Reklama

Reklama

Temný dům

  • Česko Dům hrůzy (festivalový název) (více)

Obsahy(1)

Existenciální koktejl, který namíchal režisér Wojciech Smarzowski ve filmu Dům hrůzy, je ještě hořčí než ten, který servíroval ve svém hraném debutu Svatba (Wesele) v roce 2004. Opět se ale jedná o ironický portrét polské společnosti. Film se odehrává ve dvou časových rovinách. V té první sledujeme Edwarda Środoně, jenž po smrti své manželky opouští pobřeží Baltu a stěhuje se za prací v JZD do zapadlého koutu Běščad. Po cestě narazí na dům manželů Dziabasových. Počáteční nedůvěra domácích se postupně ve jménu tradiční polské pohostinnosti mění v pijatiku, nesoucí se zprvu v přátelském duchu. Druhou rovinu tvoří vyšetřování hrůzné vraždy, která se onoho večera v domě Dziabasových odehrála. Hlavním podezřelým je Środoň. V průběhu vyšetřování se toho děje daleko víc. Do popředí se dostává poručík Mróz a zkorumpovaný prokurátor Tomala. Politické souvislosti filmu mohou zůstat pro českého diváka v některých místech skryty. Děj filmu začíná na konci roku 1978 na baltickém pobřeží, kde se v té době tvořilo politické hnutí Solidarita. Hlavní hrdina utíká do zapadákova nejen zapomenout na smrt své manželky, ale taky z politických důvodů. Nehodlá se politicky angažovat. Vyšetřování zločinu se naopak odehrává v roce 1982, v době výjimečného stavu. Ten je ve filmu symbolicky v duchu polské filmařské tradice znázorněn zasněženou krajinou. Pod závěji sněhu zůstává uvězněna také pravda, jež by měla být výsledkem šetření. Při něm by se totiž mohlo ukázat, že do případu jsou zapleteni straničtí představitelé. A tak na tom, co se v domě hrůzy opravdu stalo, nakonec skoro nikomu nezáleží. Na snímek musíme nahlížet rovněž jako na obraz polské společnosti těch let. (Letní filmová škola)

(více)

Videa (1)

Recenze (95)

Radko 

všechny recenze uživatele

Morálne pľušťanie* zalievané zase len vodkou. Ovládaní aj ovládajúci v slučke chľastu, násilia, podvodov, nevery a donášania mocným. Tí nezaháľajú a následne roztáčajú ďalšie slučky vydierania a mocenského nátlaku. Brueghelovský obraz zimnej krajiny (ako trefne uvádza v komentári Iggy), plný potácajúcich sa postáv odnikiaľ nikam zakončuje drámu zmaru, z ktorého niet úniku. Poliaci mali v artových filmoch často sklon k zovšeobecneniu preexponovaného príbehu. Ak sa aj vyskytuje humor, je osobitý, podaný optikou vážnych, katolíckou vieroukou reznutých okuliarov. Cez ne sa premieľajú večné témy poľstva: velikášstvo, vodcovstvo aj zrada (jedinca i národa), poklesky (alkoholizmus, nevera), delenie (vzťahu, štátu). Často debatované vnímanie sa následne odráža sa v témach. Tu sa reflektuje éra štátneho socializmu, ako upatlaného, nepodareného a nenávideného systému (a zrejme i dneška). Jedinou nádejou bolo otupenie mozgu riadnym ťahom z fľašky Wódky Wyborowej. ........*) Pľušťanie = spisovné slovo pre český výraz "kocovina"; v slovníku slovenského jazyka je opísané ako smäd po (včerajšej) chlastačke. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Takový zvláštní existencialismus, kde se většinu filmu vlastně nic moc neděje. Pozorujete různé postavičky, které ve Vás mají evokovat to, že to je ryzí výběr z Polské charakteristiky lidského myšlení a k tomu se to odehrává v takovém tom typickém východním prostředí, které je skoupé na všechno, jen ne na vodku. Zajímavé to určitě je v rámci rozboru polské socialistické duše, horší už to je v rámci nějakého filmařského hlediska, kde máte co dělat, abyste film dokoukali a neopili se jen z toho, jak moc se ve filmu chlastá vodka. ()

