Petits meurtres en famille
A Family Murder Party
Malé vraždy v rodine
Režie:
Edwin BailyKamera:
Roberto VenturiHudba:
Stéphane MouchaHrají:
Robert Hossein, Elsa Zylberstein, Bruno Todeschini, Antoine Duléry, Grégori Derangère, Mathias Mlekuz, Marie Bunel, Marius Colucci, Jean-Marie Winling (více)Epizody(4)
Obsahy(1)
Romány Agathy Christie jsou nevyčerpatelným inspiračním zdrojem nejen pro anglické filmaře. Francouzská minisérie Malé rodinné vraždy je natočena podle románu Vánoce Hercula Poirota a je situována na malebný francouzský zámek, jehož zdi jsou stejně chladné jako srdce jeho majitele Simona Le Tescou.
Píše se rok 1939 a Simon Le Tescou se rozhodl, že uspořádá oslavu svých sedmdesátých narozenin v rodinném kruhu. Nikdo z jeho tří synů se neodváží nepřijet. Edouard přijíždí se svou odtažitou ženou Edith, jejich manželství je už dávno v troskách, za to Antonin hodlá představit svou, poněkud ordinérní, blonďatou snoubenku zpěvačku Madeleine a nejmladší volnomyšlenkářský Victor, který se ani při rodinné sešlosti nepřestává připravovat na blížící olympiádu. Každý má své problémy, Edouard je nešťastný v manželství, Antonin má dluhy a pokud mu otec nepůjčí, vybouchne i jeho politická kariéra a Victor se znovu setkává se svou milenkou Edith - manželkou svého bratra.
Pozvání přijal i Eloi, mladý lékař afrického původu. Všichni s napětím očekávají i Simonovu vnučku, kterou nikdy neviděli a která po smrti své matky přijíždí ze Španělska.
Dřív než se krutý a nelítostný Simon Le Tescou začne "vypořádávat" se svými dětmi, ozve se z jeho pokoje zvířecí výkřik...
(oficiální text distributora)
Recenze (16)
Pořídit Poirota bez Poirota bylo vcelku invenčním nápadem v tom smyslu, že dychtivý divák během šesti hodin trvání této televizní iscenace měl o čem přemýšlet a nač čekat. Že se posléze vyklube z poměrně nevýrazného homosexuálního začínajícího policejního inspektora se nedalo vytušit dříve než od konce třetího dílu. Určité rozpaky vzbuzuje první a třetí díl, které se pohybují na okraji žánru a dost často drhne i psychologie postav. Tento druh francouzské tvorby pro "masového" diváka však i při vědomí jeho limitů ve srovnání se svými bratranci - akčními filmy všech druhů a představitelných forem - obstojí i tak docela slušně. Pečlivá kresba prostředí, snaha udržet alespoň zčásti tajemnou atmosféru, to vše harmonuje s díly Agathy Christie. Oddechová ambice - o víc tvůrkyním ani nešlo - byla zvládnuta vcelku úspěšně obstojně osvojeným a prezentovaným řemeslem. ()
Zvláštní klasická detektivka dle A.Christie, na moderní Francouze ani ne tak špatná, slavný Hossein v roli chladného otce rodiny.. ()
Francouzští filmaři se v roce 2006 pokusili natočit detektivku podle románu Vánoce Hercula Poirota, který nenapsal nikdo jiný než královna světové detektivky Agatha Christie. Originální příběh od naší královny detektivek se honosí hned dvěma zajímavými fakty a to zaprvé záhadou zamčeného pokoje a zadruhé zde porušila jedno ze základních detektivních desater, ale to nebudu psát, jelikož bych spoileroval. Jedním z nečekaných překvapení byla absence hnidopišského a puntičkářského detektiva Hercula Poirota, kterého se snažili nahradit dva kriminalisté z místního oddělení. První byl nepříjemný, starší a zkušený vyšetřovatel a druhý byl mladý, vyjukaný panic, který si ještě chudák nestačil vrznout a když si konečně vrznul, tak s chlapem, takže zjistil, že je bukanýr plným coulem. Příběh je celkem jednoduchý a v průběhu šesti dlouhých televizních hodin pojednává o jedné vraždě nechutného zbohatlíka, který si žil vesele svůj sobecký život na zámku a který neměl rád snad nikoho kromě svého bohatství a kterého skvěle zahrál Robert Hossein, který je známý zejména svou rolí Joffreye de Peyraca v sérii filmů o Angelice. Pak se zde setkáváme s jeho vydařenou rodinkou, která vyloženě čeká až jejich papá natáhne bačkory a vcelku povedenými psychologickými profily se dozvídáme mnohá tajemství a nechutnosti ze zakulisí tohoto asociálního starobince. Popravdě mezi takovými falešníky a podvodníky bych asi dlouho nevydržel a asi