Kočár nejsvětější svátosti

Paní Adamová v této krásné televizní hře sekunduje Janu Werichovi více než zdatně. Herecký koncert se tomu tuším říká :-) Vřele doporučuji ! (06.02.2003)

Památný svátek hereckého umění nejen ve dvou ústředních rolích, příběhově pak prostá povídka o ubohosti mužského plemene tváří v tvář ženské rafinovanosti, zde reprezentované úžasnou sedmatřicetiletou Jaroslavou Adamovou. Klasika české (či československé, chcete-li) televizní tvorby. 90% (03.05.2009)

Ach, ti nepoučitelní muži.... Ach, ty ďábelské ženy... Divadelní ladění, vynikající herci a jednoduché téma. Bohužel právě televizní obrazovka tomu v mých očích nejvíce škodí a přes pěkné dialogy s citlivě dávkovaným humorem to nepřináší dostatek smíchu ani emočního dopadu. Příliš chladné a bez překvapení, i když je to moc dobře odvedená práce s nepopiratelnou kvalitou. (14.03.2010)

Československá televizní tvorba měla v šedesátých letech punc světovosti, o čemž může svědčit celá řada vynikajících televizních inscenací, mezi něž rozhodně patří i tato legendárního seriálového režiséra Františka Filipa. Jan Werich coby Don Andrés de Ribera - místokrál Peru je neodolatelný a většina inscenace stojí na jeho hereckém mistrovství a životní moudrosti. Tahle adaptace divadelní hry Prospera Mériméea právem patří do zlatého fondu československé televizní tvorby. (20.11.2006)

Co udolá Jana Wericha dřív? Pakostnice, Miloš Kopecký, Jaroslava Adamová? Zdánlivě nudná zkamenělina, ve skutečnosti koncentrovaná tragikomedie o pošetilosti mocných, síle pomluvy a pokrytectví na ploše hodinové stopáže. Více zde: http://modrakrev.blogspot.com/2010/03/kocar-nejsvetejsi-svatosti.html 100% (24.02.2003)

Dobře velmi řemeslně zpracovaná původně divadelní hra Prospera Meriméa, později převedená na televizní obrazovky a myslím si že velmi obstojně. Režisér Filip byl doopravdy televizní génius. Peru, 18. století : Místokrál Ribera v podání Jana Wericha má starosi-trápí ho podagra a jeho milenka, herečka Kamila Pericholová (Jana Adamová). Skandál, který způsobila při jízdě novým kočárem, se podaří ututlat s pomocí vysokých církevních hodnostářů. V televizi uváděno společně ještě se snímkem "Slzy které svět nevidí" který se mi líbil ještě o něco víc. Herecký koncert jedné veliké legendy a na druhou stranu začínajicí J. Adamové která tak dostala alespoň si myslím velmi dobrou školu a o moc pozadu nezustávala. Později s úžasem vzpomínala na tohoto filmového a divadelního velikána právě nejvíc ve spojistosti s tímto filmem. To se prostě musí vidět co se tady budu dál zbytečně rozepisovat. Vřele doporučuji a to skoro všem. ps: Marthos: Omyl ty rádobyodborníku na slovo vzatej, Jan Werich žádnou uměleckou pauzu a druhý tvůrčí vrchol v letech 52-60 neměl, mezitím se věnoval divadlu, rozhodně tedy nebyl komunisty umlčen, nejdřív v Karlíně a pak v ABC (kde byl ředitelem), do roku 60' a pak se vrátil zas na čas před kameru především do televize..ps: Já to myslím všeobecně, když už píše o tý umčenosti, takže zase vedle, všechna čest, pokračuj..bavíš mne, stejně sis to už opravil, původně si to měl jinak:-) (18.07.2006)

Původně televizní film byl uváděn v kinech. A není se čemu divit. Jan Werich byl tentokrát velice dobrý a jeho partnerka z divadla ABC Jaroslava Adamová se mu bravurně vyrovnala. Inu řemeslník Filip. (01.02.2004)

Werich miloval život a je to znát na celém jeho herectví. (03.10.2005)

Aneb jak si ženská dokáže lehce omotat chlapa kolem prstu. Příjemně krátké, dost vtipné, dobře zahrané. (14.03.2010)

Klasika šedesátých let násobená osobností kultury První republiky doslova vynucuje nevšední zážitek. Zážitek nadčasový. (02.11.2021)

Televizní klasika. Sice mě neskutečně tahala za uši "Perikolová", jako kdyby přízvisko Micaely Villegas zvané La Perricholi bylo prosté socialistické příjmení, ale budiž. Pokud kdokoli v téhle miniatuře vidí víc, než jen Werichovo sólo, tak tím lépe, protože události ze španělských kolonií byly vždycky nadmíru zajímavé. (24.01.2023)

