Ukrutnost

Pan Daihatzu hrubě urazí pana Suzukiho tím, že mu v Sushibaru předloží zcela nebudhistický účet za syrové, chcíplé ryby. To zákonitě naštve pana Yamahu a ten si naprosto v souladu s protokolem vyžádá prstík pana Kawasakiho, který bar vlastní. Ve skutečnosti jde ale o to, že zlý pan Daihatzu chce pana Suzukiho kompletně oholit tak, aby mu v Nomuře nezbyl ani pětiyen na splátky na Toyotu ... Ne, ne, ne, počkejte, takhle to vlastně vůbec nebylo! Ve skutečnosti patří ta Sushárna mladšímu bratru pana Yokohamy, urážel pan Kawasaki a prstík si má ufiknout pan Yamaha, který splácí Mazdu.. Nebo ne?? Kdo se má v těch ťamanech, kurva, vyznat! Nicméně pokud si u pokladny vyzvednete podrobného průvodce "Kdo je kdo", dostanete docela hezký film o Triádách, teda vlastně o Yakuze, který dokazuje, že když na to přijde, dokážou se ti šikmoocí dědci docela zuřivě a plnokrevně porvat o moč..... (19.12.2010)

Zlatá Palma - výběr (11.07.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $8,371,449║ (09.02.2011)

Premrstena stopaz? Urcite ano. Ovsem paci sa mi, ako ten film ani chlp neuhne z toho, co naznaci od prvej minuty. 7/10. (25.06.2010)

Jaká závažná témata nastoluje dnešní film? Jedním z velkých témat dnešního filmu, které etabloval americký nezávislý film reprezentovaný Lynchem, bratry Coeny, Jarmuschem, Tarantinem a současně i japonským režisérem Kitanem, je soudobá podoba zla. Tito tvůrci dochází ve své umělecké analýze dnešního zla k překvapivému závěru, že je groteskní. Nositeli zla jsou brutální blázniví gangsteři, zabijáci s duší dítěte, dobráčtí obtloustlí sousedé, dojemní budižkničemové či uječení členové Jakuzy, kteří jsou všechno možné, jen ne cool. Poetickým principem se stává černá komedie a morální hodnoty jsou provokativně relativizovány natolik, že nejsme schopni určit, co je dobré a co zlé, čemuž zde napomáhá vybalancovanost všech protagonistů, respektive absence ústředního hrdiny, vůči němuž by šlo poměřovat okolí. Ačkoliv tu je každá z postav součástí konkrétního mocenského klanu, jedná zcela nezávisle a myslí jen na sebe. Jedinou jistotu je grotesknost a náš smích tam, kde bychom se rozhodně smát neměli. Jaký posun ve vnímání zla od dob Obyčejného fašismu, kdy se dokazovalo, že zlo je ďábelské. Dnes není zlo ani hloupé, ani nelítostné. Je prostě jen... groteskní. (02.06.2011)

JAPONSKÉ PODSVĚTÍ: Někdo líže smetanu, na někoho zbývá černá práce. A bratr nezná bratra.... Tvrdá ruka a hierarchie věrná japonským tradicím, intriky hodné králů a nejvysmátějším je policajt, který má na starosti boj proti organizovanýmu zločinu. Chvíli to připomíná klasický francouzský kriminálky, pak zase asijský vyvražďovačky. Ale JEDEN Z NICH MUSÍ PŘEŽÍT, ABY SE UKÁZALO, KDO JE VÍTĚZ! Žádný pravidla, nejde rozpoznat, kdo je yakuzák na sestupu a kdo je zrovna teď šéf. Rubou se mezi sebou jako šílenci a japonská mentalita je pro mě záhadnější než kdy jindy. Poctivá gangsterka. Nečekejte KMOTROVU klasiku. Spíš asijskou řezničinu, ve který yakuza vyhlazuje sama sebe. Pravda je, že tahle dobře udělaná mafiánská řežba je trochu zvláštním filmem, pohybující se na rozhraní mezi 2–4*. Divný že? Dal bych 3, ale ještě dneska se mi vybavují některé věci. Dám 4*, i když si je asi nezaslouží! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Pochopím, proč si nedávat spicha s yakuzou u zubaře. 2.) Nevím, jak vypadá vyměklej člen mafie. 3.) Zjistím, jestli nůž, kterej mám doma, je vhodný na uříznutí prstu. 4.) Potřebuji inspiraci pro popravu. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (08.01.2011)