Reklama

POMO 

všechny recenze uživatele

Toto v Hollywoode nepoznajú… :) a ani v Cannes by to zrejme nepochopili. Majstrovsky napísaný i sfilmovaný, extrémne kritický obraz spoločenského morálneho bahna v dobe komunistického mind-fuckingu. Od absurdného humoru, pri ktorom ostáva rozum stáť, az po absolútne znechutenie – aspoň pre diváka, ktorý pochádza z východného bloku a vie, že to všetko bola kedysi realita. Strohý televízny vizuál a psychologická komornosť látky evokujú divadelné rysy, ktoré režisér brilantne pretransformováva v sofistikovanú filmovú skladačku s dvoma rovinami rozprávania, a tie necháva v závere vyústiť v až karikaturisticky alarmujúce resumé. Áno, vážne dávam plné hodnotenie polskému, televízne vyzerajúcemu filmu plnému bezcharakterných, od začiatku do konca ožratých postáv. Režisér po nás ani nechce súcit s hlavnou postavou. Miesto toho všetko prevalcuje čiernym mrakom spoločenského hnusu a ešte ním nechá splodiť nový život. Masaker! ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Pro mě je ten film především ukázkou polský povahy. Do jaké míry odpovídal tehdejší realitě si netroufám říct, ale působil na mě zatraceně realisticky. Pokud jde o příběh, tak ten tady trpí poměrně nepřhledným způsobem vyprávění, je tady znát, že scénář se psal tuším 12 let a občas jsem měl dojem, že scénarista něco napsal, rok si dal pauzu na chlast, pak se k tomu vrátil a začal psát jako ho v tu chvíli zrovna napadlo. Finálová fáze je natočená úplně jiným stylem než zbytek filmu, přišlo mě to, jak točený z nějaký obyčejný videokamery na druhou stranu to vypadalo velmi působivě a syrově. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,Chtěli mě zabít, tak jsem jim vzal.....“ Asi takhle – intelektuálský kritiky jdou mimo mě. Napíšu Vám, co jsem viděl. Viděl jsem Polsko jako zemi, kde samohonka tekla proudem a střízlivá byla (asi) jen lesní zvěř. Viděl jsem netradiční vyšetřování s politickým podtextem a krimi příběh, za kterej by se nestyděl ani starej Brůna. Příznivci mjr. Zemana a kalení z lahve ,,po malíček“ budou nadšeni stejně jako hledači skrytých souvislostí a morálního komunistickýho bahna. Jednoduše řečeno: DRSNÁ KRIMI Z TEMNÉ MINULOSTI! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Celkem chápu pojmy ,,Solidarita“, politický vězeň, samohonka. 2.) Miluji Helenku Vondráčkovou a písničku Malovaný džbánku. 3.) Jsem známý výrobce domácí pálenky a mám v obejváku motorku. 4.) Jsem velký příznivec starýho Brůny a jeho studny. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * P.S.: Ta 4* je za intelektuální zážitek a obdiv k polským tvůrcům!!!! ()

Galerie (18)

Zajímavosti (6)

  • Punková píseň, kterou ve Volze pouští nadporučíkovi jeho nadřízený, se jmenuje „Spytaj milicjanta“ a autorem je skupina Dezerter. Faktem je, že píseň byla poprvé nahrána v roce 1983, tedy rok před filmovou rekonstrukcí vraždy. (contreras)
  • Scénář filmu vznikal dvanáct let a autory inspirovala tradice antického dramatu i detektivky. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)
  • Film sa natáčal v Malopoľskom vojvodstve, časti Poľska, ktorá bezprostredne susedí so Slovenskom. (Laslo)

Reklama

Reklama