Popieluszko: Sloboda je v nás
Režie:
Rafał WieczyńskiScénář:
Rafał WieczyńskiKamera:
Grzegorz KędzierskiHudba:
Pawel SydorHrají:
Adam Woronowicz, Józef Glemp, Maja Komorowska, Jan Englert, Joanna Szczepkowska, Włodzimierz Press, Jacek Rozenek, Wojciech Jaruzelski (více)Obsahy(2)
Film o živote a smrti Jerzyho Popieluszka, ktorý bol nazývaný aj kňazom Solidarity. V roku 1984 bol zavraždený tromi zamestnancami Ministerstva vnútra. Páchatelia vraždy boli krátko nato odsúdení na vysoké tresty odňatia slobody, no Popieluszkova smrť sa stala významným impulzom v boji Solidarity za zmenu režimu v Poľsku. Jeho blahorečenie sa konalo v roku 2010 vo Varšave. (RTVS)
(více)Recenze (22)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $4,776,168║ ()
Velmi citlivé a vkusné. Něco na pomezí dokumentu a drama, ovšem se skvělým hereckým obsazením. Film navíc dává našinci nahlédnout do událostí v Polsku v osmdesátých letech, kdy u nás zuřila tvrdá normalizace. Poláci nám mají za zlé, že jsme se tehdy k jejich boji nepřipojili, což jsme skutečně neudělali, ovšem zejména proto, že jsme se o něm díky komunistické cenzuře ani nedověděli. ()
Už z úcty ke skutečnému ději, nelze dát méně než pět hvězdiček. Šťourat se v umělecké estetice v takovém případě (podobně jako např. u For Greater Glory: The True Story of Cristiada), se snad ani nehodí. Ostatně zde není ani nic co podstatného vytknout, natočeno civilně, bez patosu, místy téměř dokumentárním stylem. Poláci mají u mne velký obdiv, dokázali se statečně a zásadně postavit na odpor zločineckému režimu (podobně jako Ukrajinci, ale o nich se toho u nás ví žalostně málo...). A Poláci navíc umějí točit i dobré filmy. ()
Síce dlhý, ale veľmi slušný životopisný film, natočený civilne a bez zbytočných odbočiek. Z prečítaného na nete si myslím, že faktov sa drží naozaj pevne. Podoba hlavného herca s Jerzym nesmierna. ()
Na životě a smrti jednoho kněze je zobrazena skoro celá historie hnutí Solidarita v Polsku. Také zde uvidíme roli katolické církve na připravovaném státním převratu, který byl dovršen v roce 1989. Zajímal by mě názor dnešních Poláků na celý děj filmu. Zda nakonec nelitují, že dopadli jak dopadli. Že téměř polovina práce schopných Poláků musí pracovat v cizině, daleko od svých rodin, aby vydělali na chléb vezdejší. Doma práce není, všechno rozkradeno a vládne jim ještě horší svoloč než za totáče. ()
Nemôžem sa ubrániť pocitu, že film má postranné úmysly. Popieluszko bol hrdinom Poľska a mučeníkom, to je fakt. Z hľadiska obsahu a citátov je to pútavá, hoci zbytočne dlhá, výpoveď možno skôr o Poliakoch, než o ňom. Napr. "Poľský národ je viac definovaný svojou osobitnou kultúrou, než štátnymi hranicami." Celý život sa pýtam, či sú Poliaci tak hlboko veriaci, alebo sú veriaci hlavne preto, že definícia stotožňuje pojem POLIAK s pojmom KATOLÍK? Vo filme na môj vkus pričasto zaznejú slová ako vlastenectvo a cirkevná autorita. Katolicizmus je prezentovaný ako náboženstvo konzervatívnych chudobných (robotníkov). Viem, že to platilo pre vtedajšie Poľsko. Myslím si, že mnohé premisy vyslovené v tomto filme hlavným predstaviteľom, už neplatia. No táto filmová pocta sa snaží diváka nenápadne, ale emotívne presviedčať, že by sme sa k starým definíciám mali vrátiť. Lenže oni boli formulované v čase zápasu medzi komunizmom a kresťanstvom. Ten zápas chvalabohu skončil a ja, na rozdiel od autorov filmu, dúfam, že skončila aj doba konzervativizmu v Cirkvi. ()
Pouze rok po bestiální vraždě Popiełuszka, tedy stále ještě v socialistickém Polsku došlo překvapivě k soudnímu procesu s jeho vrahy. V soudním procesu v Toruni byli odsouzeni tři úředníci ministerstva vnitra a zástupce ředitele odboru IV ministerstva vnitra. Vedoucí oddělení IV. Grzegorz Piotrowski byl odsouzen na 25 let vězení za únos, mučení a vraždu kněze. Ředitel 4. oddělení ministerstva vnitra, plk. Adam Pietruszka- 15 let vězení za účast na únosu, mučení a vraždě, Fr. Poručík Leszek Pękala dostal- 15 let vězení. Poručík Waldemar Chmielewski byl následně odsouzen za 14 let vězení. V letech 1986 a 1987 byly v důsledku zásahu generála Kiszczaka sníženy zásadně tresty pachatelů. ()
Popiełuszko - mimoriadna duchovná postava. Film je takmer dokumentárne spracovaný. Zobrazuje boj človeka so zlom v dvoch rovinách - jednak ako všeobecný boj Poliakov voči neslobode a útlaku a jednak osobný boj kňaza, ktorý nie je ochotný pripustiť, že zlo bude konečným víťazom. A to až do takej miery, že sám seba obetuje a stavia sa zoči - voči nepriateľovi. Niektoré mená z tejto histórie si pamätám, keď som ako dieťa počúvala môjho otca a dedka, ako si šepkajú o "veciach", čo sa v Poľsku dejú - o Solidarite, občianskych nepokojoch, Jaruzelskom, ale i o prázdnych obchodoch (v Poľsku mali problém so zásobovaním základnými potravinami). A tak si divák má / mal by uvedomiť, aká je sloboda jednotlivca dôležitá, že je o ňu jednoduché prísť a že kvôli nej predošlé generácie naozaj trpeli. A dospeli sme do stavu, že si slobodu mýlime s všelijakými úchylkami, anarchiou a ľahkým prijímaním lží do našich životov. ()
Skvělý životopisný film, který se drží faktů Popieluszkova života i smrti. Uvidíte i archivní záběry ze stávek a bouří, o kterých se tehdy u nás mlčelo. Vynikající je fáze Jerzyho zcela zbytečné vojenské služby u bigošů, je to naprosto přesné, sám jsem to zažil. Pobavilo mě heslo "Je tu Maxmilian Kolbe? Přišel jsem místo něj". Lepší si už katolické podzemí nemohlo zvolit. Komunisti zpravidla neví, kdo byl Maxmilian Kolbe. Stb to vraždou aktivisty Popieluzska nesmírně přepískla, obávám se, že to nebyl úmysl ale zpackaná policejní akce. K demokracii ve východní Evropě bylo zase o krůček blíž-za cenu života....jak se to pořád opakuje! ()
Veľmi dobrý životopisný film o jenom významnom kňazovi v poľskej histórii. ()
Som vďačný za dôstojné zobrazenie príbehu Jerzyho Popiełuszka, jedného z hrdinov súčasných dejín, ktorí nastavili zrkadlo komunizmu. Bol vlastne obyčajným človekom - kňazom, ktorý v kruhu svojich priateľov bojoval za pravdu a slobodu človeka. A hoci bol neustále kontrolovaný, zastrašovaný a prenasledovaný, navonok neslobodný, tak vo vnútri zostal Jerzy slobodnejší ako všetci tí otroci moci a režimu. To oni sa ho báli a odstránili ho, lebo nezniesli jeho úprimnosť. Obetoval sa za svojich priateľov. Aj preto bol neobyčajný. ()
Syrovostí a nepřehledným dějem se snímek blíží Krvavé neděli, na rozdíl od ní však obsahuje nadbytečné retrospektivní pasáže a hluchá místa, přesto v historicko-dokumentární rovině funguje velmi pěkně. V ideologické rovině mě ovšem nechával zcela netečným vyjma zobrazení toho, jací byli komunisté svině. Boj za moderní lidská práva není mým bojem. Dělaní demonstrací a užitečných idiotů není mým bojem. Pěkně je tu zobrazeno, že nová „mše“ byla jako vytvořena pro využití v politické agitaci. – Každý si přednese svou přímluvu před shromážděním a je šťastný. ()
Nepochybne si Jerzy zaslúži našu úctu. Presne takí ľudia posúvajú stádo ku slobode. Ale film bol na mňa pridlhý aj keď chápem dôvody.. ()
