Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V prosinci roku 1989 vstoupil mladý muž do dveří montrealské Polytechniky, v ruce měl pušku a toužil zabít co největší počet žen. Na své pouti po budově střílel ve jménu podivného antifeministického myšlenkového konceptu. Na těchto událostech založený film Denise Villeneuva není pouhou „rekonstrukcí" tragických událostí tehdejší doby, ale intimně laděným pohledem na hrůzu lidské krutosti skrze nazírání dvou protagonistů, kterým daný zážitek navždy změní život. Černobílá kamera pomalu pluje chodbami rozsáhlého komplexu budov, aby nejen sledovala nekompromisní řádění mladého vraha, ale také aby zachytila prchavé okamžiky posledních záchvěvů lidského života. (Zlín Film Festival)

(více)

Recenze (119)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Ano reálná syrovost byla skvělá volba pro zpracování takového masakr. Jen kurva do prdele proč, se to celý vyprávělo v nesouvislým příběhu. Já vím, že to bylo vyprávění z hlediska více osob, více dějů, ale někdy jsem si vysloveně říkal "cože ?" například střih a "výfuk" . Jinak doufám, že v Kanadě mají policii, protože od prvního výstřelu čas ubíhal a ubíhal a ubíhal. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Villeneuve se u tohoto smutného příběhu kanadských dějin vysloveně vyřádil. Nejen, že si pohrál s černobílým filtrem, ale ještě k tomu do 70ti minut dokázal dát tolik emocí, že i když mi ty postavy nic moc neříkali, tak jsem ke konci filmu byl emocionálně úplně v prdeli. A to i přesto, že jsem tušil, co se bude dít. Zároveň jsem se ale snažil pochopit, co má útočník v hlavě a to jsem nakonec nepochopil. Takže nakonec depresivní průměr za tři brokovnice. Nedoporučuji pouštět před spaním. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $1,418,304Tržby Celosvetovo $1,418,304▐ Denis Villeneuve si veru nevyberá moc ľahké témy a opäť ponúkne dosť ťažkú udalosť, opierajúcu sa o skutočný krutý incident, minimum dialógov, odzbrojujúci vizuál, hmatateľná krutosť, dokonca vytvorí aj malú mozaiku ciest osudu založenú na určitých drobnostiach, ktoré ovplyvňujú práve pocity diváka, silná vec /80%/ ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(46. MFFKV) Nejednat se o novinářskou projekci, pravděpodobně neudržím dekórum a propuknu ve smích. Možná to je ale dáno jenom tím, že mi uniká několik věcí. Jednak nechápu, proč v roce 2009 vznikne film na téma "student zabije ve škole několik spolustudentů/spolustudentek", když jsou události v Columbine passé. Jednak, pokud odhlédnu od zvolené látky, nerozumím tomu, proč přijít s něčím, co svým zpracováním stojí daleko za snímky se stejnou problematikou. Formálně je POLYTECHNIKA sice zajímavá, ale nepřijde mi nejšťastnější kombinovat autentické pojetí (odpoutaná dokumentární kamera a černobílý materiál) s výrazně filmově stylizovanými postupy (užití hudby s ušislyšnou snahou o vyvolání patřičné emoce na straně diváka), protože to vede k estetizování násilí. Střídání vypravěčských hledisek by mohlo vést k možnosti nahlédnout na danou věci i z pozice vraha, ale nakonec je ona multiplicita pohledů redukována závěrečným komentářem mimo obraz a nápisem v titulcích do podoby jednostraně feminnistického uměleckého kýče, který pomíjí, že během dané události zemřely nejenom ženy. Vyfabulování daných událostí, což je odůvodněno úctou k rodinám zemřelých, mohlo dopadnout i jinak, než jako tezovité dílo, které komplexní otázky redukuje do pouhých emocí a banálních symbolů či metafor. Nemůžu se zbavit pocitu, že Denis Villeneuve točí v posledních letech ukázkové midculty. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Vyčítat filmu, že ke svému předmětu přistupuje sentimentálně a že nepřináší nic jiného než ostatní snímky pojednávající o střelbách na školách, je neadekvátní, protože "Polytechnika" není zamýšlená pro festivalový trh, nýbrž vznikla především pro Kanadu, potažmo Québec. Film otevírá mnohaleté tabu střelby na tamní polytechnice, což nevyhnutelně předjímá tryznu i pozitivní vyznění pro budoucnost zasažených. Přesto Villeneuve dokáže do filmu dostat i mrazivý pocit z náhlého prolomení obyčejné každodennosti do ztráty bezpečí vnímaného jako samozřejmost (nejen v paralyzující úvodní sekvenci). Abstraktně vyšinutá, ale důsledně naplňovaná motivace vraha navíc celému dění dodává hororový nádech (ve smyslu rozpadu racionality). Šovinistické východisko se překlápí do tradiční polarizace mužů a žen coby pachatelů násilí a nositelek života, což na jedné straně lze vnímat konzervativně, ale právě kontrast dvou zatvrzelých ideálů vlastně odkrývá jejich sílu, která se může vést libovolným směrem a k protilehlým cílům. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Filmové zpracování jedné události z roku 1989, kterou nejsem a nebudu schopná nikdy pochopit a už si vůbec nedokážu představit, jak se vyrovnávají s vlastním životem ti, kteří přežili. Možná bude jednou zfilmován i masakr, který se odehrál v Norsku a kde přišlo o život několikanásobně víc mladých lidí. A já nevím jestli chci takové filmy vidět. "Konec jednoho zla je jen krokem k druhému". ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Polytechnika je velmi chytře natočena jako poměrně krátký, avšak o to údernější film, který je skromný na slovo a vypráví převážně obrazem. černobílý formát filmu prospívá v tom smyslu, že se divák soustředí více na prožívání postav a samotnou ideu toho, co se na obrazovce děje. Téma feminismu stačí oťuknout pár scénami a hned pochopíte, oč běží. Přesto nemohu říct, že by se do mě film nějak výrazně zapsal. 7/10 ()

charlosina 

všechny recenze uživatele

"Jestli budu mít syna, naučím ho milovat. Jestli budu mít dceru, řeknu jí, že jí patří celý svět." // Černobílý snímek v dokumentárním duchu zachycuje jednu událost, a to spíše z pohledu nezúčastněného diváka, jen občas můžeme nahlédnout do soukromím aktérů, kterých se ona tragédie přímo týkala. O to víc je Polytechnique silnější, protože... protože do hlavy prostě nikomu vidět nemůžeš. Kamera ve stylu voyeura je němá a přesto vypovídá o ne/pochopení dokonale. // Můj čtvrtý film Denise Villeneuevea a musím říct, že prostě ví, jak na to. ()

3DD!3 

všechny recenze uživatele

Horor ze života vyprávěný pohledem vraha, svědka a přeživší. Montreal 1989, ukřivděný student nenávidící nespravedlnost skrytou uvnitř feminizmu, puška​ a technická škola plná nadějných dívek... Villnevue je jako struhadlo a dostává se až ke krutému poznání, že smysl života si musíme vymyslet sami, abychom se nezbláznili. Formálně brilantní, příběhově silné byť malinko prvoplánové. ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Čiernobiela depka, ktorá diváka vďaka forme spracovania celkom solídne "vyžmýka". Z môjho pohľadu sa však o tragédiu nejedná. Tragédia je u mňa pád lavíny, ktorá zoberie životy ľudom, ktorí pricestovali na daný svah za zábavou, športovou aktivitou, či pád lietadla. Takéto skutky sú pre mňa konaním zbabelca, psychicky narušeného jedinca, pre ktorého je guľka v hlave príliš jednoduchým vyslobodením. Nedokážem tolerovať tyranov žien, alkoholikov, narkomanov, ľudí závislých na automatoch, ktorí sa o životné šance pripravili sami, ktorí bez mihnutia oka zničili životy všetkým naokolo, len aby dosiahli svoje, aby ich následne spoločnosť ľutovala, pomáhala im, ťahala z ich vlastných sračiek napriek tomu, že sú tu takí, ktorí skutočne potrebujú pomoc (siroty, dôchodcovia, vážne chorí ľudia ..). Takže takýto čin, je v mojich očiach skrátka konaním slabocha a zmrda, ktorý by bol za komunistov dávno v sociálnom ústave pod kontrolou. Demokracia nám dáva slobodnú voľbu, no akoby sa zabúdalo na zadné dvierka, že ľudia skrátka potrebujú mantinely, lebo si všetci všetko vysvetľujú po svojom. Mnohí z nás dokonale poznajú svoje práva, no nikto svoje povinnosti. P.S.: "kurva ale som rozčúlil, a to je tuším za päť nie??" ()

