Reklama

Reklama

Recenze (3)

EdaS 

všechny recenze uživatele

Tuctová zápletka a tuctově typové role, jakých měli Robinson i Dietrich spoustu, jenže Manpower dost pěkně ubíhá a Marlenka je tu opravdu tuze krásná. Navíc, vidět ji oblečenou jako domácí hospodyňku ohánějící se u plotny s cigárem v puse za to opravdu stojí! ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Slusny "cliffhangerovsky" zaver, krasna Marlene, dobre obsazeni. Proti tomu pak extremne predvidatelny pribeh - takze film prokouknete asi tak po prvnich 10 minutach a pak se az do konce uz jen nudite. Nebo alespon u me to tak bylo.... Aneb spojari a jejich osobni zivot. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Druhá americká kariéra Marlene Dietrichové započala v 39. roce u Universalu. Nyní se poprvé představila jako hvězda A Warner Brost / First National Picture, po té následovala Columbie a návrat k Universalu. Originální scénář přinesli Richard Macaulay a Jerry Wald, jejichž největším hitem do té doby byly The Roaring Twenties. Jak už název napovídá, Manpower je mužský film plný přátelství, akce a samozřejmě boje o osudovou ženu. Edward G. Robinson a George Raft byli opravdovými přáteli Marlene a nebylo proto těžké podlehnout jejímu nesmrtelnému kouzlu i na plátně. A ačkoli je Marleniným hlavním povoláním jako Fay Duvalové přežívání v nočním podniku jako společnice a příležitostné zpěvačky (k He lied and I listened jí skutečně doprovází Friedrich Hollaendr) není ve filmu nouze i o taková prostředí jako je rozkošná moderní kuchyně jak z nejnovějšího katalogu. V kontrastu k tomu je tu rozbahněná cesta pod sršícím elektrickým vedením, v jehož konstrukci se odehraje finále. A skutečně, pověstná civilní "role" Marlene jako kuchařky, která ani v perfektně padnoucí zástěře neodloží své cigárko, je skvostná. Kolik už jen bylo popsáno stran o jejích pověstných polévkách? V tomto filmu ovšem peče americké sušenky (u nás je totéž kynutá buchta). Ale jak už to tak bývá, nic ideálního netrvá věčně a všudy přítomný je stín káznice, násilí a nesmyslného odpouštění násilníkům. Obdobné drama Pittsburgh, které Marlene natočila příští rok, mi při srovnání vychází o něco lépe. Přeci jenom hranaté Marleniny kostýmy Milo Andersona nedávají jejímu tělu příliš možností k pohybu a postačil by signifikantní plášť odhalující kolena a vkusná radiovka. Nemluvě o přepálené ofině, kterou by alespoň drobný klobouček zjemnil. Večerní šaty jsou doslova předurčeny oslnit jen vojáky na frontě. A přirozeně facka, kterou je sražena Raftem k zemi, se zkrátka neodpouští. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (2)

Reklama

Reklama