Řemeslně velmi dobře zvládnutý film, tak jak to Poláci v poslední době umí. Tohle jim skutečně můžeme jenom závidět. To platí i o tematice polských filmů, které dokazují, že polské společnosti se (i díky odlišnému vývoji v období před rokem '89) s komunistickou minulostí daří vypořádávat mnohem lépe než Česku. Příběh kněze Jerzyho Popiełuszka, který působil v kostele svatého Stanislava Kostky ve Varšavě, u nás sice není příliš známý, ale o to větší legendou je v Polsku a jako takový si určitě zaslouží pozornost. O jeho významu ostatně svědčí i sám fakt beatifikace v roce 2010. Sám film je veskrze polský a vzhledem k tematice může být pro českého diváka, který nezná samotný příběh hlavního hrdiny filmu, ani není příliš zvyklý na náboženskou tematiku a neorientuje se v ní, těžce stravitelný. Čistě technicky je film zvládnutý velmi slušně, nicméně i tak ani zdaleka nedosahuje úrovně jiných nedávných do značné míry podobných životopisných polských filmů (Wałęsa: Człowiek z nadziei o Lechu Wałęsovi nebo Jack Strong o Ryszardu Kuklińském). Asi největším problémem filmu je jeho délka, která ubíjí jeho velmi dobré pasáže (mimo jiné první a poslední zhruba půlhodina) nepříliš zajímavou vatou. Dalším zásadním (byť zde čistě mým subjektivním) problémem čistě technického charakteru je zobrazení dobových reálií. Polsko a Varšava vypadají tak jako ve filmu dnes, ale rozhodně ne v 80. letech. Podívat se na film nicméně určitě stojí za to a věřím že se mnoha lidem bude líbit. Pro mě je to ale i ve světle mnoha skvělých nedávných polských filmů tentokrát "pouze" (kéž by se u nás točily alespoň takové filmy) lepší průměr. ()
Výpovědní hodnota filmu je nesmírná, ale pro nekompromisního ateistu to musí být téměř nestravitelné. Spousta se toho odehrává převážně v rovině katolické víry, v kostelích a na mších. I ten největší neznaboh však musí uznat, že víra, kněží a postava papeže Jana Pavla II velmi přispěli Polákům ke svobodě a k porážce komunistické totality. Povinně by to měli vidět ti, kteří se snaží rehabilitovat komunistický režim a tvrdí, že to nebylo až tak hrozné. Ano pro ty, kteří drželi hubu a krok nebo byli přímo spolupracovníky režimu se to dalo vydržet. Běda však, když měl člověk jiný názor, než byl ten oficiální nebo nedejbože volal po svobodě, pak s ním " komanči " udělali krátký proces, tak jak to udělali i s knězem Popieluszkem. Dobře si vzpomínám na ten případ i na proces s Popeiluszovými vrahy, ale přiznám se, že jsem nevěděl, jak významný byl tento kněz pro svobodomyslné Poláky. Tento film mi otevřel oči, byť co se týče přesvědčivosti filmu, to nebylo nejlepší. Takže jasných pět hvězd za potřebnost takového filmu. ()
Snímek pojednávající o knězi Jerzym Popieluszkovi mě skutečně velmi zaujal, a v mnoha věcech mě svým způsobem i poučil a donutil k zamyšlení. Ačkoliv se nezajímám blíže o náboženství, musím říct, že jsem se při sledování tohoto snímku ani na okamžik nenudil, protože film měl opravdu velmi dobrý spád, a nevyskytovala se v něm takřka žádná hluchá místa. Což je velmi pozitivní, protože snímek má relativně dlouhou stopáž, takřka dvě a půl hodiny. Film Rafala Wieczyńského vypráví v podstatě celý životní příběh kněze Jerzyho Popieluszka, a to od první poloviny padesátých let, až po jeho brutální vraždu v první polovině let osmdesátých. Během té doby sledujeme jeho osudy po takřka tři následující dekády, během nichž pochopitelně zaznamenáváme i stěžejní historické události Polské lidové republiky. Je svým způsobem úžasné, jak byl Popieluszko ve svých vystoupeních před veřejností neuvěřitelně upřímný, otevřený a představoval myšlenky, které byly tehdejšímu režimu takříkajíc zcela proti srsti. Jeho projevy a myšlenky byly lidské a srozumitelné, že bylo úplně jedno, zda se mše zúčastní obyčejný dělník, nebo představitel inteligence. Ačkoliv byl Popieluszko sám pronásledovaný a šikanovaný nejen představiteli Státní bezpečnosti, ani na okamžik se nehodlal podrobit zlu a komunistické zvůli a vytrvale s ní bojoval až do své smrti. Nezlomily jej dokonce ani situace, kdy mu v soukromém bytě byly umístěny kompromitující