bych je všechny hodně brzo pokropil nutnou dávkou kulek z mého věrného samopalu. Narozdíl od originálu zde vidíme mnoho zbytečných postav, které musejí splňovat novodobé normy jak teplotní , tak i barevné. Tak třeba doktor, který má být z Pobřeží slonoviny vypadá jak cikán z Toleda a néé jako roztomilej černoušek z této nádherné africké země. To samý, když v kuchyni špásuje se služkama rumunskej klon Karla Gotta zpívajíc na stole a vyznávajíc lásku hned pěti služebným najednou, tak si myslím, že je to zbytečné a někdy až odporné. Tyhlety excesy si tvůrci mohli klidně odpustit, protože nic takového se v románu nedočtete a normálního občana to akorát tak provokuje, ale zase musím zakroutit hlavou nad místním nízkým hodnocením, protože i sám Mathew Prichard, vnuk Agathy Christie, tento počin nazval nejlepší televizní adaptací, jakou kdy viděl, což je tedy, co říct a jako fanoušek Agathy Christie dávám něco nad 70%. ()
To podstatné a nejdůležitější z Agathy Christie scházelo - Hercule Poirot. Francouzi tuhle detektivku pojali po svém, musím konstatovat, že se jim docela vydařila, pokud nebudu lpět na všech detailech. Nejvíce mě rušila délka, připadalo mi, že celá minisérie je nesmírně natažená a spousta postav nadbytečných a jejich osudy nepodstatné. Klidně se mohlo jednat o dvoudílný film. Pointa s vrahem dostála "agathovských¨ tradic v tom smyslu, že jej divák jen stěží odhalí. ()
Ty dva buď budete nenávidět nebo mít rád nic mezi tím. Já je mám ráda a tím pádem náhrada za Poirota i neobvyklé zpracování Agathy mi sedí. Chce to brát s nadhledem a přijmout určitou nadsázku. Pro ortodoxní vyznavače Anglického detektivního slohu to není. ()
Ale ano, má to šmrnc a divák po celých těch šest hodin vlastně neví, na čem je. Navíc tleskám dokonale nechutnému, ale krutě upřímnému Simonovi Le Tescou, pro jehož drsné poznámky není pokrevní příbuzenství překážkou. (783.) ()
Po první epizodě prozatím za 3*, výborný Robert Hossein v hlavní roli./// Po druhé epizodě stále za 3*, zatím to je pouze průměr./// Ani další dvě epizody kvalito nezvýšili, ale špatné nejsou, rozhodně tato minisérie stojí za shlédnutí. Kdo je vrah je překvapivé, což samozřejmě dodává na zajímavosti. ()
Zápletka dokonalá, to se musí uznat, ale 90 minut místo 360 by bohatě stačilo. Chvílemi jsem se celkem obstojně nudil. Celkové hodnocení tedy sráží příliš dlouhé a pro děj nedůležité scény. Navíc na konec filmu jaksi nenavazuje jeho volné pokračování (4 detektivní příběhy). ()
Inu, Poirotovu absenci sice plně nevynahradí ani jinak v celku osobitý komisař Larosiere(Antoine Duléry), to je pravda, ale celý děj mi navíc přišel zbytečně roztahaný. Dobře, série byla knihou "Vánoce Hercula Poirota" pouze inspirována a doplněna novými prvky, přesto ale bylo dle mého zbytečné natahovat její obsah do čtyř epizod. Ale pozor! Frantíci natočili pokračování, které se mi zatím jeví stejně dobře, ne-li lépe. Jde o adaptace knih "Vraždy podle abecedy" a "Dům na úskalí". Tak snad se jich dočkáme i na našich obrazovkách... ()
Poirot být nasazen na vyšetřování nemohl protože A.CH. zvolila netradiční rozuzlení.Některé postavy působily velmi bizarně jestli záměrně je otázka do diskuse.Nechyběly ani úsměvné pasáže.V jádru šlo o to,že pokud jde o peníze jde o život.Velice autentické exteriéry i interiéry.Sympatičtí herci - práce je evidentně těšila,kamera.Já jsem si seriál užila ale dávám tři protože tam byla spousta hluchých scén. ()
Štvordielny televízny film na motívy Agathy Christie, akurát bez Poirota. Starý všetkými nenávidený dedo je zavraždený a podozrivá je celá rodina (ako vždy...), ktorá nie je tak úplne normálna. Dĺžka je zbytočná a prehnaná, hlavný dej je najmä v prvom a poslednom diely, druhý a tretí je akurát založený na princípe každý s každým a ľahkej erotike a hlavný vyšetrovací dej spomaľuje naťahovanými rodinnými príbehmi vedľajších postáv a celá miniséria tak zostáva iba na hranici klasického televízneho priemeru. ()
