Generál Fieldorf, přezdívaný „Nil", byl vůdčí osobností protinacistického odboje v Polsku, po válce se však stal obětí komunistických politických soudních procesů a roku 1953 byl popraven. Historický snímek zachycuje poslední roky jeho života. Film má připomínat i hrůzné praktiky politických procesů.(Letní filmová škola)
Film je rekonstrukcí posledních let legendárního velitele Kedyw (Kierownictwo Dywersji - velitelství diverzních akcí) polské Zemské armády (Armia Krajowa) brigádního generála Emila Augusta Fieldorfa pseudonym "Nil". Tento velký polský vlastenec a vynikající velitel vedl nejvýznamnějsí vojenské a diverzní akce v Němci okupované Varšavě, včetně odvážného atentátu na velitele SS a police Varšavskeho distriktu Generálního gouvernementu Franze Kutscheru. Příběh zapomenutého hrdiny začíná v okamžiku jeho návratu z vyhnanství z hlouby Sovětského svazu, kam byl deportován po zatčení NKVD v roce 1945 a končí výkonem trestu smrti v komunistickém žaláři na Mokotówie v zimě 1953.(kamals)
Velmi silná zápletka - poválečná léta v Polsku, okupace Sověty, umělé procesy, popravy, nesvoboda, napětí, paranoia, pronásledování, teror, odboj, soudruzi komunisti, tajná služba... Herec Olgierd Lukaszewicz a generál August Emil Fieldorf se stali na 2 hodiny jednou osobou. Tady už jsou superlativy málo, Oscar trapná cena. Když si manželé pustili ve svém "novém" lodžském bytě gramofon, oddychli si, že je po válce a vzpomněli na smrt blízkého, tekly mi slzy. /// Vězeňská atmosféra je vykreslena tíživě, hudba se střihem tvoří dokonale sehraný pár, rytmus scén je téměř neměnný, což slouží k dobru filmu, herci výborní a téměř ani jeden zbytečný dailog. To vše + další komponenty vytváří vynikající film, který si můžete pustit, až vás omrzí třeba Schindlerův seznam nebo budete chtít někomu demonstrovat, jaká zvěrstva se děla i řadu let po válce. /// Poslední tři záběry jsou naprosto zdrcující. Spoiler: Natažené lano, vůz s mrtvolami, házení anonymních těl do díry a polévání vápnem. Vzhledem k faktu, že se dodnes neví, kde je generálovo tělo, vás bude ještě dlouho po filmu mrazit po celém těle. Kompozice scény mi připomenula nedávnou Katyň. Při mučení u výslechů jsem jenom zatínala prsty, protože jsem cítila obrovský odpor k té odporné zvůli a naprosté bezmoci vezňů, kteří musí čelit nepředstavitelné fyzické i psychické bolesti a kteří mnohdy i podlehnou - a poté křivě svědčí. Silnější film jsem dlouho neviděla, téma není už mnohokrát zpracované, historicky je film dosti věrný... Škoda jen trochu natáhnutého prostředku. Kéž by u nás tento film vyšel alespoň na dvd! Tohle je poklad, zatím ovšem zakopaný... 90%(28.12.2009)
Hodně kvalitní film založen především na hodně kvalitním životopisném příběhu. Kromě příběhu zde byly excelentní také herecké výkony, tedy především herecký výkon Olgierda, který ztvárnil onu hlavní postavu Generála Fieldorfa. A samozřejmě, ke konečnému výsledku přispěla i atmosféra a nespravedlnost tehdejší doby. 80%. Viděno v kině na 40. LFŠ.(30.7.2014)
Poláci zřejmě neumí natočit průměrný film, buď se jim velmi vyvede, nebo vznikne něco takhle blábolivě nudného. Hrdina odboje, o němž se dozvíme, že tak trochu vymyslel jednu akci, tomu prostě ani při nejlepší vůli nedokážu říkat životopisný snímek. Podivuhodné zakomponování flashbacků také nepatřilo zrovna k vrcholům filmařského umění.(19.6.2016)
