The Rains Came
Režie:
Clarence BrownHudba:
Alfred NewmanHrají:
Myrna Loy, Tyrone Power, George Brent, Brenda Joyce, Nigel Bruce, Maria Ouspenskaya, Joseph Schildkraut, Mary Nash, Jane Darwell, Marjorie Rambeau (více)Obsahy(1)
Indie, Ranchipur 1938. Angličan Tom Ransome (George Brent), povaleč a milovník žen libující si v nadměrném pití alkoholu, sem přišel před sedmi lety namalovat portrét maharání a už tu zůstal. Jeho nejlepším přítelem je Major Rama Safti (Tyrone Power), nadšený mladý lékař, který celý život obětuje své práci. Tomovo zahálení naruší mladá Fern (Brenda Joyce), která se snaží utéct od svých rodičů a do Toma se zamiluje. Na večeři v paláci se Tom potkává se svou bývalou milenkou Edwinou, nyní bohatou Lady Esketh (Myrna Loy). Znuděná Edwina najde zalíbení v Ramovi a snaží se ho svést. Jejich další osudy změní zásah přírody, očekávaný příchod dešťů následuje silné zemětřesení a epidemie cholery. Všichni se budou muset rozhodnout jak dále naloží se svými životy. (fleurette)
(více)Recenze (15)
,,JE TO LEKÁR A VEDEC. O ROMÁNIK BY SA ZAUJÍMAL IBA ČISTO Z BIOLOGICKÉHO HĽADISKA." __ Bromfieldov román z lákavého prostredia ,,prebúdzajúcej sa Indie" som sa rozhodol prečítať si po tom, ako som priaznivo prijal neskoršiu verziu z 1955. Tá sa však od tohto filmu v mnohých smeroch výrazne líši, nevenuje sa natoľko udalostiam po katastrofe a spracovaním príbehu i jeho absolútne odlišným záverom preto obe diela pôsobia vedľa seba takmer nezávislo, príbuzné akurát zaradením do zhodného prostredia. Priznám sa, že očarenie knižnou predlohou rýchlo opadlo a vonkoncom na mňa neurobila najlepší dojem. Kniha je zo začiatku takmer bez deja a jej rozvláčnosť plne korešponduje s unudenosťou spoločnosti, ktorej opisom sa - vrátane skvelo opísanej nevery medzi Edwinou a Saftim (nie Ransomom, ako je to vyobrazené tu) - na stopäťdesiatich stranách zaoberá pripomínajúc pritom rechtovného predstaviteľa Červenej knižnice, preto som sa jej ďalšieho čítania v ktoromsi parnom lete napokon vzdal. Filmová verzia z roku 1939, nakrútená teda rok po udalostiach, ktorými sa zaoberá (pritom bola kniha prvý krát vydaná v roku 1937), je však vysoko solídnym a napriek svojmu veku stále atraktívnym počinom, ktorého sledovanie vo mne zanechalo silnú pozitívnu odozvu. Ako som už naznačil, príbeh je narozdiel od knihy podaný v zaujímavej skratke, kde sa napriek svojej zrozumiteľnosti, môže na podrobnejšom diváckom výklade ponechať akurát motivácia mladej Fren, stvárnenej krásnou Brendou Joyce. Celkovo možno skonštatovať, že hoci sa niektoré vedľajšie postavy prestanú vo filme ďalej objavovať a dianie na plátne sa začne sústreďovať iba na štyroch hlavných hrdinov, sú prakticky všetky herecké výkony zvládnuté veľmi dobre a mňa osobne upútala Maria Ouspenskaya v úlohe starej Maharani, uvedomujúcej si významnosť nových prichádzajúcich udalostí. Trocha neortodoxne tu Tyrone Power dostane viacej priestoru až v druhej polovici filmu, čo mu však nestačí nato, aby bol za hlavného mužského predstaviteľa (alebo ak chceme hrdinu) považovaný charakterovo dobre zahratý Ransome. Prvé Oscarom ocenené špeciálne efekty sú priam neskutočné a pri najviac vyzdvihovanej scéne záplav a zemetrasenia, ktorá bola aj pre mňa najväčším lákadlom, som na celé to apokalyptické dianie pozeral so spadnutou sánkou. Celú scénu katastrofy považujem za jednu z najlepšie zvládnutých trikových sekvencií starého Hollywoodu, ktorá na svojej pôsobivosti nič nestráca ani dnes; akurát sa viacej pozastavujeme nad jej efektívnym spracovaním s vtedajšími možnosťami. Z tohto hľadiska si viem predstaviť rozumne spracovaný remake, kde sa hrdinovia nebudú spomalene uhýbať rizikovým situáciam a na milimetre unikať pred prívalovou vlnou a kde budú efekty slúžiť iba ako prostriedok ku vyrozprávaniu podmanivého príbehu. Skvelý film, ozaj skvelý... a to som jeho sledovanie odkladal rok... (23. hodnotenie, 8. komentár k filmu) ()
Oscar 1 : Speciální efekty + 5 nominací: Kamera ČB, Výprava, Střih, Hudba, Zvuk ()