Docela pěkně napsané a zahrané. Má to samozřejmě modernější kabátek, takové to staromilství se vytratilo, přibylo sexu (kozy ven na STV1 v neděli odpoledne, no ledy tají, vážení) a šťavnatých záběrů, na kterých si smlsne tuctový divák. Rozuzlení mě překvapilo. ()
bloody FROGs ()
Co to má být? Tohle nemá s A. Christie nic společného, jenom postavy z jednoho románu. Vyměnit Poirota za spoustu sexu (jak hetero, tak homo a navrch grupáč a hlavně každý s každým) opravdu nebyl dobrý nápad. Navíc je děj opravdu rozvleklý, v prvním dílu mi přišlo, že většina scén je tam minimálně dvakrát. No hrůza, jsem zarytá čtenářka A. Christie, ale tento paskvil s ní nemá nic společného. ()
Odpad. Francúzsky pokus odplatiť sa Angličanom za to, ako ich nazývajú v Poirotovi "žabožrútmi" tentoraz v podobe komerčného avšak úplne komického seriálu, úplne bez klasickej geniálnej logiky (od základov zjednodušené, finálne vyústenie vždy až trápne), bez typickej klasickej detektívnej Agathinej zložitej nedetekovateľnej zápletky, bez príjemných inovácií, so správaním z dvadsiateho prvého storočia avšak odohrávajúce sa pred 80-timi rokmi (unlogisch), ako očividne ľahko je si všimnúť, ako lacno a prípadne len s trápnymi zmenami pôvodných Agáthiných príbehov pozmenili úlohy, niektoré detaily dali do roviny francúzskeho "humoru", slabé jak nedomočený čaj, a dvaja neschopní detektívi to spečaťujú až niekam naspodok do sfér, kde sa to ani nedá pozerať - doslova nedoporučujem! A pokusy niekedy uraziť Poirota lakonickým prehodením slovka na jeho triko, snaha uraziť anglické príbehy o belgickom Poirotovi :)), ktorého Christie možno aj zámerne vybrala ako symbol typickej vtedajšej izolovanej kompetitívnosti dvoch kultúr a morálky, ostrovnej a franko-kontinentálnej, tak, aby bol Hercule frankofónny, avšak nie Francúz, to všetko dodáva príbehu pocit sebaponižujúcej kópie, vyvstávajúc v otázke: "Načo toto urobí francúzska kinematografia, ktorá má určite schopnosť stvoriť niečo oveľa lepšie než takýto brak?" Ale v posledných rokoch sú Francúzi akoby doslova "v prdeli" (ak mi prepáčite ten výraz), začali sa hlúpo opičiť po Amerike, a ich niekdajšia kvalita vo filmovom umení je v háji. Istotne to súvisí aj s tým, že sa stará generácia hercov, producentov a režisérov odobrala do večných lovíšť alebo na plný dôchodok, a tí mladí sú ako typická hamburgerová generácia dneška totálne jalovo stratení (..aj tí dnešní "starší" herci už nie sú nič iného len komerčné nuly...veď tí narodení kdesi v 60-tych rokoch, kým sa spamätali a dospeli, boli zrazu roky deväťdesiate, čo je už takmer dnešná lacná komerčácka srajda...atď), ale kapitálne najhoršie je na tom to, že o tom ani nevedia, hoc' takí v 60-tych abo 70-tych rokoch už zrelí herci si to všetko aspoň dostatočne uvedomovali. Začíname tam, kde sme skončili: je to ODPAD! ()
obsahuje SPOILER...k francúzskemu cyklu filmov inšpirovaných Agathou Christie som sa dostala úplne opačne,než boli vytvorené...podľa časovej postupnosti vznikli ako prvé práve 4-dielne Malé vraždy v rodine,neskôr pokračovali sériou samostatných filmov tiež s komisárom Larosierom a inšpektorom Lampionom,aby po ich žiadosti o výmenu ich nahradili komisár Laurence a novinárka Avril ....zrejme autori neočakávalli úspech tohoto prvého počinu,lebo mňa úplne dorazilo,že vrahom bol naozaj Larosiere...osobne ma dosť sklamalo,keď vidím tie nízke hodnotenia-myslim si,že najviac nielen tejto minisérii ale aj nasledujúcim filmom uškodilo,že sa autori odvolávajú na Agathu Christie...isté inšpirácie jej príbehmi tam boli,ale francúzi to celé prekopali,nenechali kameň na kameni,fantasticky si vedeli vystreliť z predlohy,vniesli tam toľko života,humora,ľahkosti,že to mnohých zarytých Agatiných fanúšikov mohlo v hneve ovplyvniť hodnotiť neobjektívne..ja osobne zbožňujem nonšalantného,rozšafného Larosiera recitujúceho verše a tiez homosexuálneho Lampiona-obaja mi pripomínajú staré dobré francúzske filmy,kde sa humor,miestami až groteskný,miesi s brilantnosťou a hravosťou.....v Malých vraždách za zmienku stojí aj sexom v mnohých podobách nabitý treti diel /nezabudnuteľný je obzvlášť sluha,ktorý večer nabehne do izby k slúžkam a tie sa hlásia ktorú obsluži ako prvú/... ()