Obsahy(1)
Generační svár přítomný v každodenních sporech mezi babičkou a vnučkou (režisérkou filmu), vede k jejímu rozhodnutí odejít. Místně i časově sevřený obraz postupného vyklízení domu se spolu s dlouhým trýznivým rozhovorem stávají základem surově důvěrného dokumentu zvnitřku soukromé skutečnosti, v němž se soucit spojuje s výčitkami, a kde navzdory vzájemnému obviňování není nikdo vinen, neboť zaznamenanou situaci nemůže neprovázet nic než nedorozumění. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Jako bych byla u nás doma. Inzerce pro dokumentaristy: Taky mám strašnou babku. Zn: Daruji, hned. ()
Až se tobě bude třásti ruka, to budou teprv filmy ! Jen si jdi, Verunko. Ta FAMU je, říkáš, na pět let ? No dobře. Etika profese i obecně lidská dostává na frak, ale jako kolektivní dílo s pedagogy a kolegy to má svůj smysl. ()
Takový nějaký nedorozumění nebo co, generační nebo povahový. Každopádně nic hlubokýho bych v tom nehledala, režisérka totiž nepůsopí zrovna nějak zvlášť inteligentně... Na mě to bylo trochu moc uměle vyvolaný. ()