Testament profesora Dowella
Zavěščanije professora Douelja
Testament profesora Dowella
Obsahy(1)
Fantastický román Alexandra Běljajeva, který u nás vyšel pod názvem Hlava profesora Dowella, patří k tomu nejlepšímu z daného žánru. Profesor Dowell, žijící v ústraní v nejmenované středoamerické zemi, odhalí po desítkách let práce tajemství úspěchu transplantací. Připraví roztok, který umožňuje spojení tkání i při nejodvážnějších kombinacích transplantovaných orgánů. Krátce po objevu zemře. Na základě poslední profesorovy vůle oddělí jeho asistent, Dr. Corn, Dowellovu hlavu od těla a napojí ji na systém se zázračným roztokem. Profesorova hlava tak může tajně pokračovat ve výzkumu svého dřívějšího nositele. Úmysly Dr. Corna však nejsou ani zdaleka čisté, a tak se geniální experiment brzy obrátí proti lidstvu samotnému. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
K filmu jsem se dostal náhodou skrz knihu. Ta je, na sovětského autora, výrazně západní a bezesporu kvalitní. No a stejně je na tom i tento film. Jasný, rok 1984 je z filmu patrný, ale knihu, a hlavně závěr knihy, vystihl poměrně přesně. Zde nejde o kvality filmařiny tolik, jako o samotnou myšlenku příběhu. A ten je v rámci sci-fi top. Takový myšlenkový přesah u sci-fi a ještě podepsaný sovětským autorem? Je vidět, že kvalita se rodí všude a nemusí jít nutně o propagátory komunistánu. ()
Solidní vědecko-fantastický film s morálním poselstvím. Důraz je položen na výzkum, který dostává místy až dokumentární charakter. Při spojování lidské hlavy s tělem, kdy jsou použita těla dvě, jsem si vzpomněl na scénu z horroru Frankenstein: The True Story. Krásná žena zahyne při havárii kočáru a její tělo je zničené. Doktor, aby ji zachránil, spojí její hlavu s jiným tělem. Operace se podaří a jen stuha na krku prozrazuje, jak se věci mají. Oživení však dlouhou radost ženě nepřinese... Jako v laboratoři dr. Moreaua si připadá divák Testamentu (kočka s ptačíma nohama aj.). Z hlediska triků a techniky film samozřejmě zastaral. Celkově však funguje velmi dobře, snad i proto, že téměř nic nenaznačuje, že by šlo o film sovětský (byť Rusové měli literaturu sci-fi na vysoké úrovni, filmy však po technické stránce vesměs za západní produkcí pokulhávaly). ()
Velmi dobré sci-fi. ()
Jeden z mála sci-fi filmů, který neztratil věkem na své kvalitě. Může to být zapříčiněno tím, že na rozdíl od emeriky, kterou vždy napadnou nějací rozběsnění ufouni, které musí pobít jeden statečný rek, tento film není založen na primitivním námětu a nesmyslných tricích. Gruntem Dowellova úspěchu je velmi dobrá románová předloha, za kterou nepokulhává ani filmové zpracování. ()
Dať to niekde na odľahlú sibírsku základňu, alebo aspoň do zasneženej komunistickej Moskvy bez slnečných lúčov, hneď by to bolo stráviteľnejšie, či možno až lahôdkové. Ale odhalené hrude škaredých štyridsiatnikov a ich slnečné okuliare v trópoch asi menej otravovali v písanej forme v predlohe. Je tu láska, kriminálna zápletka, zopár nepríjemnejších frankensteinovských záberov a nejaké tie hlbšie myšlienky počas celého filmu a samozrejme tá najdôležitejšia na záver, ale stále to nefunguje tak, ako som očakával a z témy sa dalo rozhodne vyťažiť viac. ()
Výborný film, který do nebes pozvedá trojice dabérů Lukavský, Cupák a Jirásková. Víc než děj filmu zaujme samotný námět a jeho myšlenky. Je to trochu utahané, postava Dowellova syna je spíš na obtíž, ale přeci jen se po kouscích i veřejnost dobere děsivých a fantastických tajemství. Tisková konference je zajímavě vygradována. Atmosféra dělá tento film jedinečným. Nekupujte DVD, na kterém natočili hnusný dabing v Řitka video! ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 9.12.1986, réžia českého znenia = ELMAR KLOSS ml. (ÚPF) (21.2.2011) ()
Nie je to zlý film, ale dnes už ťažko zaujme inak, než ako zaujímavosť. Nechýba tomu atmosféra ani myšlienka, ale radšej by som to videl ako TV inscenáciu, kde by neisté výlety za atraktívnosťou boli nahradené bližším pohľadom do jednotlivých postáv. ()
Vydarené sci-fi, ktoré som vďaka dobrým recenziám očakával, sa nekonalo. Nesympatický herci, dokonalo nevhodná hudba a réžia tu zo zaujímavého príbehu vytvorili naprostú nezaujímavosť. ()
Kino premiéra ČSSR 10/1985 (čas.KINO) česká verze ()
....pomalé sci-fi a to veľmi - s prvoplánovým morálnym posolstvom...a predvídateľným záverom...nič moc. ()
