Režie:
Július PántikScénář:
Ivan BukovčanKamera:
Vincent RosinecHrají:
Gustáv Valach, Július Pántik, Mária Prechovská, Mikuláš Huba, Vlado Durdík st., Eva Krížiková, František Dibarbora, Ctibor Filčík, Elo Romančík, Judita ĎurdiakováObsahy(1)
Abiturientské setkání z doby, kdy strach proudil oběma směry. Po pětadvaceti letech se na abiturientském večírku setká devět bývalých spolužáků. Dnešní pětačtyřicátníci maturovali v roce 1941 a od té doby je život „vystřelil na různé oběžné dráhy". Vzpomínání na rozverná školní léta však zvážní ve chvíli, kdy přijde řeč na jejich oblíbeného profesora Mrázika, přezdívaného Sumec. Charakterní latinář totiž nebyl přívržencem fašistického Slovenského štátu a za války se ocitl ve vězení. Horší však je, že tam skončil i po válce, kdy jej pro změnu zavřeli komunisté. Za katedru se už nikdy nevrátil a pokusil se o sebevraždu. Sám se kdysi dokázal vzepřít nacistickým úřadům a postavit se na obranu svých žáků. Oni mu to však později nedokázali vrátit. Když Sumec po válce žádal komunistické úřady o povolení vycestovat studijně do Itálie, našli se studenti, kteří strčili hlavu do písku a odmítli se zaručit za jeho návrat. Jejich špatné svědomí se ozývá právě dnes. Zvláště když se dozvědí, že Sumec sedí ve vyšetřovací vazbě kvůli pokusu o nelegální překročení hranic... (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Generačné i osobné vyrovnávanie sa s minulosťou na abiturientskom večierku. Otvorená obžaloba systému, ktorý z ľudí robil poslušné figúrky. Dvadsať rokov pred a dvadsať rokov po by tento televízny film nemohol vzniknúť. Vzácne stretnutie s takmer kompletnou plejádou slovenskej hereckej špičky. A o tom, že je to špička svedčia aj predvedené výkony. ()
Devět pštrosů a jejich chatrné svědomí. To, že byl tento film vůbec natočen pokládám za malý zázrak (už pouhý záběr na tank je gesto z nejodvážnějších). Míra upřímnosti a otevřenosti vůči době a lidem, kteří ji spoluutvářeli je odzbrojující. Hry Ivana Bukovčana, lhostejno zda divadelní či rozhlasové, patřily k mimořádně kritickým dílům, které nacházely odezvu především na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, v době, kdy (znovu) docházelo k lámání charakterů a ohýbání hřbetů. Případ profesora Sumce, tento nepatrný a přece významný dílek z našich nedávných dějin, je mementem, z něhož mrazí až do morku kostí. A také z těch, kteří ze strachu, pohodlnosti, prozíravosti, alibismu či přesvědčení nepomohou druhému, když je v úzkých. Ozdobou této televizní inscenace jsou samozřejmě herecké výkony všech zúčastněných, špičkových slovenských umělců, z nichž nelze nejmenovat alespoň skvělého Gustáva Valacha, Júliuse Pántika, Máriu Prechovskou, Elo Romančíka, Ctibora Filčíka a Františka Dibarboru, jehož Filip je znamenitou tragikomickou figurkou malého člověka, souženého neustálými obavami o svůj budoucí osud. Mistrovské dílo, které nestárne, ale stále ožívá. V tom je jeho síla. ()
Strhujúca komorná dráma Ivana Bukovčana o stretnutí bývalých maturantoch po rokoch. Počas rozhovoru zisťujú, ako sa zmenili mladícke ideály, ako sa zmenili ich charaktery. Spúšťačom týchto rozhovorov je neúčasť bývalého triedneho profesora, ktorého komunistická mašinéria obvinila a zatkla. Vynikajúce herecké výkony sú podopreté réžijným debutom jedného z nich - Júliusa Pántika. ()
Ivan Bukovčan bol autorom divadelných hier, pojednávajúcich o fatálnych morálnych dilemách. Aj tu: niekdajší spolužiaci z gymnázia riešia osudy ich triedneho, ktorý trpel za fašistov aj za boľševikov. Kým ako študenti mu za Slovákštátu vyjadrili rebelskými výčinmi podporu, za panovania ich samých (pretože za socializmu formálne vládli všetci zamestnaní ľudia) už len strkali hlavy do piesku. Ale dokázali svoj alibizmus obhájiť cynickým sebabičovaním, sebaľútosťou a trpkým obviňovaním iných. Zároveň dokázali aj priznať si vinu a tak vyjsť z toho tak zvláštne očistení. Klobúk dole za vybrúsené dialógy a herectvo zúčastnených. Zvlášť upozorňujem na Gustáva Valacha ako akýsi morálny výkričník, ktorý prišiel na stretnutie, hoci nechcel a pani Máriu Prechovskú v úlohe životom sklamanej intelektuálky (tri nevydarené - lebo bezdetné manželstvá). Poznámky: Príbeh sa neodohráva len v dvoch miestnostiach, ako tu píše kolega gogo76. V úvode je scénka na cintoríne a potom sa prechádza mestom, neskôr ide perepúť spolužiakov lanovkou zo Srdiečka na Kosodrevinu. Z interiérovej výzdoby zaujala nástenná reklama na cigarety Lucky Strike, ()
Možná si to celých pět * nezaslouží, po profesní stránce to občas zaskřípe, ale obsah všechny nedostatky natolik překrývá, že jsem ochotný chvílemi neobratnou filmařinu odpustit. Herci jsou naprosto skvělí a přesvědčiví, hrají jako by sami za sebe, hněv, alibismus, opatrnost i zbabělost jim snadno uvěříte – znali tyhle pocity své doby sami na sobě a s gustem je v tom kratičkém období, kdy na chvíli mohli, ze sebe dostávali. ()
Reklama