Režie:
Václav HudečekScénář:
Roman HlaváčKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaromír Hanzlík, Milan Stehlík, Ladislav Pešek, Lída Roubíková, František Holar, Věra Tichánková, Čestmír Řanda st., Petr Kostka, Vlastimil Hašek, Marcela Jandová, Jiří Holý, Jana Zatloukalová (více)Obsahy(1)
V předchozím příběhu Huck Finn spolu s kamarádem Tomem Sawyerem usvědčili nebezpečného vraha. Dostalo se jim náležitého ocenění a zdálo se, že Huck si bude považovat, že teď může chodit do školy a žít ve spořádané domácnosti vážené vdovy, která ho přijala za vlastního. Ale všechno je jinak. Před kým a proč Huck utíká, jak se ocitl na voru s černým Jimem a kdo jsou dva podvodníci, kteří jim zkřížili cestu? (Česká televize)
(více)Recenze (7)
20 ti letí Hanzlík a Stehlík předstírají v papírových kulisách děti.. Černoch Pešek :-) ()
"Moc nechybělo, aby někoho lynčovali.." ;) ()
Pokus o dobrodružnú inscenáciu podľa kultového románu Marka Twaina je taký všeliaký. Kulisy sú veľmi prosté až nijaké a človek musí použiť veľa fantázie, aby ich veľmi nevnímal...teda niečo na spôsob rozhlasovej hry. Finna som kedysi čítal a hoci je to kniha pre mládež, štýl inscenácie je v porovnaní s ňou až príliš naivný a za onú naivitu skrýva aj humor. Ale oceniť ide aspoň herecké výkony, či už Peška alebo aj mladého Hanzlíka. ()
.......... ()
Huck Finn byl a zůstane lekcí z použivání jazyka, nadávek a pomluv a toho, jak se mohou, nebo nemusí měnit v čase. Lidé, které Huck a Jim potkávají na Mississippi jsou opilci, vrazi, násilníci, podvodníci, mučitelé, zloději, lháři, defraudanti, zneuživatelé dětí, pokrytci, či obchodníci s lidským masem. Všichni jsou bílí. Jediným čestným mužem v této adapci je černoch Jim, jehož postava zdůrazňuje ironii společnosti ve které je jediný pravý gentleman vystaven opovržení. Kniha byla v USA v 90. letech 20. století ovšem označena za rasistickou a vyňata z doporučené literatury. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (4)
- Kniha vyšla v Anglii v roce 1884. České vydání vyšlo roku 1893 pod názvem „Dobrodružství tuláka Finna“. Kniha je ceněna pro věrohodné vykreslení postavy mladého Hucka, barvité líčení lidí a míst podél řeky Mississippi a pro svůj střízlivý, břitký, ale zároveň i lidský pohled na postoje a předsudky různých postav, včetně rasismu té doby. Putování Huckleberryho Finna a jeho přítele Jima, uprchlého černošského otroka, na voru po proudu Mississippi je jedním z nejtrvalejších obrazů úniku a svobody v americké literatuře. (Epistemolog)
- Ačkoliv knihovna ve městě Concord (Massachusetts, USA) knihu zakázala okamžitě po vydání kvůli „nevkusnému tématu“ a „sprostému, primitivnímu jazyku, v němž je vyprávěna“, noviny San Francisco Chronicle přišly rychle na pomoc a 29. března 1884 napsaly: „Průběhem celé knihy je nejostřejší satira předválečného hodnocení otroka. Huckleberry Finn, syn bezcenného, opilého bělocha, trpí výčitkami svědomí z toho, že pomáhá černochovi dostat se na svobodu. Někteří kritici to označili za přehnané, ale v knize není nic pravdivějšího.“ (Epistemolog)
- Americká asociace knihoven (American Library Association) uvádí „Huckleberryho Finna“ jako pátou nejčastěji zpochybňovanou knihu během devadesátých let 20. století. (Epistemolog)
Reklama