Aj keď som knihu nečítal, tipujem, že zažitok z nej musel byť lepší, ako to, čo vyprodukovali sudruhovia s kamerou. Zápletka nie je síce nijako vzrušujúca či originálna, ale vpodstate ide o dobrú kombináciu prelomového vynálezu a potencionálne možného zločinu proti ľudskosti. Bohužiaľ, príbeh je až príliš predvídateľný a záver tým stráca na zaujímavosti. Druhou stránkou je technická časť a samotné spracovanie filmu, ktoré je na nižšej úrovni - akoby televízne. Aj keď sú postavy vcelku sympatické (teda ženy za krásne označit veľmi nejde), herecké výkony sú céčkové a je dosť ťažké si k nich vytvoriť vzťah. Až na 1-2 výnimky totiž nemajú ani charakterové črty. Zasadenie príbehu do Kuby, Portugalska alebo kde to bolo, bol síce dobrý nápad, ale celkovo to pôsobí skôr ako cestopisný dokument než niečo, v čom sa reálne odohráva príbeh. Akčné či sci-fi scény radšej tvorcovia ani nerobili, pravdepodobne by sa tým iba znemožnili. Ruskú vedeckofantastickú kinematografiu mám rád, ale tento príbeh by som si vedel radšej predstaviť v západnej produkcii. Hodnotenie: 60% ()
Už dlouho mě nepotěšilo vydání DVD tak, jako u tohoto snímku. V paměti mi spíš než film utkvěla útlá knížka z edice Saturn Hlava profesora Dowella, kterou jsem v dětství četla stejně ráda jako Verneovky. Film mne ani po téměř 30. letech nezklamal. Napínavému příběhu nelze upřít originalitu a velmi současnou myšlenku, jak daleko může zajít věda, než se jí do cesty postaví etika. ()
Od rozhlasové hry s Ivanem Trojanem jsem se dostal ke knize a od knihy k filmu, přičemž celá cesta zabrala zhruba měsíc. Na jejím konci stál film, který se vynikající knize s výtečným námětem (nechápu, že jsem neznal) nemůže ani zdaleka rovnat. Na rozdíl od předlohy je totiž tahle filmová adaptace zbavena veškeré atmosféry, předlohou se inspiruje skutečně velmi volně, víceméně vlastně jen postavami a výchozí zápletkou, zbytek je úplně jinak a bohužel ne moc dobře, protože ačkoliv film trvá hodinu a půl, já jsem se většinou stopáže pronudil, závěrečná tiskovka je sice fajn, herec, který hraje profesora Dowella je super, ale to bohužel nic nezachrání. Navíc dr. Corn (Kern) v tomhle filmu není ani trochu ďábelský. Škoda, mohlo to být mnohem lepší. Těžký průměr, který ničím nezaujme. Ale předloha je opravdu výtečná! ()
Já jsem v tom teda žádné biochemicko-technologické vizionářství neviděl. Snad jen hlavu v líhu, která mluvila. ()
V osmdesátých letech velmi působivé. Prazážitek za 3,5*. ()
Posledním sovětským filmem před Dr. Dowelem byly pro mě Dopisy mrtvého muže - a byly perfektní. Výjimečnými je činily mimo jiné dokonalá kamera pohlcující sovětské lokace, skýtající vhodných post-apo výhledů neúrekom. Kulisy černomořského pobřeží naproti tomu iluzi technicky pokročilé kliniky kdesi subtropech nenahradí a podobně rušiví byli i rusky hovořící černoši a zjevně odepsané "luxusní" Mercedesy. Když zapracoval repetitivní hudební motiv, elektronický, přesto s ozvěnou balalajek, měl jsem zaděláno ne velmi ambivalentní pocity. Takhle podivná výprava sráží film, jenž pracuje se zajímavými sci-fi hypotézami. Od osmdesátkového ruského filmu jsem meditace o tom, zda je sídlem duše výhradně mozek, zvláště s tak duchovním vyzněním, nečekal - i když čekat konzistenci od kulturní produkce nejvýchodnějších bratří bylo nejspíš ještě bláhovější. Z obsazení stojí za zmínku hlavně mluvící hlava geniálního doktora v podání osoby jménem Olgert Kroders, jež mi hodně připomínala chladný, nekompromisní výraz Richarda Burtona. Divácký zážitek z těch podivnějších. ()
Zajímavá myšlenka bohužel neznamená úplně dobrý film. Syrový vzhled také ne. Výtky musím směřovat k technické podobě, která je hodně, hodně televizní. I když asi velmi přispívá k celkové solidní atmosféře nádechem dokumentárnosti, přeci jen jde spíše o východisko z produkční nouze. S výjimkou samotného aparátu profesora Dowella také není nic výrazně sci-fi. Pominu-li tedy televizi Sony, které dominuje nálepka Made in Japan přímo na obrazovce. Smutné je, že příběh je hodně předpověditelný a nepřináší tak divákovi žádné odhalované tajemství. ()
Čekal jsem něco v duchu filmů jako Zkouška pilota Pirxe, ale hlava prof. Dowella si zřejmě myslela něco jiného než ta moje. ()
Vědecko-fantastický snímek od sovětských tvůrců je spíše konverzačním počinem, a to zcela bez napětí a nějaké té atmosféry. I když snaha vidět je. Film bohužel značně zestárnul a tak dnes málo koho hlavně pro svoji nudnost zaujme. Je to však škoda, poněvadž se nejedná jen námětově o fenomenální představy různorodých transplantací čehokoliv na lidském těle, ale hlavně o morálnost a kritiku tohoto významu. Dalo by se říci, že se dokonce jedná o kritiku do vlastních řad, protože sovětští vědci ve své době skutečně na něčem takovém pracovali. Jde tu tedy hlavně o příběh, který není špatný a nijak složitý. A tak se v jistém slova smyslu jedná o snímek určený převážně pro nostalgiky, kteří zavzpomínají na dávné doby svého mladí. Současníky spíše odradí. ()