materiály, nebo když jej média očernila ve všech možných aspektech a udělala z něj štvanou zvěř. Je celkem pozoruhodné, že iniciátoři jeho bestiální vraždy nebyli za své zločiny adekvátně potrestáni, a na základě amnestie byly jejich tresty dokonce sníženy. Dle mého názoru je velmi dobře, že tyto snímky vznikají, protože tyto osudy nejsou až tak veřejně a mediálně známé, a je zapotřebí mít alespoň základní znalosti a přehled i o těchto událostech, aby se případně v budoucnu předešlo jejich opakování. Jak jsem již uvedl, snímek se mi velice líbil, velmi mě zaujal a chovám velký a upřímný respekt k osobě kněze Jerzyho Popieluszka, který vykonal mnoho dobrého a který za svůj boj s komunistickou zvůlí zaplatil cenu nejvyšší. Zcela po zásluze hodnotím tento film plným počtem. ()
Film jsem poprvé viděla na Vánoce 2010 a je to přesně ten typ filmu na který koukám pořád dokola. Jedinou chybkou je absence českých titulků, ale po tolikati shlédnutích už mi to ani nepřijde. Film je plný emocí, skvělých hereckých výkonů (Adam Woronowicz v roli Jerzy Popeluszka přímo exceluje) a vcelku věrně vyobrazených historických momentů polské historie. Jakou roli ohledně zavraždění Popieluszka hrál jeho řidič Chrostowski se dodnes neví a i to je ve filmu zohledněno. Zajímavé je, že kardinál Glemp hraje ve filmu sám sebe, možná proto, aby odčinil své dřívější chování vůči tomuto knězi? Kdo ví... ()
Mohol by to byť životopisný film zapáleného kňaza, ale tvorcovia sa snažili podať aj atmosféru doby a pocit neslobody, čo sa im nie veľmi darilo. Čo sa však podarilo je vytvoriť evanjelizačný pátos, takže okrem protestovania, povzbudzovania a prenasledovania sa veľa káže a modlí. Produkčne je to zvládnuté veľmi dobre a herci sú skutočne autentickí. Škoda len, že sa nepodarilo dej viac zdramatizovať. Takto z toho vychádza rozťahaný, nudný, hraný polodokument. ()
Tento film nás přenese do Polska v pohnuté době mezi roky 1980 až 1984, kdy v gdaňských loděnicích vzniklo hnutí Solidarita, tedy nezávislé odbory, které se postavilo režimu v tehdy komunistickém Polsku a výraznou měrou přispělo k jeho pádu. Hrdinou filmu je skutečná postava polského katolického kněze Jerzyho Popiełuszka, který se stal jedním z hlavních symbolů této doby. Popiełuszko veřejně podporoval hnutí Solidarita a kritizoval komunistický režim. Byl sledován polskou tajnou policií, jejíž čtyři příslušníci ho dne 19. října 1984 zbili do bezvědomí a jeho tělo přivázané k závaží hodili do přehrady na řece Visle. Zatímco například film General Nil o generálu Fieldorfovi, vykresluje komunisty v tehdejším Polsku jako poskoky Sovětského svazu, bez jehož "rad a pomoci" by se neobešli, v tomto filmu jsou již soudruzi velice samostatní a schopní poradit si s "nepřáteli" státu sami i bez cizí pomoci. A nutno dodat, že je vidět, jakými byli pilnými žáky rudých bratrů z východu. Celých 150 minut (!), co film trvá, je opravdu na co koukat a příběh Vás nutí neustále přemýšlet, kde se v tak malých lidech bere tolik velikosti, odvahy a síly. Znovu je třeba vyzdvihnout výkon představitele hlavní role Adama Woronowicze, který dokázal přesně vystihnout podstatu duše člověka, který by sám neublížil ani mouše, a přesto dokázal zasazovat hluboké rány do těla té obludy, která dusila celý polský národ. Ve filmu je i několik velice zajímavých momentů, kdy Popiełuszko ztrácí sílu a skoro podléhá tlaku. A kdy je jeho přesvědčení velice silně zkoušeno a skoro poraženo. Tyhle momenty jsou opravdu nejzdařilejší v celém příběhu a jsou natočeny (a hlavně zahrány) skutečně bravurně. ()
Trochu vysoká minutáž, ale inak perfekt. Odporúčam do pozornosti aj film Czarny cztwartek - Janek Wiśniewski padł. Podobná tématika poľskej histórie ()