Davies182 

všechny recenze uživatele

Vtáhne, semele a nakonec vyplivne se šrámem na duši. Nejstrašidelnější horor (protože se doopravdy stal) a nejsilnější filmový zážitek od IMAX premiéry Dunkerku. Co se vnitřních trýznivých dialogů týče, je Villeneuve neskutečnej frajer. ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Mrazivé, znepokojivé, strhujúce ,nepríjemne a brilantne natočené. Štruktúrované podobne ako Van Santov tematicky spriaznený Elephant, ale omnoho lepšie a silnejšie. 9/10 ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Chorý jedinec se rozhodne skončit se životem. Ještě před tím ale chce vzít s sebou co nejvíce obětí - mladých žen, které jsou mu trnem v oku. Budoucí inženýrky, feministky, ty, co berou mužům jejich svět. S nimi je rozhodnut skoncovat. Kratší film o zabíjení nasnímala černobílá kamera, která však poetiku dvou barev a jejich odstínů příliš nezvládla. Natočit černobílý film je mnohonásobně těžší než barevný. Chyběla mi precizní práce s kontrastem a světlem a stínem. Na druhou stranu nechybí symboly - zasněžené stromy a sochy, tříštící se kusy ledu, snímání vzhůru nohama, pohled do zpětného zrcátka nebo Picassova Guernica. Líbil se mi výběr hudby - Siouxsie and the Banshees (Love in a Void), Sisters of Mercy (Marian), Men withous hats (Safety Dance) a Tainted Love (bohužel ne od Soft Cell, nýbrž Marka Arnella). Jen mi nejde na rozum, proč skladby přelomu 70. - 80.let, když film se má odehrávat v roce 1989 (tak dobře, jsou to oblíbené songy pana režiséra, jak jinak...). Jako celek neutěšené a bezvýchodné. ()

WillBlake 

všechny recenze uživatele

Bez závěrečného poselství bych se s klidem obešel, naštěstí jsem v tu chvíli byl bez dechu. Dejte dohromady Slona, Olgu Hepnarovou a Villeneuvovu geniální režii a dostanete Polytechniku - masovou školní popravu o několika dějstvích, bez opony a bez zdlouhavých psychologických studií. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Umně vyvolaná deprese a pocit bezradnosti se Polytechnice rozhodně upřít nedá, stejně jako velmi osobité formální hrátky s prostředím, úhly kamery a měnící se subjektivní perspektivou tří hlavních protagonistů - vraha, ženské oběti a mužského svědka. Villeneuve se tím snaží dosáhnout osobnějšího přístupu a větší emocionální odezvy, ale v nastoleném formálním měřítku, kdy akt násilí nastupuje na scénu až nečekaně brzy a styl se spíše zaměřuje na dynamizaci děje v podobě překrývání nejdramatičtějších událostí nežli na užší propojení s oběťmi, mu to moc nejde (nejvíce napínavé sekvence jsou ty, které aplikují hkediskové záběry, ale bohužel jich je příliš málo). A zatímco napojení na psychiku vraha v úvodu docela funguje, hlavní ženská hrdinka je nezajímavá a závěr mě příliš nezasáhl (a mužský klaďas je podivně odbytý). Každopádně je na tom vidět Dennisovo režijní nadání a pro jeho zanícené fanoušky určitě vhodná expozice do jeho tvorby. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Nezvyčajne sugestívne a mrazivo reálne spracovanie tejto nešťastnej udalosti. Snímok sa dá brať aj ako taká obojstranná retrospektíva, spoveď a dokument o pár posledných minútach niektorých obetí. Nepríjemné a smutné, čiernobiele spracovanie tento pocit ešte znásobuje. 85/100 ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Bravurní kamerové cvičení... a to je tak všechno. Villeneuovy filmy mám hodně rád, ale tady snad pod tíhou námětu tápe jak v rozvíjení hlubšího společenského tématu na základě incelovsky antifeministické motivace vraha, tak v dokumentárním zachycení  samotné události, kdy v jeho podání mnohé situace působí spíš absurdně než že by měly syrový impakt (střelbu nikdo neslyší ve vedlejší místnosti?, chlap s puškou ve škole nikoho neznervózňuje?, ani náznak protestu před očividně plánovanou masovou popravou?). A druhá polovina kdy sledujeme jak se s tím pár postav psychicky vyrovnává, to už je vysloveně jen nudné a nezajímavě podané. 7/10 ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

Smrt feministkám. S touhle myšlenkou vstupoval pětadvacetiletý Marc Lépine ( jeho jméno ve filmu není vyřčeno ) do montrealské Polytechniky. Drsné, syrové drama které vás nenechá chladnými. V téhle situaci by se nechtěl ocitnout asi nikdo. Je to silný příběh ale emotivně hůře zpracovaný. O charakterech obětí víme jen málo proto tenhle film nedokázal abych naplno soucítil s obětmi. I tak rozhodně stojí za vidění. Lepší 3 hvězdy. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Promyšlený úder na diváka, rovnou od prvních minut filmu se ozývá střelba, teprve potom nahlédneme do toho, co jí bezprostředně předcházelo. Mám výhrady vůči kameře, zbytečná černobílost ještě nikdy z žádného filmu umělecký zážitek neudělala. Navíc stylizovat brutální násilí do uměleckého hávu mi přijde poněkud unapetitlich. Na druhou stranu však musím vyzdvihnout konfrontaci blazeovaného poklidu, který je náhle postaven před brutální zlo. ()

Reklama

Reklama