Katastroficky film z cias, ked este nebola definovana jeho tradicna vystavba. A je to paradne. Zemetrasenia aj povodne vyzeraju stale fantasticky (historicky prvy oscar za efekty) a morova epidemia chyti v zavere hnusne pod krkom. Obe romanticke linky funkcne, no bolo v nich zarobene na viac. Co je vlastne jediny dovod, preco nedavam plne hodnotenie. Koniec samozrejme totalny dojak. 9/10 ()
INDIA-Ranchipur 1938,veľké,intenzívne dažde sú predo dvermi,po ktorých príde zemetrasenie,zosuvy pôdy,cholera... V tomto katastrofickom príbehu sú popri tom zainteresované kvarteto ľudí prejavujúce náklonnosť medzi sebou rôznymi smermi,zmietané strachom z umierania z prírodných živlov,ktoré spustošili krajinu! Mňa v tomto nadmieru emociálnom filme upútala viac BRENDA JOYCE ako klasická MYRNA LOY,lebo Brenda je krajšia,mladšia,pôvabnejšia,pričom Myrnu mám taktiež rád,obdivujem ju! Obidve dámy sú krásne,síce Brenda tu vystupuje ako Miss. Vedľa týchto dvoch zaujímavých žien sú dvaja muži rôzneho charakteru,jeden pije vehementne rád alkohol,druhý zase praktizuje pomoc ako lekár...T.j Tom Ransome (George Brent) sa usalašil v krajine,ktorý v podstate sa snaží prežiť kvôli vrtochom počasia,dostáva sa mu náklonnosť od mladej Angličanky unavenej zo života Fern,ktorá sa zamiluje do Toma,Tom sprvoti nejaví záujem,ale časy sa zmenia doslova! Ale,čo by čert nechcel,príde Tomova ex,ktorá ho chce znovu,ale bez odozvy.Edwina,teraz bohatá Lady Esketh,ktorá rozohráva hru s troma mužmi naraz,tak má svojho terajšieho,chce Toma a nakoniec si to rozdá s Majorom Ramom Saftim (Tyrone Power).Mám tu dva výborné výkony TYRONA a GEORGA,ktorí sa ocitajú medzi životom a smrťou,kde sa zamýšľam nad perfektným spracovaním vizuálnej stránky ohľadom pôsobivých realistických trikov z katastrofy,ROLAND EMMERICH musí jednoducho žasnúť,ostatné technické doplnky ako kamera,strih,hudba,výprava,zvuk sú podstatné k deju extra vypätého filmu,kde som mal oveľa radšej,kedy blblo počasie ako sledovať stále vzťahy medzi štyrmi ľuďmi,ale podotýkam,že vidieť atraktívne ženské pohlavie je tým hlavným dôvodom,prečo dávam nakoniec za TRI,inak skôr nuda ako význam tomuto venovať pozornosť! ()
Príbeh je zasadený do koloniálnej Indie roku 1938. Na pozadí zemetrasenia a intenzívnych dažďov, ktoré sa premenia na povodne nám tvorcovia poskytujú romantický príbeh dvoch párov. Film je výborne prepracovaný, kde máme dostatok času spoznať postavy a ich zmýšľanie, taktiež je dobre vykreslená doba a miesto, kde sa samotný príbeh odohráva. Pre mňa príjemné prekvapenie, lebo nie vždy sa podarí vhodne skĺbiť prírodnú katastrofu s romantickou líniou. ()
Přírodní katastrofa se stane katalyzátorem pro dva milostné vztahy: naivky s proutníkem a poživačné ženy se slušným mužem. Příroda zatřese nejenom zemí, ale i touto čtveřicí a za vyhrocených okolností se projeví zatím skryté stránky charakteru. Film tedy nabízí vývoj postav, kvůli kterému pak jejich milostné příběhy vyústí v logické konce. Takže zajímavé herectví a taky udivujícím způsobem zobrazené zemětřesení, zkáza města, požáry a záplava. Tohle se jim povedlo natočit sugestivně, i v dnešní době záběry propadající se země nebo zhroucené přehrady působí věrohodně. A kašlu na to, že je to černobílé. I bez počítačů natočili choreografii katastrofy, která působí jako tanec konce světa. V takové situaci jsou pak uvěřitelné obraty charakterů, kdy jímavěji a hlubším dojmem samozřejmě zapůsobil pár s tragičtějším osudem. ()
Keď nastanú dažde, je to úchvatná šou. Keď je jasno až polooblačno, nastane nuda. Ťažký rozbeh, vynikajúci šprint na 100 metrov a dobehnutie s vyplazeným jazykom. To jest ináč formulovaná charakteristika tohto spektáklu. ()
India sa osamostatnila od brytskej koruny az 15. 8. 1947 - paradox, urad brytskeho guvernera hned nezanikol, aj ked uz sa neuradovalo - zanikol az v 1/1950. Pribeh tohoto filmu sa odohrava v Indii roku 1938 - mlady povalac, flakac a milovnik zien v podani George Brenta /My Reputation 1946/ sa zamiluje a bol by to klasicky romanticky pribeh, len keby nefungovali monzuny a dazde. To ale v Indii patri k folkloru - monzuny a epidemie a kadejake tie choroby /cholera/. Tak potom postavy po precitnuti do reality musia uvazovat co a hlavne ako dalej - rezisersky na urovni, ale tu len zrucna rutina, film uz nema na najlepsie diel Klerens Hnedeho /Anna Karenina, Marie Walewska a Human Comedy/. Slusne herecke vykony, hlavne skvela bola Myrna Loy /Vysneny dum pana Blandingse, Nejlepsi leta naseho zivota/ a Brenda Joyce uz nestacila za Loyovou. Kazdopadne sulny film, skoda ze pan Hnedy uz od roku 1953 nenatocil nic - nejak sa na filmy vysral, coz je skoda : 75 % ()
