Obsahy(1)
Je horké léto a u Černého moře na bulharském pobřeží se náhodně setkávají dva muži. Kdysi jejich životy osudově zasáhla láska k jedné ženě. Láska, která měla tragické završení. Po letech na stejném místě potkává syn dceru dávného přítele své matky. A konečně se oba, otec i syn, dozvídají, jak příběh před lety vyvrcholil.
Scénář M. Zinnerové natočil v bulharské přímořské scenérii J. Adamec a do hlavní role osudové ženy obsadil E. Vejmělkovou. Jejího manžela hraje P. Nový, bulharského přítele P. Popjordanov, syna L. Vaculík.
(oficiální text distributora)
Recenze (9)
O existenci tohohle snímku jsem neměl ani tušení, a tak jsem byl zvědavý, co zásadního mi z dějin české kinematografie uniklo. Teď už chápu, proč jsem o téhle koprodukční slátanině dosud neslyšel. Že Jiří Adamec patří k tomu nejhoršímu, co československý filmový průmysl zplodil, je známá věc, ale na katastrofickém vyznění filmu se podepsal především impotentní a kýčovitý scénář Markéty Zinnerové. Pokud bych měl uvažovat o jedné hvězdičce, pak za blonďatou hřívu Evy Vejmělkové a ještě stále mladičký kukuč Lukáše Vaculíka. Když ale tyhle dva klady sečtu, nedá mi to víc jak 5 % celkového dojmu. ()
Tady nepomůže nic. "Herečka" Vejmělková v hlavní roli? Sledovat ji, to je utrpení! Snad jen v první Fontáně pro Zuzanu její talent trochu zanikl. Nebo si to jen blbě pamatuju? Už je to dlouho, co jsem Fontánu viděl naposledy. ()
Já bych to tak černě, jak to tady vypadá, neviděl. Namodralá by tomuto televiznímu filmu slušela víc. Scénář Markéty Zinnerové se soustředí na partnerskou krizi. Zbytečné je možná závěrečné natahování a vyhlídka na novou love story potomků. Podmanivá hudba Angelo Michajlova a Vítězslava Hádla podkresluje tísnivou atmosféru letní romance odehrávající se u moře. Pěkné jsou i obrázky přímořského letoviska. Eva Vejmělková v postavě Sylvie svými pohledy zvládla opět romantickou unylost. Úvodní dialog řešící partnerskou krizi v podání Nového a Vejmělkové mi přišel spíš útrpně odrecitovaný než přesvědčivě zahraný, ale postupně mi jejich výstupy přišly celkem věrohodné. Celkem mě rozesmálo, když Sylvie charakterizovala svého manžela: Připadáš mi jako strava pro kosmonauty: výživné, účelné, nic zbytečného. Prolínání časových rovin není chaotické. Setkání „soků“ (Nový – Popjordanov) působí spíš nerudovsky než soudobě. ()
Film, ve kterém se nezasmějete. Nejvíc filmu uškodil fakt, že se točil v době, kdy na natáčení kvalitních československých filmů už nebyly peníze, ani myšlenky. Přesto vznikl zajímavý snímek, s označením spíš psychologický, než romantický, kde se prolíná příběh staršího muže a jeho manželky v platonickém trojúhelníku s bulharským mladíkem, aby se pak ve vzpomínkách protagonisté filmu snažili najít vysvětlení tragického konce. Z mého pohledu je škoda, že hlas Evy Vejmělkové, který je jinak velmi příjemný, namluvila česká herečka Ilona Svobodová. ()
omg... ()
