50/50

Rovnou přiznávám, že z filmů o rakovině nejsem nijak odvázaný. 50/50 byl však filmík místy vtipný, i když jako komedii bych ho vzhledem k tématu na rozdíl od ČSFD neoznačoval. Hodnotím tedy také 50/50 - tři hvězdy. Trailer: http://www.csfd.cz/film/264993-50/videa/ (06.02.2012)

Nejemotivnější zážitek za posledních asi 10 let. Musím zdůraznit, že Jonathan Levine mě zasáhl přímo do srdce. Opravdu silný příběh a velmi silné drama odlehčené humorem. Pokládám ruku na srdce v závěru jsem opravdu plakal. (31.07.2012)

Nikoli 50 na 50, nýbrž 10 ku 90-ti byla šance, že mne bude bavit snímek o rakovině, neboť podobné snímky ze zásady nevyhledávám a jako bonus disponuji čerstvou rodinnou zkušeností, která dopadla na těch nepříznivějších 50%. Leč tohle dopadlo mnohem lépe, než jsem byl ochoten připustit. Stačilo přítulný nádor promíchat s lehkým humorem, nezneužívat četných slzopudných možností, okořenit závanem optimismu a konzumovat bez předsudků. (07.03.2012)

Režisér tohohle filmu by se mohl jmenovat Mr. Obvious, protože námět je na plátno převedený přesně tak, jak musel. Ale v rámci svojí neoriginality to docela funguje. 70% (04.12.2011)

Přijemné, inteligentní konverzační drama, jež se snaží s nadsázkou a úsměvem zpracovat vážné téma. Svou dospělostí i vyspělostí lehce připomíná Lítám v tom, jen míra předvídatelnosti je vyšší - nějaké vybočení z očekávaného schématu by bodlo. Kombinace lehkosti a pozitivní energie (složka humoru) s dostatečnou vážností a relativní seriózností tématu (příběh působí pravdivě) je určitě největší devizou filmu... Přidejte sympatické herce, osobitý nádech, snadnou identifikaci s postavami a máte kvalitní podívanou zaručenu. 8/10 (13.12.2011)

Neočakávane som bol filmom odrovnaný! Veľmi vážna téma a aj napriek tomu najpohodovejší film roka 2011. Komediálny nátresk a neskutočná emotívna sila. Smial som sa a hneď na to plakal. Ten film má sympatické postavy, silný príbeh a srdce. Dojalo ma to. Rozhodne do TOP3 za rok 2011. (08.02.2012)

Vlažná dramedie. (09.11.2012)

Příjemný snímek. Podařilo se mu velmi dobře vystihnout tu hranici mezi vkusně dojímavým a naopak citově vydírajícím filmem. Velkou měrou se na tom podepsal nadhled a humor, se kterým bylo k tématu přistupováno. Škoda, že těch vtipných momentů nebylo ještě více, ale samozřejmě s postupující nemocí by to možná přestalo fungovat (v každém případě by mě nikdy nenapadlo, že se budu jednou upřímně smát tomu, že se někdo zmíní v určité souvislosti o smrti P. Swayzeho; i to o tomto filmu a jeho vyváženosti hodně vypovídá). K dokonalosti má 50/50 vcelku daleko, věci jako důsledky operace, přehnaně hnusné zachování se k ex-přítelkyni či od prvního momentu předvídatelný románek s terapeutkou mi nepřišly úplně zvládnuté, na druhou stranu právě díky vztahu nanejvýš milé doktorky a stejně tak maximálně sympatického pacienta (s tím pohledem na řízení auta si mě, přiznávám, okamžitě získal na svoji stranu :-) ), má snímek jisté kouzlo bez kterého by nebyl tím, čím je. A když se navíc podařil udělat takhle nenásilně otevřený a přitom rozumně ukončený závěr, tak vlastně proč ne, ode mě slušné 4*. (12.02.2013)

[imdb: 8.0/10] | me: Ono to vôbec nie je komédia, pretože rakovina sama o sebe vôbec vtipná nie je. To, čo sa však v tomto filme podarilo veľmi slušne je ukázať spôsob akým môže mladý človek týmto obdobím od oficiálneho zistenia až po ... prechádzať. Momenty, ktoré môžu vyznieť v danej situácii vtipne, či situácie samotné vedia trošku rozveseliť, ale v celkovom dôsledku ide vždy len o rakovinu. Tento film predstavuje správne vyvážený mix aj najmenšieho posledného životného optimizmu a tej obrovskej ťarchy, ktorú či už po fyzickej alebo psychickej stránke so sebou táto choroba prináša. Je to "komédia", ktorá veľmi nerozveselí, ... ale ako film poteší. No one wants to fuck me. I look like Voldemort. (16.01.2012)

