poster

Jedna kočka za druhou

  • Slovensko

    Jedna kočka za druhou

Komedie / Drama

Česko, 1993, 90 min

Scénář:

Jiří Hubač (divadelní hra)

Kamera:

Antonín Holub

Producenti:

Rudolf Mos

Střih:

Dalibor Lipský

Zvuk:

Karel Jaroš

Scénografie:

Jaromír Švarc

Kostýmy:

Věra Mírová
(další profese)
  • ArtLucie
    **

    Nemůžu dost dobře komentovat, když se tolik nabízí srovnání s divadlením počinem, Dům na nebesích. Ten byl skvělý, tohle se mi zdálo dosti slabé.. jediné výrazné plus byla paní Jirásková, která byla přesvědčivější než paní Vostrčilová na divadle. A paní Bohdalová si samozřejmě držela svůj standart :)(3.5.2011)

  • troufalka
    ****

    "... já už jsem babičkou skoro tři měsíce."                                                                                                                                    "Herdek to je výkon! To jste musela rodit ještě na koloběžce, co?!"                                                                                 (22.1.2015)

  • dr.fish
    ****

    "Čím dýl se známe, tím míň holt toho vo sobě víme." To říká Klára v podání Jiřiny Bohdalové na konci této tragikomedie. K zasmání toho mnoho není, možná jen opilecká epizodka Petra Nárožného. Klára je totiž "zgruntu hodná" ženská, což značí klasickou fúrii, s níž vydrží jen rodinní příslušníci (jelikož je Klára živí) a paní domácí(jelikož Kláru potřebuje). Klára je posedlá snem, že se jednou stane majitelkou vily, v níž žije. Tomu podřídí celý svůj život, je nepříjemná, zlá, ale "ona to tak nemyslí". Film možná nedrží úplně pohromadě jak by měl, ale vévodí mu výtečné výkony Bohdalové, Jiráskové, Somra, Nárožného a dalších. Bylo by škoda ho jen tak hodit přes palubu. 75%(21.9.2010)

  • Ydrosten
    odpad!

    Vždy když shlédnu podobný film, který se Český filmový kritik nebojí ohodnotit odpadem, mám 100 chutí vlastnit z dotyčnou hlavní osobou ( v tomto případě je to paní Jé Bé ) rodinný dvojdomek, abych jí po takovém výkonu mohl začít znepříjemńovat život. Naši filmový režiséři, se prostě a jednoduše nikdy nenaučí točit filmy které by zaujaly. Film, jsem bohužel shlédl celý, protože při jeho sledování došlo k menšímu nedorozumění. Zatímco Já jsem si myslel že to baví moji partnerku, tak ona si zase myslela že to baví mě. Dám odpad, protože už prostě nehodlám nějak hledat důvody abych tomu třeba za nějakou zajímavou pasáž udělil milosrdnou 1 hvězdu. Takže prostě odpad a šmitec ( Výkon Simony Postlerové ve scéně kdy dramaticky ječí o tom co se jí stalo, byl výkon hodný na udělení Zlaté Maliny )(9.12.2013)

  • sportovec
    *****

    Třináct let, která uplynula mezi záznamem divadelního představení DŮM NA NEBESÍCH a jeho převodem do KOČEK, nemohlo pronikavě změnit ani tvůrčí síly vynikající české herečky, ani těch okolo ní tím spíš, že se jedná o neméně skvělé herce i tam, kde nemohlo nedojít ke změnám (tj. prakticky ve všech případech). František Filip patří k nejvýraznějším osobnostem televizní dramatické tvorby, ale s textem divadelní předlohy ani on 13 let poté nemohl dělat zázraky; tvar divadelní hry, navíc vynikající divadelní hry světových parametrů a úrovně, nejde znásilnit ani sebegeniálnějším počinem. Citlivá adaptace, skutečný režisérský čin, možný v takto daných východiscích, byla zvládnuta skvěle a jemná filmová řeč nanejvýš jemně a s pietou za ty, kteří již nemohli nastoupit (těžce nemocný Miloš Kopecký skvěle nahrazený Josefem Somrem, výborná Simona Postlerová nahražující jedinečnou Hanu Maciuchovou, totéž platí o Petrovi Nárožném), dokázala převést jevištní projev do kultivovaného, neméně výrazného alternativního tvaru. Jiřina Bohdalová byla stejně jedinečná jako ve svém tehdejším vinohradském působišti (způsob, jakým uchopila svou úlohu, v něčem jakoby připomínal její legendární Fany) a skvěle postihla vzestupný emancipační Klářin vývoj. Ponechání dobových kulis v jejich věcném kontextu je nutné považovat za další přednost typické filipovské jemnosti a noblesy. Ne, neviděli jsme dvě různá představení a ani dva různé filmy; to by bylo nadsazené konstatování. Není ale možné plét si žánry a mechanicky přiřazovat kvalitativně odlišná východiska a dovozovat navazující apriorní soudy, které naznačují výhradně determinovanost svých autorů. O to více a lépe následně oceníme a doceníme nadčasovost Hubačova, Filipova i Bohdalové dramatického - ale i filmového - činu.(5.9.2009)

  • - Jiřina Bohdalová nebyla z filmu nadšena. Mnohem raději má divadelní představení podle kterého později film vznikl. (sator)

  • - Film je inspirován předlohou Jiřího Hubače. Hrál se také v divadle na Vinohradech pod názvem Dům na nebesích (premiéra 14.11.1980, derniéra 23.4.1987). (M.B)

  • - Neherec Karel Bělohradský ztvárnil postavu taxikáře, kterým byl i v civilním životě. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace