poster

Crónica de un niño solo

  • USA

    Chronicle of a Boy Alone

Drama

Argentina, 1965, 79 min

Komentáře uživatelů k filmu (4)

  • Flego
    ****

    Tvrdá obžaloba fašistického režimu, ktorý sa vyvršuje nad najzraniteľnejšími obyvateľmi krajiny, deťmi. Hlavnou postavou je opustený 11-ročný chlapec Polin žijúci v štátnom sirotinci, kde žije neustále pod fyzickým a psychickým nátlakom. Pri zdarilom úteku však chlapec zisťuje, že neľudský systém funguje aj vonku... Najsilnejšou stránkou filmu je práve uvedomovanie si bezútešnej situácie na "slobode" a zvolený filmársky spôsob vyjadrovania. Polinova tvár sa obracia priamo do kamery, akoby žiadal o pomoc diváka a tým znásobuje pocit bezprávia a teroru v autoritárskom režime. Tretí komentár.(25.5.2018)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Mar del Plata 1965 - Špeciálna cena (Leonardo Favio), Cena film.kritikov za najlepší film(9.3.2010)

  • Dikaiarchos
    *****

    Poline, lidský rod se tě zřekl na všech svých úrovních a odepřel ti i mezidruhovou sounáležitost. Favio v Kronice osamoceného chlapce zřetelně vyřkl obžalobu cituprostého světa, definitivně stvrzenou Polinovým závěrečným pohledem do kamery. Příjemná archaická fazóna filmu s mnoha chutnými cukrátky a evokacemi jiných filmových děl. Potlesk pro představitele hlavní role!(26.3.2018)

  • GAVIN17
    *****

    Vynikající černobílý argentinský film o cestě osiřelého chlapce, který je vlastně vždycky sám. Z prostředí státem řízené chlapecké školy s internátem, kde i do života dětí jsou přenášené fašizující prvky autoritářského režimu , přes útěk na svobodu až do chudinských slumů. Jedinečná práce kamery, která tvoří svými pohledy významnou část děje filmu. Jeden z mála momentů, kdy je diváku v druhé části filmu trochu volněji je pár sekvencí,kdy se hlavní hrdina, jedenáctiletý Polin (Diego Puente) koupe a plave a pak se blaženě rozvaluje v trávě. Je tam i slavná scéna skotačících nahatých chlapců symbolizující svobodu. Dílo, které zanechá hluboký dojem a prostor k úvahám a zamyšlením nad nespravedlností světa, z pohledu chlapce, který si svůj osud nevybral. Ztratit nevinnost znamená vzdát se svých snů...Film byl po třicet let zakázán tehdejší vládou diktatury, protože ji až očividně kritizoval, teprve roku 1996 byl vydán na VHS a později na DVD. V anketě kritiků, historiků a badatelů o filmech v roce 2000 v Národním muzeu argentinského filmu, ho většina (75%) považuje za nejlepší film historie argentinského filmu. Film tvrdosti i krásy. Velmi na mne zapůsobil a tak mu rád dávám 5 hvězdiček.(6.12.2014)