Japonsko se teda předvedlo ! Perfektní Yakuzácká gangsterka plná neuvěřitelného násilí, nekompromisnosti, chladu a bezútěšnosti (scéna s vrtačkou mi zůstane v paměti ještě hodně dlouho!) Stopáž mi přišla, tak akorát, nenudil jsem se, vtáhlo mě to děje, nečekaná spokojenost. 75% (15.09.2014)

Máte, co jste chtěli, aneb vedle "Achilles a želva" další Kitanův zlý žert na úkor diváků, který tentokráte má podobu naprosto čisté a artistních přesahů prosté žánrovky. Nicméně i v přímočarém příběhu je nepřehlédnutelný režisérův vytříbený rukopis. Stylová strohost zde vytváří famózní mechanický rytmus, který odhaluje monotónnost jakuza filmů, při čemž Kitanovy charakteristické elypsy umožňují ohlodat klasický příběh o likvidaci jednotlivých větví zločinecké rodiny na naprostou dřeň. Výsledkem je řetězec schematických momentů a pravidelná sinusoida, kde strojené rituály či tiché pletichaření střídají žánrově povinné výbuchy slovní agrese i věcně precizního násilí. Právě očesáním žánru na samotnou ritualizovanou podstatu Kitano ukazuje jeho směšnost. Mocenské tahanice šéfů mají podobu až burleskních naschválů a násilí sahá na rovinu kreslených grotesek. Jako Kitanův film nenápadně podvratné, jako jakuzárna ryzí a proto dokonalé. "You know, you're dealing with the yakuza?" (26.10.2010)

Takeshi Kitano tentokrát nedokázal/nechtěl filmu vdechnout pro svou tvorbu tak typický nádech absurdity, popř. subtilního humoru. Jeho film je o to vážnější, ale také o to více strojový. V mafiánech ze staré japonské školy by se lidskosti jeden nedořezal a veřte, že to není nedostatkem pokusů. Ukrutnost se zploštila na sérii smrtí ve jménu cti, pomsty, zadostiučinění, anebo jen čirého manipulátorství. Chybí tomu emocionální rozměr. 7/10 (28.06.2015)

Kitanovy filmy jsou takový pomalý, nedynamický, nemilosrdný a drsný, což se k yakuze hodí, akorát mě to moc nebaví a to je přesně i tenhle případ, kdy z každýho kouta tohohle filmu je cítit taková bezohledná krutost a pár drsných scén snese přísnější měřítka, ale ve výsledku to je bohužel nuda. (06.02.2011)

Jeden to musí přežít, aby zjistil, kdo vyhrál, aneb jakmile začnou v Yakuze mocenské boje, nebude otrava krve z tetování tím nejhorším, co vás může potkat.. Kitanovi, tentokrát hodně odosobněnému, se nepodařilo na festival groteskního násilí naroubovat sebemenší příběh, takže vám ve finále bude nejspíš jedno, kolik po této mafiánské vybíjené najdete malíčků ve svém sushi. Jinými slovy, o deset let starší Brother měl duši, ta Outrage je propíchnutá dranžírákem na seppuku, ale třeba to tak Takeshi zamýšlel.. (20.02.2012)

Je to vydarená akčná gangsterská dráma od Takeshiho Kitana. Má dosť dobrý príbeh o japonskej Yakuze, ktorá je zložená z niekoľkých klanov fungujúcich samostatne, ale prepojených jedným najvyšším šéfom, lenže dobré vzťahy medzi jednotlivými klanmi sú veľmi krehké. A tak keď dôjde k niekoľkým menším incidentom vyvrcholených vraždou, začne séria útokov a intríg, pričom každý túži po moci. So spracovaním som nadmieru spokojný, síce ešte v prvej polhodine sa toho výrazného až tak moc neudeje, len pár menších agresívnych prejavov, ale to mi v konečnom dôsledku len sadlo, keďže najprv sa v tom treba zorientovať. Je tu niekoľko klanov, každý má svojho šéfa, ten má svoju pravú ruku, potom samozrejme ich rôzni zabijaci, iné vplyvné postavy, mafiánske aktivity, vzťahy medzi všetkými zúčastnenými a podobne, takže je tu toho dosť a pôsobí to skutočne komplexne. A po plnohodnotnom zorientovaní sa to už slušne rozbehne, agresívne prejavy sa už povýšia na drsné útoky a likvidácie, síce to niekedy môže pôsobiť trochu jednotvárne, pričom oživenie prinesie hlavne línia s veľvyslancom a kasínom, ale aj tak sa tu stále niečo deje. Celé je to prakticky jedna nekonečná séria intríg od najvyšších miest až po tie nižšie, či už medzi klanmi alebo aj v ich vnútrach, nikto nemôže veriť nikomu, každý túži po mieste niekoho iného, problémy sa samozrejme riešia výhradne násilím a navyše je to celé osviežené takým miernym nádychom čierneho humoru a tak sa tu je po celý čas na čo pozerať. Spokojný som aj po akčnej stránke, samozrejme o nejaké dlhé akčné sekvencie tu vôbec nejde, ale je tu množstvo úmrtí a rôznych brutálnych útokov, pričom to celé pôsobí dosť drsne a krvavo a niekedy aj celkom nápadito. A najviac vynikne hlavne originálny spôsob obesenia alebo scéna so zubnou vŕtačkou. Herecké obsadenie je na tom dobre, najviac poteší samozrejme výborný Takeshi Kitano, ktorý má stále charizmy na rozdávanie, ale inak je tu mnoho známych tvárí, pričom prakticky úplne všetky výrazné postavy sú dobre obsadené a aj zahrané. Réžia a technická stránka sú výborné, páči sa mi vizuál, atmosféra, prístup k postavám, ale vlastne aj všetko ostatné je bez problémov, Kitano tento žáner zvláda bezchybne a to potvrdil aj tu. Ďalší film o yakuze, ktorý ma nesklamal, Outrage je jednoducho vydarená gangsterka, na ktorú sa určite pozrieť oplatí. 78% (04.08.2013)