Nedávno som si hovoril, že buď som už popri toľkých filmoch odolný na citové vydieranie, alebo sa také filmy, ktoré by mnou dokázali pohnúť, jednoducho už netočia, alebo jednoducho strácam schopnosť podľahnúť emóciám. A teraz som pozrel tento snímok a BUM! Totálny knockout, podpásovka ako sviňa. Vážna téma, odľahčená nesmiernou dávkou humoru, ktorá ma dostala do kolien smiechom i plačom. V rámci komédie aj drámy uspel na oboch stranách takmer stopercentne. Tento film vás nedonúti oceniť iba bravúrnu prácu, ktorá na ňom bola tvorcami vykonaná, ale donúti vás oceniť hlavne váš život. Je tak brutálne realistický, prirodzený a úprimný, že až žasnem pred ignoranciou akýchkoľvek ocenení. Záver a pár scén by som upravil, ale inak maximálna spokojnosť, must-see záležitosť. 85%. (11.02.2012)

Film, který mě místy rozesmál, místy mi to vehnal slzy do očí. Ono nenápadné slovíčko "místy" je v předchozí větě nicméně důležité, protože ho obklopuje obrovská řada scén, které na mě zdaleka tolik nezapůsobily. Sama nevím proč, nicméně nemůžu říct, že by mě 50/50 strhlo s sebou, že bych dění na plátně naprosto podlehla, že bych se nemohla dočkat, až tento film uvidím znovu. Ze subjektivního hlediska tedy tři hvězdy, i když z toho objektivního by si ty čtyři nejspíše zasloužil. (09.12.2011)

"You can't change your situation. The only thing that you can change is how you choose to deal with it." Jedno z nejryzejších filmových oken do života jednoho z milionů, které je tak přesvědčivé a místy skoro až hmatatelné, že se člověk těm slzám v konečné fázi neubrání. (01.12.2011)

.." Using your fucking balls trimmer, instead of going to a barber."-"Yeah. I never washed them, ever. And it's not my balls, it's my asshole...... I'm joking."-"You're not joking."-"No,not at all." Drama o rakovině, ve kterém překvapivě nejde o žádné citové vydírání a ždímačku slz. Dojemné, reálné, na nic si nehrající.. a i když jsem si poslechla pár skvělých hlášek (No one wants to fuck me. I look like Voldemort.), tak bych nejspíš vystřihla celého Setha Rogena, který mi celou dobu lezl spíše na nervy a děj se navíc až příliš soustředil na jeho kamarádský vztah s Adamem. Kdyby se příběh více točil kolem vypořádávání se s nemocí, bavilo by mě to nejspíš mnohem víc. Takhle se našly chvilky, které mě nudily a po shlédnutí mám strašně rozporuplné pocity. Nejde o nic, z čeho bych byla nadšená a chtěla to vidět ještě jednou. Možná jsem se jen moc těšila, proto to zklamání. Každopádně jde o nadprůměrnou podívanou s výborným psím kukučem Levitta, ale bohužel, nějak se mi to nedostalo pod kůži..PS:A žánrové označení "komedie" je myslím docela mimo. EDIT-2.SHLÉDNUTÍ- Dala jsem tomu druhou šanci a přenesla se přes počáteční cynismus a ejhle, ono to nakonec má vážně něco do sebe!A měním názor na Setha Rogena,do filmu se hodil:) (15.02.2012)

Někdo by film mohl nazvat melodramatickým škvárem a odsoudit 50/50 už z principu. Já rozhodně ne. Z filmu je cítit, že k tématu autoři mají nějaký bližší vztah a Gordon-Levitt to umí tak fantasticky podat, že jsem byl unešen a naprosto vtáhnutý do příběhu...90% (07.02.2015)

Konečně film o velmi vážných věcech podaný akorátní, vyváženou optikou oscilující přesně mezi vážnou drámou a černohumornou dirty komedií krásně ukazující, že i vážná nemoc se dá brát jinak, nežli slzami a pocitem bezmoci. Žádné klišoidní fráze a když tak čistě cílené (Kendrick), žádné zbytečně patetické emoce. Tomuhle filmu dominuje zdravý selský rozum a spousta skvěle inscenovaných pasáží všedního dne. Levitt má velký talent a cit pro výběr rolí. Seth Rogen pro změnu dělá to co umí nejlépe. Hrát neohrabaného, dobrosrdečného, vulgárního řízka. (01.09.2016)

Film, který mi po dlouhé době nerozházel moč a uchopil mě opravdu pevně za srdce silou 120.000 Newtonů. Na konci jsem se přichytil, že jsem se konečně dočkal filmu s lidským příběhem, který mi rozmazal řasenku. Nejpohodovější drama , které jsem za rok 2013 viděl. Levitt v roli tenisáka, parádně fungující chemie přátelství s Rogenem, uštěkaná přestarostlivělá matka a čerstvě vyštudovaná doktorka zvládli utáhnout vynikající drama s prvky komedie. (02.12.2013)