Zdĺhavá dráma z exotického prostredia, ktorá na na rozdiel od mdlého začiatku lepšie finišuje. Škoda, že dobrodružno je tu nastolené iba tým exotickým prostredím a jednou kalamitou, ktorá všetkým zmení život - viacerým k tomu lepšiemu. Je to áčková produkcia, ktorá sa vyníma hlavne v špeciálnych efektoch pri kalamite - tie sú na daný rok fakt premakané. Gro tvorí romanťárna o dvoch dvojiciach a ešte je tu zmysel pre povinnosť, ktorá sa 'neodmieta', ak ide o krajinu. Za tú nezáživnú a ukecanú prvú polovicu si však film viac ako tri hviezdy nezaslúži. ()
Jak se todle dostalo pod označení "dobrodružný" nevím, ale ten zbytek už to vystihuje dobře. Příběh ničím neoslaní i když obsahuje kultivované herecké výkony. Co ale docela oslní jsou katastrofické sény, které se objevují zhruba v polovině filmu, za které si to toho Oskara za speciální efekty vysloužilo zcela po právu - na tu dobu jsou opravdu neuvěřitelné a natočit to muselo dát opravdu kus práce a umu. Problémem filmu je zvláštní nekonzistentnost, kdy se v první polovině filmu zdá být hlavní postavou George Brent, jako alkoholický ex-umělec Tom Ransom, a hodně prostoru je z nějakého nepochopitelného důvodu věnováno jeho vztahu s mladičkým americkým telátkem v podání Brendy Joyce. Power se tam v první polovině tak nějak mihne, ale v druhé polovině se karty obrací a divák se tak nakonec dočká i ústřední dvojce Tyrone Powera a Myrny Loy. Power se tu díky svému tmavému zjevu objevuje v roli indického doktora Ramas Saftiho (Century Fox z něj Inda, i když už jen polovičního, udělali ještě jednou ve filmu King of the Khyber Rifles z r.53). Za zmínku stojí že ač foxovský film, Bent je zapůjčen od WB a Myrna Loy, která rozjela svoji hereckou kariéru ještě v dobách němé éry, je spojována povětšinou s MGM. ()
Velice působivé speciální efekty během scén záplav a zemětřesení. Hlavní dějovou linií jsou dva milostné příběhy - rezignovaného Ransoma a mladičké Fern, a životem protřelé Edwiny a idealistického Ramy. Myrna Loy je vynikající v roli nádherné Edwiny, která vždy dostala každého muže a vůbec vše, co chtěla, ale štěstí jí to nepřineslo. Rama je první muž, který jí nepodlehl, i když jen zdánlivě, a právě o to více o něj stojí. Zamiluje se do něj a je kvůli němu ochotná se i změnit. Přesto jí osud nepřeje. Vynikající úvodní scéna, kdy Ransome při pohledu na sochu královny Viktorie vzpomíná na staré časy: "Věřím v královnu Viktorii. Je pro mě živoucí připomínkou na ta krásná léta před příchodem první války, před diktátory a appeasementem. God bless her." ()
Perfektní zfilmování katastrof - zemětřesení a záplavy. Za ty navyšuji hodnocení. Jinak je to lepší červená knihovna stejně jako předloha. ()
Nedostal jsem se přes začátek... ()
Nic jsem nečekala a možná proto jsem byla opravdu příjemně překvapena. Výborný scénář, který je ovšem (na rozdíl od knihy) laděn takřka komediálně - je tu množství zábavných sarkastických dialogů. Na zfilmování mělo pochopitelně vliv datum vzniku - ať už jde o omezení technická nebo (řekněmě) společenská. Exteriéry veškeré žádné, takže dojem vyprahlé Indie opravdu nebylo možné navodit. Nedočkáme se ani sošek (v knize všudypřítomného) boha Šivy s tím jeho "tentononc" a vůbec veškerých sexuálních podtextů. Herci jsou výborní v komediální poloze, ale když dojde na drama a romantiku, trochu znejistí. Nicméně film má hlavu a patu a dost jsem se u něj pobavila. "Taková je Indie. Celé jaro se modlí za déšť. A teď, když je tady, modlí se, aby přestal." ()
Když byl román napsán 1937, nemůže se děj odehrávat 1938 (viz), děj se odehrává v druhé polovině 19.stol.kdy se v Indii vyráběly látky, poté dovážené do Anglie. ()