Možná trochu delší než je zdrávo, těch pozic a lidí se tam vystřídá opravdu hodně. Taky není zrovna legrace se orientovat ve všech těch jménech. Nakonec vám v paměti stejně zůstane jen jako vždy vynikající Takeshi. A musím uznat, že ty "umrtí" a výstrahy byli opravdu velmi originální a nápadité. (06.09.2011)

Takeshi se vrací aneb i po letech jsem ostrý jako katana. Musím říct, že se mi stýskalo (09.02.2012)

,,Hej, uvědomujete si, že jsme Yakuza?'' --- Čert vem Ghanu, alu udělat z jejího velvyslance krupiéra a ambasády doupě neřesti, to už chce kapku té samurajské odvahy. Kitano ji zřejmě má a celkem by mně reakce Ghany zajímala (pokud tím tedy nejsou v Ghaně naopak nad očekávání poctěni :-). Jak tu psali jiní, nečekejte Kmotra. Janoské tempo vyprávění je jiné a už jen zorientovat se v těch rodinách... V podstatě jde o čistku v Yakuze, která mi připomněla čistky vysokých armádních důstojníků ve třicátých letech za Stalina. Tam také nikdo nevěděl na čem pořádně je, jednoho dne byl na výsluní čerstvě povýšen a druhý den už ležel s prostřelenou hlavou kdesi ve sklepě baráku NKVD. A jelikož se jelo na čisto, bídně dopadla i rodiny dotyčného. Tady to bylo podobné jen to bylo okořeněno tím, že jedna frakce byla ponoukána pod příslibem odměn k útoku na druhou frakci bratři nebratři, přísahy nepřísahy - což vedlo nakonec k totální bratrovraždné válce, která vedení nestála prakticky žádné síly ani prostředky. Mne film zaujal spíše svými exotickými lokacemi industriálního Japonska i tou pomalejší formou vyprávění. Dávám tedy za 3 prsty. * * * (25.10.2019)

Film o tom jak za pomoci intrikaření a zrady získat lepší mocenskou pozici v Yakuze, což se neobejde bez mučení a smrti jejích členů. (19.12.2010)

Brutálně extenzivní násilí na úkor charakterů, dokonalé vykreslení fungování yakuzy, jejího myšlení, praktik, žalbohu příliš chladné vykalkulované mi to přišlo. Byť Kitano jede jako vždy parádně a Kippei Shiina je fakt nebezpečný, svoji roli podal skvěle, asi jeho nejlepší výkon za celé poslední desetiletí. (22.12.2010)

Herecky, rezijne, vizualne je film absolutne perfektni. Vlastne i scenarem, jen tam jsem doufal, ze me mistr v necem prekvapi...- nestalo se, ale tak to vlastne melo byt, ze? (05.01.2011)

Bolo to takto: Najebaný zajko šiel po lese, zatackal sa a spadol na krík. Z poza stromu číhal vlk a šiel po ňom skočiť avšak v tom istom okamihu to učinil i druhý vlk, ktorý číhal za iným stromom. Tak sa strhla bitka medzi nimi, až sa pozabíjali navzájom. Kedˇ sa zajko ráno zobudil a videl tú melu, iba si pomyslel: "Boha, kedˇ som najebaný, neviem, čo robím... !" Záver: kde sa dvaja bijú, tretí vyhráva ! (23.12.2010)

Hodně drsné, ale ještě vice nudné. (07.09.2012)