Jan Werich, ako obvykle, predvádza skvelú hereckú kreáciu. Tentokrát v úlohe márnomyseľného, žiarlivého politika. Opojený funkciou španielskeho miestokráľa, zbavuje sa svojich pobočníkov (jeden je vo väzení, druhý poslaný kamsi do tramtárie vyberať dane). A zároveň sa necháva učičíkať prefíkanou milenkou, konajúc, ako ona zapíska. Zároveň je potrebné skonštatovať, že po skvelom úvode ide celá inscenácia kamsi do šípok, bezprostredne po odchode Miloša Kopeckého zo scény. Namiesto toho, aby dej gradoval, končí v plytkom, málo zaujímavom vzťahovom rozmelení. (18.08.2021)

Budu se možná trochu rouhat, ale mnohem více než Jan Werich mě v tomhle filmu pobavil naprosto úžasný a skvělý Miloš Kopecký, který po svém odchodu ze scény Kočáru nejsvětější svátosti ohromně schází. Scénář sice není nic originálního nebo překvapivého (Král a žena je podle mě lepší) a postavu Jaroslavy Adamové mohla hrát nějaká o pár let mladší a temperamentnější herečka, nicméně i tak byla radost se na to všechno podívat. (20.09.2011)

Úspěch posledních rolí Jana Wericha tkví v tom, že mu byly šité na míru. (Podobnou roli mrzoutského starce si Jan Werich ještě jednou střihl ve filmu Král a žena.) Nemusel vlastně ani příliš hrát, stačilo mu předvést sám sebe. To ale u Wericha není vůbec málo, neboť : Jan Werich je guru grotesky a šaman srandy všech občanů naší země. Byl mudřec i komik, filosofující "smějící se bestie". (09.06.2004)

Bravurní snímek s památnými herci. (01.03.2010)

V režii Františka Filipa se rozjíždí herecký koncert v čele s Janem Werichem a Milošem Kopeckým, jejichž umění je radost sledovat. Historický nedostatek: V jedné scéně je Janu Werichovi předčítáno z listin, které jsou ve formě svitku, což je ovšem naprostý nesmysl, neboť svitky byly charakteristické pro papyrus, jenž se v 18. století již několik set let nepoužíval a to ani v papežské kanceláři, kde přežíval nejdéle! Na místě by byla spíše skládaná pergamenová listina nebo případně papír, jenž se však rovněž nestáčí do svitků. (15.09.2015)

Jedna z několika mála televizních perel, které po sobě zanechal Jan Werich; jednak, aby byly schopné pobavit i za sto let, a jednak aby stále připomínaly, co všechno mohl Jan Werich po sobě zanechat, kdyby mu to vládci o mnoho kilogramů hloupějěí než on, dovolili. (05.02.2012)

Lze předpokládat, že knižní předloha svého času mohla mít (a třeba dosud má) nějakou zajímavost a právo na život, v podobě televizní hry však vyznívá jen jako kostýmní konverzačka o ničem. Vlastně o něčem přece: o Werichovi - to je vlastní téma této adaptace. Počet hvězd zaokrouhluji nahoru pro nevšední zážitek s Kopeckým: zcela přirozeně očekávám, kdy to jeho postava rozbalí a pokusí se ovládnout situaci - a on je chudák někde v půlce bez fanfár vystřelen z trenek jako politováníhodný přizdisráč, ani si neškrtne, což je u tohoto herce velký odvaz ve vztahu k diváckému očekávání. Jinak je to celé takové nic proti ničemu. Stejně jako u Uspořené libry jsem nepochopil pointu. (23.01.2014)

Fascinující hra mezi králem a jeho milenkou, ve které není ani vítězů, ani poražených, respektive vyhrají oba a tak to má být... O ždibíček slabší než pozdější Král a žena, ovšem Kočár je třikrát tak delší... (30.10.2008)

Jan Werich si spoluprácou na scenári upravil postavu miestokráľa na seba a výsledok je excelentný. Dokonca sedí aj jeho vek s vekom miestokráľa. Jaroslavu Adamovú, ktorá mu zdatne sekundovala nemožno označovať za mladú herečku, veď v tom čase jej už tiahlo na štyridsiatku. Výborné výkony podali aj ostatní účinkujúci a výsledok je veľmi dobrý, aj keď príbeh chvíľami stráca tempo. Prekvapila ma absencia komentára od užívateľa, ktorý má nick zhodný so sídlom španielskeho miestokráľa. (16.07.2009)