Československo-bulharský koprodukční film natočený podle scénáře M. Zinnerové zabývající se nefunkčním vztahem mezi P. Novým a jeho o dvacet let mladší ženou E. Vejmělkovou, jenž na dovolené v Bulharsku vyústí v tragédii zahalenou tajemstvím. Pan Nový v tomto zapomenutém dramatu J. Adamce představoval despotického tyrana, jenž na svou mladou půvabnou ženu pohlíží svrchu, neváhá ji ponižovat i na veřejnosti a celkově se i k ostatním osobám chová jako magor. Zoufalá a zničená E. Vejmělková hodlá toto nerovné manželství opustit a záchranu a náruč útěchy nalézá v objetí od mladého bulharského intelektuála Dimitara, s nímž se seznámí na dovolené u moře, která má sloužit jako poslední pokus o záchranu vztahu s manželem. Tato dovolená kvůli prchlivosti pana Nového skončí fiaskem, a jak se ukáže později, také tragédií, neboť jeho krásná žena se už zpátky do vlasti nevrátila. Celá rodinná tragédie je o to smutnější, že manželé vychovávali malého syna. Snímek se odehrává ve dvou časových rovinách, první popisuje onen nepěkný konec manželství a romantickou epizodu s mladým Bulharem, a ve druhé se osamocený P. Nový vydává po dvaceti letech na místo tragédie a setkává se s domnělým milencem jeho ženy. Současně do Bulharska přicestuje i syn P. Nového Ivan, z něhož se stal dospělý muž a herecky ho v dospělém věku ztvárnil L. Vaculík. Snímek se vyznačuje prolínáním těchto dvou časových rovin, které obsahují mnoho psychologických, romantických a dramatických prvků a nostalgických vzpomínek. V závěru se L. Vaculík sbližuje s dcerou Dimitara a divák může pouze spekulovat, zda mají společnou matku či ne. Tato závěrečná část však v mých očích není příliš důležitá, neboť na mě mocně zapůsobila především okolnosti rozpadu manželství, jež díky četným retrospektivám nabývá postupně jasnějších obrysů. Dílo pana Adamce podbarvené hudbou geniálního A. Michajlova mě zaujalo, z těžko popsatelných, vnitřních důvodů, hodnotím nadprůměrně. ()
Jestli je Evička Vějmělková stejně dobrá psycholožka jako hérečka nedal bych ji za hodinovou terapii ani pětku. Český Paul Newman v roli fachidiota s IQ 150 jede svůj standard. Bohunka Steinmasslová fajn. Lukáš Vaculík byl spíš po mamince (zaplatpánbuh) ale vystudoval elektrofakultu jako já. Bulharské herce neznám ta osmnáctka byla sexy mnohem víc než Evča. Sponzorováno svazem česko-bulharského přátelství a mauzoleem Todora Živkova ()
"Nech si tu lyriku, číst básničky má ten, kdo jim rozumí!" Vekovo a názorovo nesúrodé manželstvo Vejmělkovej a Nového je vystavené zaťažkávacej skúške na dovolenke v Bulharsku, nevydrží a skončí sa tragédiou. Svoje urobí aj mladý sympatický lokálny poeta Popjordanov, ale hlavný podiel si odmieta pripísať síce inteligentný, ale inak despotický debil manžel s parochňou a kotletami. Po rokoch už bez parochne a kotliet prichádza na miesto činu on a osve aj už vyrastený syn/polosirota Vaculík, aby postupne odkrývali ako to vlastne celé bolo. Film skáče v čase dopredu a dozadu, pokúša sa tváriť poeticky a pschologicky, no výsledok je taký nejaký mdlý, na čom majú zásluhu aj herecké výkony zúčastnených a asi aj režiséra Adamca, ktorý si strihol menšie cameo, ako Jirka, od ktorého sa dá požičať auťák na výlet do Bulharska. Filmy a seriály scenáristky Zinnerovej mám inak celkom rád, ale tento patrí k tým menej podareným. Za dva a pol nočného plávania k majáku. "U nás minerálkou nepřipíjíme." ()
Miluju Evičku Vejmělkovou a miluju Bulharsko (mám tam příbuzné), takže za mě není co řešit - plný počet :-) ()