Zpočátku na mě film působil příliš interně a ztrácel jsem se jak v dění, tak v postavách, ale postupně film nabýval na síle a konec, to už jsem zvládal jen těžko, přetěžko. Nedávno jedna současná česká komunistka říkala, že jí uráží, že komunismus je srovnán s nacismem, tak pro tuhle komouškou píču mám vzkaz, to porovnat nejde, nacisti vraždili všechny, vy, zmrdi komunistický jste vraždili "pouze" vlastní národ, pro nic za nic. Brali jste vlastním lidem důstojnost, ničili jim životy, mučili jste je a nakonec jste mnohé z nich zavraždili na základě lží a demagogie, neváhali jste vraždit u nás, v Polsku, v Maďarsku, všude kde se vaše krvavý pozoury dostaly k moci. Vraždili jste lidi, kterým jste nedosahovali ani na úroveň jejich hoven a proto jste je vraždili. Na vás platí jediný, byli jste, jste a budete lidský kreatury ke kterým cítím doživotní odpor. Tenhle příběh je jeden z tisíců, který každým slušným člověkem zacloumá .(22.8.2016)
To je teda sila...Boľševický mor v Poľsku po roku 1945. Nenašiel som na tom filme ani jednú chybu. Všetko pasuje dokonale, presne podľa overenej nedávnej histórie o Augustovi Emilovi Fieldorfovi, známemu ako generál Nil alias Walenta Gdanicki.Je to ešte lepší film ako Katyň alebo Schindlerov zoznam.Hoci mal generál Fieldorf čiastočne nemecký pôvod, v čase druhej svetovej vojny ako šéf domáceho odboja kynožil Nemcov hlavne vo Varšave a v jeho okolí. Odmenou za jeho hrdinské činy bola slučka v roku 1953, bol zbavený akéhokoľvek práva na spravodlivosť, dokonca aj na dôstojný pohreb.Generál Fieldorf bol skutočný muž a pravý poľský hrdina, ktorého život ukončili boľševici... na miesto pocty a vyznamenania...slučka na krk a a zakopať na neznámom mieste. Dodnes nie je známe jeho miesto posledného odpočinku. V roku 1989 bol oficiálne rehabilitovaný. Hlavný podiel na odsúdení generála Nila mala hlavná súdna žalobkyňa ktorá sa volala Helena Wolinska-Brus, táto boľševická kurva poslala na smrť veľa Poliakov. Všetky jej procesy boli zinscenované a zmanipulované. Len pre informáciu...Už v roku 1956 dokonca sami poľský boľševici uznali tieto procesy za zinscenované a tejto červenej boľševickej kurve hrozilo až 10 rokov väzenia, ale takéto kurvy majú vždy šťastie, a tak táto červená kurva zdrhla do Anglicka, kde v Oxforde v roku 2008 skapala. Angličania ju napriek výzvam z Poľska (a nielen z Poľska) odmietli vydať, čo je pre mňa nepochopiteľne. Pre komunistických voličov povinný film...možno by dostali rozum.(1.4.2013)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Mertax
Velmi silná zápletka - poválečná léta v Polsku, okupace Sověty, umělé procesy, popravy, nesvoboda, napětí, paranoia, pronásledování, teror, odboj, soudruzi komunisti, tajná služba... Herec Olgierd Lukaszewicz a generál August Emil Fieldorf se stali na 2 hodiny jednou osobou. Tady už jsou superlativy málo, Oscar trapná cena. Když si manželé pustili ve svém "novém" lodžském bytě gramofon, oddychli si, že je po válce a vzpomněli na smrt blízkého, tekly mi slzy. /// Vězeňská atmosféra je vykreslena tíživě, hudba se střihem tvoří dokonale sehraný pár, rytmus scén je téměř neměnný, což slouží k dobru filmu, herci výborní a téměř ani jeden zbytečný dailog. To vše + další komponenty vytváří vynikající film, který si můžete pustit, až vás omrzí třeba Schindlerův seznam nebo budete chtít někomu demonstrovat, jaká zvěrstva se děla i řadu let po válce. /// Poslední tři záběry jsou naprosto zdrcující. Spoiler: Natažené lano, vůz s mrtvolami, házení anonymních těl do díry a polévání vápnem. Vzhledem k faktu, že se dodnes neví, kde je generálovo tělo, vás bude ještě dlouho po filmu mrazit po celém těle. Kompozice scény mi připomenula nedávnou Katyň. Při mučení u výslechů jsem jenom zatínala prsty, protože jsem cítila obrovský odpor k té odporné zvůli a naprosté bezmoci vezňů, kteří musí čelit nepředstavitelné fyzické i psychické bolesti a kteří mnohdy i podlehnou - a poté křivě svědčí. Silnější film jsem dlouho neviděla, téma není už mnohokrát zpracované, historicky je film dosti věrný... Škoda jen trochu natáhnutého prostředku. Kéž by u nás tento film vyšel alespoň na dvd! Tohle je poklad, zatím ovšem zakopaný... 90%(28.12.2009)