Po několikahodinovém odstupu zvýšeno na plný počet.. Tvůrci si to totiž zaslouží. Ať už za samotné výkony herců, nebo za nenásilné vtažení do světa této kruté nemoci, bez "zbytečného tlačení na pilu" (né že bych byl v opačném případě jeden z těch, co při podobném tématu nadávají do citových vydíraček). Už si nevzpomínám, kdy naposled jsem při sledování filmu zažil tolik UPŘÍMNÝCH emocí. Výborný soundtrack je už jen bonusovou laskominou - 90%. (14.12.2011)

Bylo to přesně takový, jako jsme to čekali. Drama s komedií v perfektním vyvážení co nepostrádá vtip, a s excelujícím Levittem, kterýmu za zády hláškuje vynikající Seth Rogen. A že to jsou pořádný hlášky. ("Look at it! That's Rachel! And that's a fucking filthy Jesus-looking motherfucker, and they're kissing!") Sice jsem čekala, že se víc dojmu, ale ono to bylo v týhle civilnější formě mnohem přesvědčivější. Ocenila bych sugestivní pohled na věc, ať už jde o Adamovu chůzi nemocnicí krátce po tom, co se dozví diagnózu, kdy se divák skutečně může vcítit do jeho pocitů nebo scény z klubu, kam ho zatáhne kamarád. Přesto všechno mi nešlo zbavit se pocitu, že to není zas tak objevný a inovativní, spíš je to starej známej příběh podanej relativně netradiční, ale v ničem přelomovou formou. Rozhodně to ale není chladnej kalkul, právě naopak! Určitě v brzký době plánuju další (a ne poslední) opakování. Hodně silný 4* a film, co opravdu stojí za zhlédnutí. (06.01.2012)

Vtíravé, neobjevné, tak trochu šablonovité, jdoucí předem vyznačenou cestou, ale i tak zatraceně fajn. Co jsou tři týdny bez sexu a několik měsíců bez orálu oproti tomu, když sedmadvacetiletému Adamovi, který poctivě recykluje, lékař oznámí, že má nádor? Drtivá většina tvůrců by z toho udělala kapesníkovou show pro přestárlé divačky, lidé kolem režiséra Jonathana Levina nevydírají, nenabízí uplakané scény (jasně, pár jich být musí) a když už trochu zabrnkají na divákovy emoce, vyplní další minuty nezastavitelně hláškujícím Sethem Rogenem, u kterého jsem ocenil hlavně fakt, že se na scéně vždy objevuje nenásilně a tak nějak se to vždycky hodí. Přesná je i roztomilá Anna Kendrick, která na sebe i vedlejší rolí strhne pořádnou pozornost, legendární Philip Baker Hall nebo nestárnoucí a stále skvělá Anjelica Houston. Snímku ale dominují psí oči Josepha Gordona-Levitta, který film od filmu roste. 50/50 je holt obyčejný film s jasným vzorcem, pronášející malá životní moudra. Ale to vůbec nevadí, zvlášť, když zase po delší době vidíme postavy, které dýchají stejný vzduch jako my. Navíc za scénářem stojí Rogenův kamarád Will Reiser, který sám s rakovinou bojoval. Měl jsem chuť si to dát znovu (nebo si aspoň sednout na Adamovo kanape a sledovat, jak to s nimi bude dál) a věřte, že to se mi moc často nestává. 50/50 je prostě přesně tím filmem, kvůli kterému milerádi obětujeme průměrně dvě hodinky svého času tomu zázračnému celuloidovému pásu!! Těsně pod vrcholem, uvidíme, co se bude dít napodruhé.. (31.12.2011)

Veľmi vysoké hodnotenie a žánrové zaradenie sľubovalo niečo extra. Pomerne rýchlo som však zistila, že zázrak sa nekoná. Iste, v tomto filme je narovinu povedaných pár vecí, aké sa vo filmoch často nehovoria a v téme vyrovnávania sa s rakovinou sa pokúša zachovať aspoň také zdanie realizmu, aké diváci znesú. Ale nefunguje to ani ako cynická komédia ani ako skutočná dráma. Je to romantický hybrid zas a znova sa snažiaci len podojiť emócie vďaka najrôznejším klišé. Napriek dávke cynizmu a snahe o ľudský prístup miešaný s krutou realitou... je proste príliš zidealizovaný. Hrá na city, ale nemá veľké ambície púšťať sa do komplikovanejších úvah. Je proste príliš učesaný, príliš romantický, príliš hollywoodsky. Od začiatku viete, o čom to bude a ako to skončí. 3* za citlivé spracovanie sú akurát dosť. (01.02.2012)