Staci obcas spomalene zberovanie a napate pohlady. A hoc samotny zaver je zbytocne doslovny, v kontexte spominanych SART opatreni bol povinnou zlozkou, ktoru treba brat ako nutne zlo. (03.10.2009)

Hong Kong rovnako nikdy nenatočí tak kvalitný snímok ako South Kórea, ako Mourinho nebude hrať tak "ľúbivý" fotbal s lobdou ako Pep. Napriek tomu, že ma pomalé tempo napriek solídnej téme dokázalo dostať takmer do kómy, snímok svoju kvalitu má. Záver je pre mňa taktiež tŕňom v oku, takže smelo smelá trojka. (29.08.2016)

Z čisto osobných dôvodov sa moja pozoarnosť zamerala na Daniela Wu a Louisa Koo, ale je fakt, že tento film stojí na celom ansámbly hercov, ktorí sami dokážu zaplniť priestor (vid vyššie - a JFL ku nim pridal trochu viac), no vedia ustúpiť kolegovi. Policier zameraný vlastne na neakčnú stránku policajnej práce presne niečo takéto potreboval. Qie ting feng yun (inak, "feng yun" = vietor a oblaky, niečo nevyspytateľné, neovládnuteľné, čo vie zasiahnuť do ľudských rozhodnutí a plánov) ma hodil tak o necelých desať rokov nazad svojou atmosférou, nielen snímaním, ale aj soundtrackom, ktorá krásne konvenuje so všetkým ostatným, pridáva "špetku" oldschoolovej celostnej surovosti prostredia, a to aj napriek (ale možno ani nie) pozornému oku tongzhi strážneho, ktorý dohliadal, aby zlo bolo potrestané tak, aby sa tým nenapáchalo iné, nepotrestané zlo. Hoci to dostalo taký trochu disneyovský podton. (kto má ešte v pravej lište rozkrelslené ťahy pre "xihuan de xi"?) (06.01.2012)

Drsná kriminálka z prostředí odposlechů a burzovních machinací. Dobře vymyšlený příběh, tradičně vynikající kamera a správně osudový soundtrack jsou pozitiva jimiž se podepisuje Siu Fai Mak. Hong Kong se prozradí drsností, chlapským přátelstvím a nezbytným patosem v závěru. Herecký tým je dobře sestavěný, ač kromě Daniela Wu v něm není žádné vyloženě známé jméno. Škoda, že rozjezd je takový sterilní a film nabírá sílu až tak po 40 minutách. Tu a tam trochu smrdí konstrukt, ale režisérská dvojce jsou tak dobří vypravěči, že jim to nakonec odpustíte. Byli tři a jeden potřeboval zázrak, odposlouchávání mafie jim ho nabídlo, ale mafie není dobročinný spolek a už vůbec ne vůči policistům... 75% (05.11.2010)