Borrtex
Hodně kvalitní film založen především na hodně kvalitním životopisném příběhu. Kromě příběhu zde byly excelentní také herecké výkony, tedy především herecký výkon Olgierda, který ztvárnil onu hlavní postavu Generála Fieldorfa. A samozřejmě, ke konečnému výsledku přispěla i atmosféra a nespravedlnost tehdejší doby. 80%. Viděno v kině na 40. LFŠ.(30.7.2014)
Snorlax
Poláci zřejmě neumí natočit průměrný film, buď se jim velmi vyvede, nebo vznikne něco takhle blábolivě nudného. Hrdina odboje, o němž se dozvíme, že tak trochu vymyslel jednu akci, tomu prostě ani při nejlepší vůli nedokážu říkat životopisný snímek. Podivuhodné zakomponování flashbacků také nepatřilo zrovna k vrcholům filmařského umění.(19.6.2016)
Enšpígl
Zpočátku na mě film působil příliš interně a ztrácel jsem se jak v dění, tak v postavách, ale postupně film nabýval na síle a konec, to už jsem zvládal jen těžko, přetěžko. Nedávno jedna současná česká komunistka říkala, že jí uráží, že komunismus je srovnán s nacismem, tak pro tuhle komouškou píču mám vzkaz, to porovnat nejde, nacisti vraždili všechny, vy, zmrdi komunistický jste vraždili "pouze" vlastní národ, pro nic za nic. Brali jste vlastním lidem důstojnost, ničili jim životy, mučili jste je a nakonec jste mnohé z nich zavraždili na základě lží a demagogie, neváhali jste vraždit u nás, v Polsku, v Maďarsku, všude kde se vaše krvavý pozoury dostaly k moci. Vraždili jste lidi, kterým jste nedosahovali ani na úroveň jejich hoven a proto jste je vraždili. Na vás platí jediný, byli jste, jste a budete lidský kreatury ke kterým cítím doživotní odpor. Tenhle příběh je jeden z tisíců, který každým slušným člověkem zacloumá .(22.8.2016)
gumli
To je teda sila...Boľševický mor v Poľsku po roku 1945. Nenašiel som na tom filme ani jednú chybu. Všetko pasuje dokonale, presne podľa overenej nedávnej histórie o Augustovi Emilovi Fieldorfovi, známemu ako generál Nil alias Walenta Gdanicki.Je to ešte lepší film ako Katyň alebo Schindlerov zoznam.Hoci mal generál Fieldorf čiastočne nemecký pôvod, v čase druhej svetovej vojny ako šéf domáceho odboja kynožil Nemcov hlavne vo Varšave a v jeho okolí. Odmenou za jeho hrdinské činy bola slučka v roku 1953, bol zbavený akéhokoľvek práva na spravodlivosť, dokonca aj na dôstojný pohreb.Generál Fieldorf bol skutočný muž a pravý poľský hrdina, ktorého život ukončili boľševici... na miesto pocty a vyznamenania...slučka na krk a a zakopať na neznámom mieste. Dodnes nie je známe jeho miesto posledného odpočinku. V roku 1989 bol oficiálne rehabilitovaný. Hlavný podiel na odsúdení generála Nila mala hlavná súdna žalobkyňa ktorá sa volala Helena Wolinska-Brus, táto boľševická kurva poslala na smrť veľa Poliakov. Všetky jej procesy boli zinscenované a zmanipulované. Len pre informáciu...Už v roku 1956 dokonca sami poľský boľševici uznali tieto procesy za zinscenované a tejto červenej boľševickej kurve hrozilo až 10 rokov väzenia, ale takéto kurvy majú vždy šťastie, a tak táto červená kurva zdrhla do Anglicka, kde v Oxforde v roku 2008 skapala. Angličania ju napriek výzvam z Poľska (a nielen z Poľska) odmietli vydať, čo je pre mňa nepochopiteľne. Pre komunistických voličov povinný film...možno by dostali rozum.(1.4.2013)