Videokracie

║Rozpočet €150,000║Tržby USA $20,598 ║Tržby Celosvetovo $1,170,817║ (30.04.2010)

Zajímavý koprodukční dokument o síle mediální manipulace, kterou všehoschopný mediální magnát Berlusconi dotáhl v Itálii k dokonalosti. Bojím se, že za čas k nám do Česka seveřané přijedou točit podobný dokument o mediálním magnátu Babišovi, Berlusconiho dvojčeti... (03.01.2015)

Pozadie Berlusconiho tv impéria pohľadom zvnútra televíznych zábavných a politických estrád: hoci v Taliansku sa to mieša jedno do ruhého, keďže šéfom krajiny je majiteľ 90% tv staníc. Osobne sa mi to páčilo viac, než portrét dlhoročného talianskeho premiéra Giulia Andreottiho s názvom Il Divo, nakoľko to bolo zrozumiteľnejšie a hlavne omnoho vtipnejšie. (28.11.2009)

Jasně, na první pohled je to hodně prvoplánové a kritizuje se zde to, co Berlusconi dokázal s italskou televizí a kam až se dostal. Přece jen je zde ale vidět síla propagandy, která ani po zkušenostech s Hitlerem neslábne. Jen Berlusconi alespoň nenadělal tolik bordelu. Přesto je s podivem, jak dlouho byl u moci. Ale tohle snímek tolik nezdůrazňuje. (15.06.2017)

Třicet let "experimentu" na italském lidu neboli brainwashing po berlusconsku. ___ Tento dokument mi v něčem připomněl všechny diskuse, chaty, fora a jiné virtuální prostory s neomezenou možnosti vyjadřování (včetně čsfd). Ukazuje se totiž, že myšlení mas je jako voda - když ho neomezují a netvarují nějaké hranice a plochy, vždy klesne na tu nejnižší možnou úroveň. Humanizace, zušlechťování je kultivace, bez které lidstvu vládne vulgarokracie. Ale možná vše záleží jen na tom, jaká společnost se sejde. Na myšlení mnohých lidí je totiž i Berlusconi krátký. Nejsem moc optimistická nebo naivní? Snad ne, jinak bychom přece již dávno byli po uši v hnoji. Jsou tu ale jedinci, kteří ten hnůj periodicky odhazují jak bájný Hérakles v Augiášových chlévech společnosti i sebe sama. ___ P.S. Tou kultivací nemyslím jen Kulturu zvenku, ale hlavně Kulturu zevnitř - tedy sebekultivaci k nedostižným ideálům z vlastního přání a podnětu. (14.01.2012)

Téma nevyčerpateľná a možno aj neobsiahnuteľná, spracovanie do veľkej miery mizerné. Film dokopy nepovedal nič, čo by som už nevedel, naopak nepovedal nič čo by som ešte chcel vedieť. Čakal som väčšiu hĺbku, napriek tomu stojí za pozretie. Čo sa tej vtipnosti týka, mne sa väčšinou pri "vtipných" scénach ježili chlpy. (06.12.2010)

Celkem asi bych se shodl s ostatními fanoušky zde na čsfd, film nemá moc koncept, je prázdný, technicky slabý. Ale mě právě toto přišlo jako skvělá mozaika zdánlivě nesouvislých segmentů. Film má opravdu VELMI široké, nezpracovatelné téma a raději než popisný kousek jsem dostal náladotvorný rámec s depresivní hudbou Davida Österberga, která připomíná snad i něco z kultovní Quatsi trilogie. Itálii tento dokument nespasí, ale zápisem doby a krize společnosti je brilantním. 75 % (02.01.2016)

Šíleně bezkoncepční dokument. Nehledá vůbec společenské příčiny a důsledky mediokracie. Místo toho naváže na tvrzení o více mediálních silách v současné Itálii tím, že další polovinu dokumentu věnuje nějakému paparazzimu, kterému se povedlo vyfotit Berlusconiho štětkózně oháknutou dcerku. A i další persony, co tam vystupují jakoby důkaz Berlusconiho kulturní úpadkové revoluce, jsou fakt pofiderní. Třeba paní, která bydlí vedle Berlusconiho známé vily v Sardinii, a která pracuje jako fotografka na jeho akcích, a pak prodává tyto fotky na internetu. A abychom nesledovaly jen zhýčkaná, nenasytná hovada, tak se filmem prolíná příběh zpívajícího dělníka, který se chce dostat do televize. A takhle generalizující a neinforumující je vlastně celý dokument. Nemohl jsem si nevzpomenout na parafrázi hlášky z traileru na American Carol: "Miluju Itálii, a proto musí být zničena." Aspoň že je film občas docela i vtipný, ale asi to neměl být hlavní účel: Berlusconiho volební klip. Už jen kvůli němu ale stojí za to být aspoň viděn. (19.03.2010)

Horor podľa skutočných udalostí zo súčasnosti._____Jeden svet, Stanica Žilina-Záriečie (30.01.2011)

Dokument zobrazuje talianske médiá, prevažne televíziu, na ktorú ma vplyv bývalý premiér S. Berlusconi. Zaujímavý je aj pohľad na paparazzov, na hercov a pod., ktorí aj tak vo svojej podstate Berlusconiho obdivujú. Nevtipné sú však tri posledné titulkové rebríčky : o postavení žien, o čerpaní informácií Talianov a o slobode médií...jedna veľká talianska katastrofa. (19.10.2017)

Bulvárně pojatý dokument o bulváru. Nic mi to nedalo. 3/10 (04.01.2022)

Ne zda jsou, ale na kolik jsou objektivní naše média a veškeré sdělovací prostředky? Tak např tato otázka mi vyvstala po shlédnutí snímku Videokracie. Zajímavý ponor do italského mediálního světa ovládaného zástupcem vlády Berlusconim. Tato osoba je neustále terčem kritiky od evropských zemí, že díky jeho podílům v oblasti médií ovlivňuje veřejné mínění ve svůj prospěch. V Itálii je dost velký problém uvěřit tomu, co řikají média. Lidé apriori zpochybňují vše, co se prezentuje jako možná "pravda", eventuálně je "pravda" už ani nezajímá.. Ve filmu se objevují další dvě postavy, mezi neimiž je vzájemná vazba..Berĺusconiho přítel italský producent Lele Mora a Mory přítel Corona, jež fotografuje celebrity v různých nečekaných situací a následně fotky za vysokou cenu prodává. Je zde vidět vysoká propojenost politiky, médií a celebrit. Vtipná byla hláška mega narcistického metrosexuála Corony, který prohlásil: "Jsem Rodin Hood moderní doby - bohatým beru, chudým nedávám, ale vše si nechávám". Nebo v další scéně se Lele Mora během rozhovoru přiznává k obdivu fašistického vůdce Benita Mussoliniho, vytahuje mobil a pouští fašistickou hymnu.. lehce komické, nic méně jde z toho mráz po zádech..brrr. Snímek se mi líbil, následná debata s režisérem Erikem Gandini také byla výborná ( režisér je príjemný, ukecaný, inteligentní a vtipný:) (23.08.2010)

Dal jsem sice 3* (asi slabost pro Itálii), ale 100% pravdu má liuk. (02.01.2015)