Katka

Na volné trilogii, ve které se Helena Třeštíková vrací ke konkrétním "případům" (přiznejme si, že na ty filmy nechodíme kvůli těm osobám, o nichž pojednává, ale kvůli tomu, abychm viděli, jak "nevyzpytatelnost života překoná mnohé fikce" a abychom si potvrdili přednastavený názor), mi přijde nejpozoruhodnější práce s pojímáním času. Nejde o to, že všechny filmy jsou časosběrné dokumenty, které jsou sestřihem ohromného množství materiálu, kdy je nutné si domyslet elipsy a pozastavovat se nad neovlivňováním dokumentovaného "materiálu", ale že i přes svou časosběrnost ukazují vliv času na jedince. Zatímco Marcela dráždila svou pasivitou a ukazovala, že na některých jedincích se změna režimu výrazněji nepodepsala, když je samotné širší společensko-kulturně-politický kontext nezajímá, a René byl ukázkovým příkladem neschopnosti se adaptovat na změnu režimu a okolnosti o světě za mřížemi jsme se spolu s titulním představitelem dozvídali prostřednictvím médií (televize a knih), tak Katka nabízí vyloženě fyzický zážitek, který je dán tím, že sledujeme, jak se na nenapravitelné narkomance podepíše čas. Toto pozorování rozpadu je ale narušováno kýčařskými výjevy čvachtání se v potůčku (neuvěřitelně laciná symbolika), ve kterých čas jde dál, jenom hrdinka zůstává stále na místě, a výrazným zasahováním do osudů pozorovaného objektu (kdo že jí to zajistil tu doktorku?, kdo že jí platí za to, že se nechá dokumentovat?, kdo že to neukazuje souvislosti - shánění drogy, zajišťování peněz na ni nezákonnou činnosti?). Z ostatních hodnocení a komentářů jasně vyplývá, že jde o "zážitek". Otázkou je, jestli důležitost dokumentu spočívá pouze v tom, že je vhodný do škol jako nedidaktická pomůcka, nebo nás nutí přemýšlet, přehodnocovat názory a zaujmout nějaké stanovisko. Obávám se, že ne; jde - v lepším případě - o fascinaci z rozpadu, resp. - v tom horším - kýčovité dojímání se nad vlastní empatií. (27.02.2010)

Marcela byla zlomená žena, které život naházel klacky pod nohy a nešlo ji nelitovat. Katka je naproti tomu kráva, která si život ničí čím dál víc zcela vědomě a dobrovolně, a ani se nesnaží s tím něco dělat, a nelitoval jsem ji ani v nejmenším. Narozdíl od Terezky (její dcery (*2008)) - doufám, že ten film nikdy neuvidí. Film je s přibývajícími minutami stále více ubíjející a lze ho sledovat pouze s notnou dávkou cynismu. Uvítal bych více záběrů z Katčiných mladších let, kde bysme se dozvěděli, jak a proč vlastně do závislosti spadla. Většina stopáže je ale z posledních tří let, kdy už je z Katky naprostá troska a zrůda, neschopná ze sebe vymáčknout smysluplnou větu. Jako varování před drogami to asi fungovat bude (a určitě bych to pouštěl dětem ve školách), ale dospělým platícím divákům film nic nového neřekne._______dodatek: po malé úvaze nakonec hodnocení zvyšuji na 4, protože narozdíl od dost zbytečného filmu o zapomenutelném debílkovi jménem René má tento film nějaký smysl. (03.03.2010)

Nejdepresivnější česká věc pod sluncem. Zde není místo pro lítost, výčitky nebo pochopení - každý zdravý člověk během 90ti minut jen nechápavě kroutí (musí!) hlavou nad bezmyšlenkovitostí a psychickou nevyspělostí ztroskotaných individuí. Jenomže tohle se neděje jen v ČR, tohle je, prosím pěkně, celoplanetární. A neříkejte mi, že si ty lidi za to sami nemůžou... Hnus, velebnosti (prosím o začlenění do osnov občanské nauky druhého stupně základních škol)! (30.06.2011)

Tohle je protipól všech těch seriálů o krásných, úspěšných a bohatých. Neumím sdílet problémy horních deseti tisíc, stejně jako těch dolních deseti tisíc. Ani jedné skupině nedokážu fandit, asi příliš nemám ráda extrémy. Bradáčová je mi z duše odporná, s chutí bych jí rozbila hubu. Ale naprosto nechápu reakce ostatních, kteří by zřejmě rádi udělali totéž. Helena Třeštíková nenatočila žádnou oslavnou ódu na feťačku, která byla zbavena mateřských práv, ale zaznamenala její život. Není mi úplně jasné, jak někdo může zaměnit opovržení nad Bradáčovou s odsouzením skvělé dokumentaristické práce. Už to, že v nás neznámá smažka vyvolává emoce, je přece jasným důkazem kvality práce paní Třeštíkové. (05.10.2014)

Premena Katky je strašidelná a na dokument sa veľmi ťažko pozerá. Obsahovo je výnimočne deprimujúci. Forma však nebola ani zďaleka ideálna. Vzhľadom na zlú výslovnosť jednotlivých aktérov som sa občas strácal v tom, čo hovoria (bohužiaľ, na HBO Max nie sú pridané titulky). Tvorcovia mohli do projektu vložiť viac vysvetliviek, ktoré by divákovi pomohli v orientácii v dianí. (20.08.2023)